9 C 27/2022-14 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou z 30. 6. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit jí 17 124 Kč s úrokem a úrokem z prodlení. Nárok odůvodnila tím, že mezi [právnická osoba] a žalovanou byla 21. 12. 2019 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které [právnická osoba] poskytla žalované částku 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaná se zavázala krom této částky zaplatit úrok za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 103 Kč s úrokovou sazbou 26,10 % ročně a dále 4 891 Kč za zpracování zápůjčky a péči o zákazníka. Celkovou částku se zavázala uhradit v 52 týdenních splátkách po 377 Kč, poslední 19. 12. 2020. Před uzavřením smlouvy [právnická osoba] s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalované. Žalovaná poslední splátku uhradila 19. 1. 2020. K 29. 7. 2020 činila dlužná jistina 9 630 Kč a dlužný poplatek 7 494 Kč. Vzhledem k neuhrazení dlužné částky řádně v plné výši, úročí se neuhrazená jistina úrokem 26,10% ročně od 20. 12. 2020. Dne 27. 1. 2022 uzavřela žalobkyně s [právnická osoba] smlouvu o postoupení předmětné pohledávky. K tomuto dni činila výše pohledávky bez příslušenství 24 905 Kč. Žalobkyně uplatnila nárok pouze na zaplacení částky 17 124 Kč tvořené dlužnou jistinou 9 630 Kč a dlužným poplatkem 7 494 Kč a dále kapitalizovaného úroku 2 827,61 Kč za dobu od 20. 12. 2020 do 28. 1. 2022 a úroku 26,1% ročně za dobu od 29. 1. 2022 do zaplacení a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 1 960,78 Kč za dobu od 27. 1. 2020 do 28. 1. 2022 a od 29. 1. 2022 do zaplacení. Žalovaná dlužnou částku i přes výzvu žalobkyně neuhradila. 2. Za situace, kdy na základě usnesení soudu z 19. 9. 2022, [číslo jednací], nastala dle § 101 odst. 4 o. s. ř. fikce souhlasu účastníků s rozhodnutím ve věci bez jednání a byl předložen dostatek listinných důkazů umožňujících rozhodnout bez jednání, postupoval soud podle § 115 a o. s. ř., ve věci nenařídil jednání a rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů. 3. Na jejich základě má za prokázané, že 21. 12. 2019 byla mezi [právnická osoba] a žalovanou smlouva označená jako smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala zapůjčit žalované částku 10 000 Kč a ta se zavázala zaplatit za poskytnutí spotřebitelského úvěru poplatek 7 994 Kč tvořený úrokem 3 103 Kč a částkou 4 891 Kč za zpracování spotřebitelského úvěru, garanci ceny a péči o zákazníka, a dále pojistné 1 560 Kč. Celkovou částku 19 554 Kč se zavázala zaplatit v 52 týdenních splátkách. Poslední splátku hradila 19. 1. 2020, poté již na dluh nic neuhradila. Dne 28. 1. 2022 byla mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, mimo jiné žalobou uplatněné pohledávky za žalovanou. Žalovaná žalobou uplatněný nárok ve výši 17 124 Kč, tvořený dlužnou jistinou 9 630 Kč a dlužnými poplatky 7 494 Kč, i přes výzvu žalobkyně neuhradila. 4. Na základě uvedených skutkových závěrů soud činí následující závěry právní. 5. [právnická osoba] jako zapůjčitelem a žalovanou jako vydlužitelem byla uzavřena smlouva o zápůjčce dle § 2 390 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), která je zároveň smlouvou o spotřebitelském úvěru. Dle § 2 390 o. z. vznikne smlouva o zápůjčce, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Dle § 2 392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce sjednat úroky. 6. Na základě uzavření smlouvy vznikla [právnická osoba] povinnost poskytnout žalované dohodnutou zápůjčku 10 000 Kč a žalované povinnost tuto částku vrátit spolu s dohodnutou částkou 7 994 Kč a zaplatit pojistné 1 560 Kč [právnická osoba] splnila svůj závazek ze smlouvy, když žalované dohodnutou zápůjčku poskytla. Žalovaná však svůj závazek ze smlouvy porušila, když se dostala do prodlení s úhradou dohodnutých splátek. Neuhradila 17 124 Kč [právnická osoba] tak vůči ní měla neuhrazenou pohledávku v této výši. 7. Žalovaná je v souladu se smlouvou povinna hradit úrok 56 %, žalobkyně však uplatnila nárok na zaplacení úroku pouze ve výši 26,10 % [právnická osoba] tak vůči žalované měla neuhrazenou pohledávku ve výši uplatněného úroku, jak pokud jde o jeho žalobou uplatňovanou kapitalizovanou část, tak pokud jde o úrok za dobu od 29. 1. 2022 do zaplacení. 8. Vzhledem k prodlení žalované se splácením jejího peněžitého dluhu jí zároveň dle § 1970 odst. 2 o. z. vznikla povinnost hradit úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši, a to jak pokud jde o jeho kapitalizovanou část, tak pokud jde o úrok z prodlení za dobu od 29. 1. 2022 do zaplacení. 9. [právnická osoba] svoji pohledávku za žalovanou platně smlouvou o postoupení pohledávek dle § 2048 a násl. o. z. postoupila žalobkyni, která je tak ve sporu aktivně věcně legitimována. 10. Vzhledem ke shora uvedenému soud uzavřel, že žaloba je důvodná, když žalobkyně má vůči žalované neuhrazenou pohledávku ve výši 17 124 Kč spolu s uplatněným úrokem a úrokem z prodlení, a žalobě proto v plném rozsahu vyhověl. 11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve věci úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení vůči ve věci neúspěšné žalované. Náhrada nákladů řízení je tvořena náhradou za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu a náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 a advokátního tarifu. Náhrada nákladů řízení, vyjma náhrady za zaplacený soudní poplatek, byla navýšena o DPH, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Celkem tedy žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 2 252 Kč.