10 C 128/2022-84 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobci domáhali určení, že jsou vlastníky nemovitosti – pozemku [anonymizována dvě slova], evidovaného na [list vlastnictví] v katastrálním území Strážkovice, vedeném Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrálním pracovištěm České Budějovice. Žalobci tvrdili, že v režimu společného jmění manželů jsou vlastníky pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] stavby [anonymizována dvě slova] stojící na pozemku [anonymizována dvě slova], to vše evidované na [list vlastnictví] v katastrálním území Strážkovice. Žalobci tvrdili, že jsou vlastníky i pozemku [anonymizována dvě slova], avšak tento pozemek je evidován v katastru nemovitostí ve vlastnictví žalované. K historickému vývoji území a vývoji právních vztahů uvedli žalobci, že v minulosti byl daný pozemek evidován jako p. [číslo]. Na základě žádosti žalobců vydal Okresní národní výbor – finanční odbor dne [datum] rozhodnutí o přidělení předmětného pozemku do osobního užívání žalobců pod sp. zn. Fin [číslo] Kř. V návaznosti na toto rozhodnutí žalobci uzavřeli s Místním národním výborem ve [obec] dohodu o zřízení práva osobního užívání pozemku podle tehdy účinného § 205 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. Zřízení práva osobního užívání bylo zpoplatněno, což žalobci splnili. Po přidělení pozemku do osobního užívání pak žalobci požádali o stavební povolení k výstavbě rekreační chaty, která je dnes evidovaná jako stavba [anonymizována dvě slova]. Pozemek pod chatou žalobci užívají v rozsahu vlastnického práva od uzavření výše uvedené dohody s Místním národním výborem ve [obec] až do dnešní doby. Nesrovnalosti v zápisu v katastru nemovitostí s faktickým stavem zjistili žalobci až tehdy, kdy chtěli převést své pozemky včetně tohoto předmětného pozemku [parcelní číslo] na svého syna darovací smlouvou. Vkladové řízení u příslušného katastrálního úřadu, Katastrální pracoviště České Budějovice, bylo vedeno pod sp. zn. V [číslo] 2022 [číslo]. K velkému překvapení žalobců však obdrželi od katastrálního úřadu přípis, že nejsou evidováni jako vlastníci všech pozemků uvedených v návrhu na vklad a vkladové listině, přičemž toto tvrzení se týkalo právě předmětného pozemku [anonymizována dvě slova]. Již tento postup jednoznačně potvrzuje, že žalobci byli přesvědčeni o tom, že skutečně jsou vlastníky předmětného pozemku. Žalobci nesprávný zápis v katastru nemovitostí považovali za závadu čistě formálního charakteru, a proto se dne [datum] obrátili na žalovanou s návrhem na uvedení evidovaného stavu do souladu se stavem faktickým. Odpověď žalované však byla zamítavá. Žalobci v rámci smírného (a rychlého) vyřešení věci navrhovali odkup pozemku za částku 5 000 – 10 000 Kč, avšak žalovaná trvala na částce min 500 Kč (cca 50 000 Kč). Žalobci namítali nejprve vydržení nemovitosti z toho důvodu, že mnoho desítek let trvá pokojný stav, kdy žalobci užívají pozemek [anonymizována dvě slova] jako vlastníci, aniž by jejich užívání bylo jakkoliv zpochybňováno, a tudíž mají za to, že je nezbytné dospět k závěru, že ze strany žalobců došlo k vydržení vlastnického práva k předmětnému pozemku. Později žalobci tvrdili, že jim svědčí tzv. mimořádné vydržení pozemku a odkazovali na ust. § 1095 o.z. s tím, že nemůže být shledán jakýkoliv nepoctivý úmysl. Žalobci pozemek užívají více než 45 let. Právo osobního užívání se v rámci pozdější rekodifikace soukromého práva transformovalo právě na právo vlastnické. Žalobci měli po celou dobu za to, že pozemek jim náleží a toto jim nebylo nikdy nikým vyvráceno. Nemůže být ani pochyb o tom, že zcela absentovala na jejich straně jakákoliv nepoctivost. Žalobce a) při jednání tvrdil, že všechny orgány navštívil se žádostí tak, jak mu bylo řečeno, vše co měl zařídit, zařídil. Ale ohledně notářství již nevěděl, kde se toto nacházelo, jelikož je to již přes 40 let stará záležitost a tudíž nevěděl, kam šel toto zařizovat. Žalobci prokazovali i naléhavý právní zájem ve smyslu ust. § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Žalobci tvrdili, že naléhavý právní zájem je dán již tím, aby byl stav evidovaný v katastru nemovitostí uveden do souladu s faktickým stavem. 