15 C 75/2023-56 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 181 535 Kč s příslušenstvím, představující nevypořádané nároky ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] kterou spoluúčastníci uzavřeli dne [datum]. V uvedené smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč, který mu byl vyplacen v souladu s ujednáním smluvních stran obsaženým ve smlouvě o úvěru. Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce trvání 72 měsíců a celková částka 94 392 Kč (představující jistinu úvěru 50 000 Kč a sjednané úroky ve výši 44 392 Kč) měla být žalobkyni uhrazena v 72 splátkách ve výši 1 311 Kč měsíčně, splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Zápůjční úroková sazba byla sjednána jako roční a její výše činila 23,84 %, RPSN 39,97 % p.a. Smluvní strany si dále sjednaly doplňkové služby, a to doplňkovou službu Podpora, která zahrnovala možnost odkladu 3 splátek úvěru ročně o 1 kalendářní měsíc po řádném termínu splatnosti, možnost přerušení splácení na dobu až 9 měsíců v případě úrazu nebo závažného onemocnění či hospitalizace a možnost přerušení splácení na dobu až 9 měsíců v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. Cena této doplňkové služby činila 61 344 Kč a byla splatná společně s měsíční splátkou úvěru po částce 852 Kč měsíčně. První splátka byla splatná dne [datum] a měla činit 2 163 Kč. Již tuto splátku žalovaný neuhradil. Žalobkyně mu proto poslala první písemnou upomínku ze dne [datum] a vyzvala jej k její úhradě. Protože žalovaný splátku neuhradil ani po zaslané upomínce, zaslala mu žalobkyně druhou písemnou upomínku ze dne [datum]. Žalobkyně následně přistoupila k zesplatnění úvěru a vyzvala žalovaného k zaplacení celé dlužné částky, kterou vyčíslila na 181 641,48 Kč. Dopis o zesplatnění ze dne [datum] obsahoval i rozepsání jednotlivých položek, které žalovaný žalobkyni dluží. Její součástí byla i smluvní pokuta ve výši 25 000 Kč. Naposledy byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou do [datum]. 2. Ve věci byl dne [datum] vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému si podal žalovaný včas odpor. V jeho odůvodnění uvedl, že sice uznává svůj dluh v rozsahu 45 000 Kč spolu s úrokem z prodlení, nicméně nesouhlasí se zbytkem dlužné částky. Popřel pravost smluv, na základě kterých má být částka vymáhána, když smlouvy nebyly sestaveny správně a obsahují nesrovnalosti, neodpovídají řádným požadavkům na sepsání platných smluv a ani nebyly v rozsahu vymáhaných částek náležitě podepsány. Uvedl, že nebyl detailně informován a seznámen se všemi podmínkami, které jsou ve smlouvě nejasné a nesrozumitelné a má tak pochybnost o platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru. Tato smlouva obsahuje skryté náklady a poplatky, které si žalobkyně maskuje za určité služby, jimiž se pouze snaží zvýšit svůj výnos a obejít možnosti dané zákonem o spotřebitelském úvěru. Při jednání soudu dále uvedl, že úvěr mu byl žalobkyní nabídnut právě pro refinancování jeho předchozího úvěru u žalobkyně a že v době, kdy byl úvěr sjednán, měl ještě další závazky z úvěrů, včetně úvěru hypotečního. 3. Žalobkyně se z jednání soudu, které se konalo dne [datum] omluvila a nedostavila se k němu. Žalovaný se k jednání soudu rovněž dostavil. Soud proto věc projednal pouze v nepřítomnosti žalobkyně a vycházel při tom z listinných důkazů, které byly připojeny k žalobě. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 5. Dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovaným distančním způsobem uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč. Jak se ve smlouvě účastníci dohodli, byla částka 15 241 Kč vyplacena na účet spotřebitele č. [bankovní účet] dne [datum], částka 24 759 Kč byla téhož dne vyplacena žalobkyní žalobkyni za účelem úhrady předchozího závazku žalovaného u žalobkyně ze smlouvy [číslo] ze dne [datum], když úhradu tohoto dluhu zcela žalobkyně následně žalovanému potvrdila, a částka 10 000 Kč byla uhrazena na náklady žalobkyně představující náklady vynaložené na lustrum v registrech, na expresní vyplacení úvěru, na administrativní náklady žalobkyně a jako odměna žalobkyni za její činnost včetně nákladů na ověření úvěrového případu. Žalovaný se ve smlouvě zavázal dlužnou částku úvěru vrátit společně se sjednanými úroky ve výši 44 392 Kč v 72 splátkách po částce 1 311 Kč měsíčně splatných vždy ke každému 15. