10 C 18/2024-76 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky představující nevypořádané nároky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, která byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, . (dříve , Anonymizováno, ) a žalovanou dne , datum, . Smlouva o úvěru č. , hodnota, (nesprávně označena jako smlouva o půjčce) byla stanovena s úrokovou sazbou 13,56 % ročně. Žalovaná se zavázala dlužnou částku ve výši 30 000 Kč, která jí byla poskytnuta bezhotovostně, splatit v 36 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 322 Kč. Jelikož žalovaná neplatila řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila dne , datum, tento úvěr, který se stal splatným okamžitě. Následně byla pohledávka postoupena smlouvou ze dne , datum, na žalobkyni, toto bylo písemně oznámeno žalované. Žalovaná hradila částečně, a to pouze částku 5 295,17 Kč. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu k plnění, avšak bezvýsledně. Žalobkyně též požaduje zákonný úrok z prodlení a úrok, které byly částečně kapitalizovány ke dni , datum, .2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Žalované byla žaloba spolu s předvoláním k soudnímu jednání doručena do vlastních rukou náhradním způsobem dle ust. § 49 odst. 4 o.s.ř. K jednání se žalovaná nedostavila, svou přítomnost neomluvila, tudíž byla věc projednána v její nepřítomnosti.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:5. Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, . dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které obdržela částku 30 000 Kč. Tuto částku se zavázala společně s úrokem ve výši 13,56 % ročně hradit v pravidelných 36 měsíčních splátkách po 1 322 Kč (zjištěno ze Smlouvy o půjčce, , právnická osoba, podmínek, Produktových podmínek, Sazebníku). Právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované před uzavřením uvedené smlouvy pouze provedla lustraci žalované ve veřejně dostupných databázích, jak plyne z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta (BRKI, NRKI, SOLUS). Deklarovaný příjem 15 000 Kč byl ověřen s využitím komplexního statistického nástroje, výdaje ve výši 5 860 Kč, které byly tvrzeny žalovanou, neověřovali, avšak vycházeli z toho, že jí zbude částka 5 599 Kč a bude schopna půjčku splácet. Žádné doklady k prokázání výše jejích příjmů a výdajů žalobkyně nevyžadovala a neprověřila. Z výpisu z účtů žalované nelze pro ověření úvěruschopnosti vycházet, jelikož se jedná o výpis za období po poskytnutí úvěru, tedy od května 2022 do května 2023. Žalobkyně tedy neposoudila řádně úvěruschopnost žalované před uzavřením uvedené smlouvy. Dne , datum, byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, avšak žalovaná ke dni podání žaloby ničeho neuhradila (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne , datum, ).6. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).7. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Ustanovení § 86 a 87 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat tak, že porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy je sankcionováno absolutní neplatností takovéto úvěrové smlouvy, k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. K totožnému závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr dospěl rovněž Krajský soud v , právnická osoba, ve věci sp. zn. 19 Co 637/2020.9. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.10. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.11. Soud se ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení zabýval z úřední povinnosti tím, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s žalovanou řádně zkoumala schopnost žalované splácet úvěr. Žalobkyně uvedla, že při posuzování úvěruschopnosti žalované před uzavřením výše uvedené smlouvy, právní předchůdkyně žalobkyně pouze provedla lustraci žalované ve veřejně dostupných databázích NRKI, BRKI, SOLUS a vyšla z interních systémových záznamů. Žalovaná v žádosti uvedla měsíční příjem ve výši 15 000 Kč, ale započten byl příjem ve výši 11 459 Kč, dále žalovaná uvedla pravidelné výdaje ve výši 3 000 Kč, ale započteny byly ve výši 5 860 Kč. Žádné doklady k prokázání výše jejích příjmů a výdajů právní předchůdkyně žalobkyně nevyžadovala a neprověřila. Žalobkyně tak v daném případě neposoudila úvěruschopnost žalované s odbornou péčí ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Z tohoto důvodu je tak nutné smlouvu o úvěru posoudit jakožto neplatnou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Na straně žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení, které představují peněžní prostředky poskytnuté žalobkyní žalované, aniž by zde byl platný závazek (smlouva).12. Skutková tvrzení žaloby nebyla žalovanou zpochybňována, ani žádnými důkazy či skutkovými tvrzeními vyvrácena, když žalovaná zůstala zcela nečinná. Avšak důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku, přechází na žalovanou, neboť žalobkyně nemůže prokazovat negativní skutečnost, že žalovaná něco neučinila. Je na žalované, aby prokázala, že zaplatila řádně a včas. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně uhradila žalované převodem na její bankovní účet peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaná tyto peněžní prostředky nevrátila. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno o tom, že v daném případě byla posouzena úvěruschopnost žalované s odbornou péčí ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je nutné smlouvu o úvěru posoudit jakožto neplatnou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Na straně žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení, které představují peněžní prostředky poskytnuté žalované, aniž by zde byl platný závazek (smlouva). Žalobkyni vznikl nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení ve výši odpovídající částce 24 704,83 Kč, což je výše poskytnutých peněžních prostředků 30 000 Kč, z nichž byla odečtena dosud uhrazená částka 5 295,17 Kč. Žaloba byla zamítnuta co do částky 3 710,45 Kč a co do příslušenství, tedy úroku a poplatku za poskytnutí úvěru a zákonného úrok z prodlení.13. Ve smyslu ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a závěrů rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne , datum, je žalovaná povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Žalovaná se k ústnímu jednání soudu nedostavila a žalobkyně se nevyjádřila k nynějším příjmům, výdajům a celkové majetkové situaci žalované pro účely stanovení doby přiměřené k vrácení poskytnuté jistiny. Soudu tedy nezbylo jinak, než aby vyšel z naposledy zjištěných poměrů žalované, tj. poměrů zjištěných před uzavřením smlouvy s žalovanou ze dne , datum, . Za situace, kdy byl zjištěn příjem žalované ve výši 15 000 Kč měsíčně a výdaje ve výši 5 860 Kč, má soud za to, že je žalovaná schopna poskytnuté a dosud nesplacené prostředky v celkové výši 24 704,83 Kč zaplatit žalobkyni ve splátkách po 500 Kč měsíčně. Tuto dobu soud v daném případě považuje za dobu přiměřenou možnostem žalované ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.14. S ohledem na konstatování neplatnosti smlouvy a stanovení nové lhůty k plnění ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, nelze konst