14 C 91/2023-15 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou u nadepsaného soudu domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 16 662,82 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh žalobkyně odůvodnila tím, že uzavřela se žalovaným dne 11.2.2019 smlouvu o úvěru [číslo], jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky žalobkyně, na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla úvěr až do výše 20 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Žalobkyně před uzavřením smlouvy s náležitou odbornou péčí zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky v pravidelných měsíčních splátkách spolu se smluvenými úroky a uhradit poplatky související s poskytnutým úvěrem. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, proto v souladu se smlouvou došlo k zesplatnění úvěru ke dni 5.10.2022. Dlužná částka ke dni 23.2.2023 činí celkem 18 453,97 Kč a sestává z dlužné jistiny ve výši 15 162,82 Kč, poplatků ve výši 1 500 Kč, smluvního úroku ve výši 1 217,35 Kč a úroku z prodlení ve výši 573,80 Kč. Dále žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení smluvních úroků ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 15 162,82 Kč jdoucích od 24.2.2023 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucích z téže jistiny od 24.2.2023 do zaplacení. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho ani k předžalobní výzvě žalobkyně zaslané žalovanému dne 16.2.2023. 2. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz, který se však žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou, a proto byl zrušen usnesením nadepsaného soudu ze dne 28.3.2023, č.j. EPR 50194/2023-8. 3. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil. 4. Soud rozhodl ve věci bez jednání podle § 115a o.s.ř. Žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas, žalovaný nereagoval na řádně doručenou výzvu soudu, zda s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí, ve lhůtě k tomu soudem stanovené, ačkoli součástí výzvy bylo poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud mít za to, že s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí. 5. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Smlouvou o úvěru [číslo] ze dne [datum], záznamem o podpisu klienta a obchodními podmínkami žalobkyně má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla úvěr až do výše 20 000 Kč. Účastníci si ve smlouvě o úvěru dohodli, že úvěr společně s úroky ve výši 10,90 % ročně uhradí žalovaný v 96 pravidelných měsíčních splátkách po 313 Kč splatných vždy k 5. dni v měsíci počínaje kalendářním měsícem následujícím po uzavření smlouvy. Žádostí o poskytnutí úvěru a předsmluvními informacemi ke spotřebitelskému úvěru má soud za prokázané, že žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného a poskytla žalovanému informace o uzavírané smlouvě. Z výpisu z účtu a z výpisu platební historie úvěrového účtu soud zjistil, že žalovaný čerpal dne [datum] úvěr v celkové výši 20 000 Kč, dále byly výpisem prokázány výše nesplacené jistiny a úroků ke dni 11.2.2023. Z upomínky a výzev k zaplacení dluhu soud zjistil, že žalobkyně opakovaně upozorňovala žalovaného na prodlení se splácením dluhu. Z předsmluvních informací soud zjistil, že poplatek za upomínku činí 300 Kč, poplatek za výzvu činí 500 Kč. Z ustanovení čl. 9 písm. d) všeobecných obchodních podmínek žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně je v případě prodlení klienta se splacením jakékoli částky vůči žalobkyni oprávněna prohlásit, že všechny její pohledávky z poskytnutého úvěru jsou splatné ke dni uvedenému v oznámení. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 7.10.2022 soud zjistil, že žalobkyně zesplatnila svou pohledávku za žalovaným z předmětné smlouvy o úvěru ke dni 5.10.2022, dlužnou částku ve výši 17 476,40 Kč měl žalovaný uhradit nejpozději do dne 14.10.2022. Předžalobní výzvou ze dne 16.2.2023 včetně poštovního podacího lístku ze dne 16.2.2023 má soud za prokázané, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k plnění předžalobní výzvou. 6. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Po právní stránce soud nárok žalobkyně vyhodnotil jako nárok z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným s výše uvedenými podmínkami, na kterou žalovaný řádně a včas neplnil. Žalobkyně proto v souladu s všeobecnými obchodními podmínkami využila svého práva a pohledávku žalovaného z titulu uzavřené smlouvy zesplatnila ke dni 5.10.2022, zesplatnění pohledávky bylo žalovanému řádně oznámeno. Žalobkyni v důsledku prodlení žalovaného vzniklo ve výši ke dni 23.2.2023 právo na dlužnou jistinu ve výši 15 162,82 Kč, poplatky ve výši 1 500 Kč (za 3 odeslané výzvy po 500 Kč za každou odeslanou výzvu dle sazebníku žalobkyně), smluvní úrok ve výši 1 217,35 Kč a úrok z prodlení ve výši 573,80 Kč. Soud má předloženými listinami rovněž za prokázané, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru náležitě zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Nárok žalobkyně na smluvní úrok z dlužné jistiny, který je požadován pouze ve výši 8,05 % ročně oproti sjednané výši 10,90 % ročně, vyplývá z uzavřené smlouvy o úvěru, zákonný úrok z prodlení vzhledem k prodlení žalovaného s plněním vyplývá z ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Z výše uvedených důvodů proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. na základě úspěchu a neúspěchu účastníků v řízení. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, a proto jí náleží náhrada nákladů řízení představující zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a odměna za zastoupení žalobkyně právním zástupcem za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, sepis žaloby) po 300 Kč úkon právní služby dle ust. § 14b odst. 1 advokátního tarifu, dále náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč úkon právní služby dle § 14b odst. 5 písm. a) ve spojení s § 13 odst. 1 advokátního tarifu, příslušné položky byly navýšeny o DPH ve výši 21 %, neboť právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Celkem tedy náklady řízení činí částku ve výši 2 252 Kč.