10 C 291/2024-49 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky představující nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, , na základě které žalovaný obdržel částku ve výši 10 000 Kč na účet č. , č. účtu, . Spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit i příslušenství úvěru spočívající v poplatku ve výši 330 Kč. Úvěr byl sjednán na 24 měsíců. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný uhradil pouze částku 55 Kč. Po započtení této částky zejména na příslušenství, žalobkyně tvrdila, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou částky 16 916 Kč, která je zůstatkem jistiny ve výši 9 945 Kč a zůstatku smluvního příslušenství ve výši 6 971 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění, avšak bezvýsledně.2. Žalovaný se ve věci při jednání dne , datum, vyjádřil tak, že úvěr ve výši 10 000 Kč mu byl poskytnut. Zaplatil pouze částku 55 Kč. V žádosti o poskytnutí úvěru na stránkách Kamali uvedl svůj příjem cca 22 000 Kč, výdaje na jiný úvěr u ČSOB ve výši 12 000 Kč. Žalovaný měl za to, že žádné dokumenty ohledně svého příjmu či výdajů do systému nenahrál, žalobkyně pouze ověřila z jeho účtu jeho příjmy. Ohledně výdajů nebylo ze strany žalobkyně nic prověřováno, ani zjišťováno. K dotazu soudu ohledně nynějších majetkových poměrů žalovaný uvedl, že jsou přibližně stejné jako při uzavírání úvěrové smlouvy a jeho příjem je 22 300 Kč, je zaměstnán ve společnosti Intersport, náklady na bydlení jsou cca 5 000 – 6 000 Kč měsíčně, na svou výživu vynaloží cca 1 500 – 2 000 Kč měsíčně, za MHD částku 500 Kč měsíčně, za internet 1 200 Kč měsíčně. Žije ve společné domácnosti společně s matkou a 2 sestrami, příjem matky je invalidní důchod ve výši 12 000 Kč měsíčně. Sestry ještě studují. Měl by hradit splátky úvěru u ČSOB ve výši 12 500 Kč měsíčně, toto však dlouhodobě nehradí, jelikož mu na tyto splátky nezbývá. K žalobou uplatněnému nároku uvedl, že dosud nezaplacenou částku na jistině úvěru ve výši 9 945 Kč by byl schopen uhradit v měsíčních splátkách po 2 000 Kč.3. Přípisem soudu ze dne , datum, byla žalobkyně vyzvána k doplnění tvrzení a důkazů o řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného, tj. jakým konkrétním způsobem žalobkyně postupovala při ověřování a posouzení úvěruschopnosti žalovaného, tedy jaké konkrétní dokumenty posuzovala včetně doložení těchto dokumentů, z nichž vycházela. Žalobkyně svým podáním ze dne , datum, soudu tvrdila, že úvěruschopnost prokázala, provedla lustraci v registrech NRKI, SOLUS, CRIBIS, ISIR, stanovila MLS klienta i domácnosti, ale vycházela pouze z informací od klienta, které nebyly ověřeny. Soud má za to, že výzvě soudu vyhověno nebylo a žalobkyně nedostatečně ověřila úvěruschopnost žalovaného.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:5. Dne , datum, byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byla žalovanému vyplacena částka ve výši 10 000 Kč na účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný na úvěr uhradil celkově částku 55 Kč. Žalovaná pohledávka se skládá z částky 9 945 Kč na zbývající jistině, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatku za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, poplatku za SMS servis ve výši 196 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti „korunovým odkladem“ ve výši 1 980 Kč, úroků v celkové výši 1 470 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 900 Kč, smluvních pokut ve výši 1 500 Kč. Žalobkyně žalovaného vyzvala k uhrazení dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne , datum, , žalovaný však ke dni podání žaloby ničeho neuhradil.6. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).7. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Ustanovení § 86 a 87 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat tak, že porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy je sankcionováno absolutní neplatností takovéto úvěrové smlouvy, k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. K totožnému závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr dospěl rovněž Krajský soud v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 19 Co 637/2020.9. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.10. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.11. Soud se ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení zabýval z úřední povinnosti tím, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s žalovaným řádně zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr. Žalobkyně uvedla, že při posuzování úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením výše uvedené smlouvy pouze provedla lustraci žalovaného ve veřejně dostupných databázích a vycházel z údajů uvedených žalovaným v tzv. kartě klienta. Žalovaný v žádosti uvedl měsíční příjem ve výši 25 250 Kč, příjmy ostatních členů domácnosti ve výši 35 000 Kč a splátky jiným společnostem ve výši 12 660 Kč. Žádné doklady k prokázání výše příjmů a výdajů žalobkyně nevyžadovala a neprověřila. Při jednání sám žalovaný soudu uvedl, že jeho příjem je 22 300 Kč, je zaměstnán u společnosti Intersport, náklady na bydlení má cca 5 000 – 6 000 Kč měsíčně, na svou výživu vynaloží cca 1 500 – 2 000 Kč měsíčně, za MHD částku 500 Kč měsíčně, za internet částku 1 200 Kč měsíčně. Žije ve společné domácnosti společně s matkou a 2 sestrami, příjem matky je invalidní důchod ve výši 12 000 Kč měsíčně. Sestry ještě studují. Měl by hradit splátky úvěru u ČSOB ve výši 12 500 Kč měsíčně, toto však dlouhodobě nehradí, jelikož mu na tyto splátky nezbývá. Stejné majetkové poměry měl i při uzavírání smlouvy o úvěru. Žalobkyně tak v daném případě neposoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Z tohoto důvodu je tak nutné smlouvu o úvěru posoudit jakožto neplatnou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Na straně žalovaného tak vzniklo bezdůvodné obohacení, které představují peněžní prostředky poskytnuté žalobkyní žalovanému, aniž by zde byl platný závazek (smlouva).12. Skutková tvrzení žaloby co do poskytnutí úvěru ve výši 10 000 Kč nebyla žalovaným zpochybňována. Naopak žalovaný potvrdil, že mu částka 10 000 Kč byla vyplacena a on uhradil pouze částku 55 Kč. Soud vzal toto za prokázané. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno o tom, že v daném případě posoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, je nutné smlouvu o úvěru posoudit jakožto neplatnou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Na straně žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení, které představují peněžní prostředky poskytnuté žalobkyní žalovanému, aniž by zde byl platný závazek (smlouva). Žalobkyni vznikl nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení ve výši odpovídající částce 9 945 Kč, což je část poskytnutých peněžních prostředků ve výši 10 000 Kč po odečtení uhrazené částky 55 Kč. Žaloba byla zamítnuta co do částky 6 971 Kč včetně příslušenství, tedy zákonného úroku z prodlení jak kapitalizovaného ke dni , datum, , tak i do budoucna.13. Ve smyslu ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a závěrů rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022 je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho m