25 C 313/2023-59 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 19 107,11 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného nájemného a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti se zajištěním, odebráním a převozem vozidla s odůvodněním, že žalobkyně je podnikatelem – právnickou osobou, která mj. poskytuje leasing vozidel. Žalovaný je fyzickou osobou. Žalobkyně jako pronajímatel a [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO] se sídlem [adresa]. Žalovaný se dle čl. II. Dodatku zavázal pokračovat v úhradách splátek nájemného a dalších plateb vyplývajících z Leasingové smlouvy. Předmětem Leasingové smlouvy byl pronájem vozidla [jméno] - [příjmení] [příjmení] 5. Dne [datum] bylo předmětné vozidlo předáno žalovanému a žalovaným převzato. Žalovaný se dostal do prodlení s plněním závazků z leasingové smlouvy, přes výzvy ze strany žalobkyně své závazky neplnil. Žalobkyně se tak v souvislosti s uzavřenou leasingovou smlouvou po žalovaném domáhá zaplacení dlužného nájemného a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti se zajištěním, odebráním a převozem předmětného vozidla. 2. Žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání více než 10 dnů přede dnem, kdy se jednání soudu konalo a který byl o následcích nedostavení se řádně poučen, zmeškal bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo. Žalobkyně, která se prostřednictvím svého právního zástupce dostavila k jednání, navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. Soud proto v souladu s ustanovením § 153b odst. 1 o.s.ř. pokládal shora vymezená tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě rozhodl o žalobě rozsudkem pro zmeškání. 3. Nárok žalobkyně se opírá o ustanovení § 2321 a násl. o.z. ve znění účinném od 1. 1. 2014, pokud jde o příslušenství žalované pohledávky, pak o ustanovení § 1970 o.z. 4. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení vyplývá z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého soud plně procesně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů souvisejících s tímto řízením, tj. náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, náhradu nákladů právního zastoupení žalobkyně advokátem dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. a to ve výši 1 900 Kč/úkon, za 4 úkony právní služby (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. podání žaloby, 3. výzva k plnění předcházející návrhu ve věci samé, 4. účast na jednání soudu), náhradu za 4 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb., náhradu cestovních výdajů ve výši 850 Kč za cestu vlakem ze sídla právního zástupce do sídla soudu a zpět dle § 13 odst.4 AT, náhradu za promeškaný čas v rozsahu 8 půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst.3 AT a navýšení o 21% DPH, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně. 5. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu za účtovaný úkon právní služby ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny za vyjádření ze dne [datum], když se nejedná o písemné podání ve věci samé, ani o úkon nejbližší ve smyslu ust. § 11 odst. 3 ve spojení s ust. § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu a to vzhledem k rozsahu a významu takového úkonu. Soud současně žalobkyni nepřiznal náhradu hotových výdajů ve vztahu k tomuto úkonu. 6. Soud zpracoval pouze zkrácené odůvodnění tohoto rozsudku v rozsahu ustanovení § 157 odst. 3 o.s.ř.