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem říjnem 2022. Společně se smlouvou o úvěru byla mezi účastníky uzavřena i služba o doplňkových službách„ Podpora“, která měla zahrnovat možnost využití tří služeb ze strany žalovaného – možnost odkladu 3 splátek úvěru ročně vždy o 1 kalendářní měsíc po řádném termínu splatnosti, možnost přerušení splácení po dobu až 9 měsíců v případě úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace a možnost přerušení splácení na dobu až 9 měsíců v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. Za tuto službu se žalovaný zavázal uhradit částku 61 344 Kč a to v 72 splátkách po částce 852 Kč měsíčně, splatné spolu s dlužnou splátkou úvěru. Žalovaný neuhradil řádně a včas hned první splátku úvěru, čímž nedodržel smluvené podmínky. Žalobkyně jej k úhradě splátky upomínala, nejprve upomínkou ze dne [datum], poté druhou upomínkou z [datum]. Nakonec žalovanému oznámila zesplatnění úvěru ke dni [datum] a vyzvala jej k úhradě dlužné částky ve výši 181 641,48 Kč. Před podáním žaloby žalovaného vyzval k úhradě dluhu ještě právní zástupce žalobkyně. Žalobkyně vyzvala žalovaného rovněž k úhradě smluvní pokuty ve výši 25 000 Kč a smluvního úroku ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 61 344 Kč přestavující dlužnou částku za neuhrazené doplňkové služby Podpora. 6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 7. Podle nálezu Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 4129/18 má poskytovatel úvěru, když dlužník je v postavení spotřebitele, jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu úvěruschopnost plánovaný úvěr splatit. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně, nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná. Dle výkladu vyšších soudů je potřeba shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vkládat tak, že porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádně zkoumat a posoudit úvěruschopnost žadatele o spotřebitelský úvěr je sankcionována absolutní neplatností úvěrové smlouvy, ke které soudy přihlíží z úřední povinnosti. 8. V dané věci se proto soud zabýval tím, zda žalobkyně jako věřitel splnila řádně své povinnosti zabývat se úvěruschopností žalovaného jako žadatele o spotřebitelský úvěr, než s ním vstoupila do smluvního vztahu, a dospěl k závěru, že svým povinnostem zcela nedostála. Její postup v dané věci, kdy toliko nahlédla do veřejně dostupných registrů a od žalovaného zjistila informace týkající se jeho měsíčních příjmů, výdajů a počtu osob s ním žijících ve společné domácnosti není sám o sobě dostačující, když tyto skutečnosti nijak neověřila, resp. neuvedla a nedoložila, jak si tyto skutečnosti ověřila; k jednání soudu se pak nedostavila, proto nemohla být ani poučena o tom, že v tomto ohledu důkazní břemeno neunáší. Žalovaný přitom při žádosti o úvěr sděloval, že splácí další tři úvěry, jeden z nesplacených úvěrů, který neplatil de smluvených ujednání, měl v té době i u žalobkyně, když tento měl být splacen až právě poskytnutím úvěru nového. Přitom i z judikatury Nejvyššího soudu (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018) vyplývá, že věřitel, který vyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, nedostál své povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Smlouvu o úvěru tedy soud shledal s ohledem na výše uvedené neplatnou. 9. Soud měl však v dané věci za prokázané, že žalovanému byla na základě této neplatné úvěrové smlouvy vyplacena celkem částka 40 000 Kč (částku 24 759 Kč obdržel jeho věřitel na dluh, který žalovaný