2. Žalovaná tvrdila, že na základě dohody o zřízení práva osobního užívání pozemku podle § 205 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. bylo zřízeno právo osobního užívání dotčeného pozemku pro žalobce na dobu neurčitou. [příjmení] předmětného pozemku byla v té době Československá socialistická republika, která provedla přidělení pozemku do osobního užívání prostřednictvím finančního odboru ONV v [obec] dne [datum] na základě žádosti žalobců ze dne [datum]. Tento postup neodporoval nejen tehdejším právním předpisům, ale také zachoval zákonný postup k předání uvedeného pozemku do osobního užívání uvedeným subjektům. Nicméně důležitou skutečností uvedenou ve výše uvedené dohodě je, že právo osobního užívání předmětného pozemku bude zaznamenáno rovněž i na příslušném katastru nemovitostí, s tím, že dohoda nabude platnosti teprve registrací u příslušného státního notářství v [obec]. Žalobci však žádný takový dokument nepředložili, z čehož se dá dovodit, že požadovaná činnost, tedy registrace u příslušného notářství nenastala, tudíž žalobcům nevzniklo a ani nemohlo vzniknout právo osobního užívání předmětného pozemku. Lze naopak konstatovat, že právní stav žalobců je takový, že tito jsou pouze nájemci příslušného pozemku. Žalovaná tvrdila, že v případě, že žalobci doloží, že dohoda o zřízení práva osobního užívání pozemku uzavřená dne [datum] byla dle článku V. této dohody registrována u státního notářství v [obec] a dle článku VI. dohody bylo právo osobního užívání vyznačeno v evidenci nemovitostí, nabyli žalobci dle právní úpravy vlastnické právo. Pokud však žalobci výše uvedené skutečnosti nedoloží, právo osobního užívání předmětného pozemku jim nemohlo vzniknout a příslušný pozemek by tak byl i nadále v režimu a ve vlastnictví žalované s možností s ním dle uvážení nakládat. Žalovaná tvrdila, že žalobci nemohli předmětný pozemek vydržet, a to nejen z důvodu, že u žalobců absentuje institut dobré víry, ale je nutné poukázat i na hledisko vigilantibus iura, kdy i toto u žalobců po celou dobu užívání předmětného pozemku absentovalo, kdy tito si měli zkontrolovat, zda výše uvedená dohoda nabyla platnosti, resp. vše je řádně zapsáno v tehdejší evidenci nemovitostí. Toto však žalobci neučinili, byť si byli vědomi toho, že bez registrace jim užívací právo nevznikne. Žalovaná argumentovala odkazem na ust. § 1089 občanského zákoníku, který hovoří o tom, že se týká vydržení jen vlastnického práva. Zde se však nejedná o vlastnické právo v tomto konkrétním případě, jelikož pozemek byl sice přidělen, avšak toto nebylo registrováno. Úhrada se nevztahovala na registraci, ale jen na právo užívání. Dále po výslechu svědka žalovaná argumentovala tím, že nejpozději v roce 2013 muselo být žalobcům známo, že dotyčný pozemek není evidován na listu vlastnictví, tudíž není pravdou, že by se o tomto dozvěděli až v roce 2022. 3. Po provedeném dokazování byl zjištěn následující skutkový stav. 4. Z informací o pozemcích či stavbách z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že stavba [anonymizována dvě slova], pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] je ve vlastnictví žalobců a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] je ve vlastnictví žalované, to vše v katastrálním území Strážkovice. 5. Z rozhodnutí o přidělení pozemku do osobního užívání ze dne [datum], zn. Fin [číslo] Kř bylo zjištěno, že na základě žádosti ze dne [datum] bylo žalobcům přiděleno do osobního užívání par. č. kat. [číslo] stp. o výměře 100 m2 v katastrálním území Strážkovice pro stavbu rekreační chaty. Přidělovaný pozemek je ve vlastnictví československého státu, ve správě MNV [obec]„ Právo osobního užívání se zřizuje za úhradu podle vyhl. č. 43/1969 Sb. a vznikne registrací dohody u státního notářství v [obec]“ 6. Ze stvrzenky [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že Místnímu národnímu výboru [obec], pošta Komářice byla uhrazena částka 1 200 Kčs. 7. Z dohody o zřízení práva osobního užívání pozemku podle § 205 odst. 2 občanského zákoníku č. 40/64 Sb. ze dne [datum] bylo zjištěno, že Místní národní výbor ve [obec] v zastoupení československého státu a žalobci uzavřeli dne [datum] dohodu o zřízení práva osobního užívání pozemku podle § 205 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. Československý stát je vlastníkem parcely č. kat. [číslo] stp. v katastrálním území Strážkovice a na základě rozhodnutí finančního odboru ONV v [obec] ze dne [datum] byla tato parcela o výměře 100 m2 přidělena do osobního užívání na stavbu rekreační chaty žalobcům. Dle čl. IV. věta druhá„ Úhrada za zřízení práva osobního užívání pozemku, které není časově omezeno a přechází na dědice, činí 1 200 Kčs a byla zaplacena před podpisem této dohody dne [datum] na účet MNV ve prospěch československého státu. V článku V. je uvedeno, že„ Tato dohoda nabývá platnosti a právo osobního užívání pozemku v této dohodě uvedeného vznikne pro uživatele teprve registrací dohody u státního notářství v