10 C 52/2024-36 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky představující nevypořádané nároky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, která byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, . a žalovanou dne , datum, , číslo smlouvy o úvěru , Anonymizováno, . Žalovaná dne , datum, obdržela částku 28 000 Kč bezhotovostním převodem na svůj bankovní účet. Žalovaná se zavázala úvěr hradit v 48 měsíčních splátkách po 1 684 Kč. Jelikož žalovaná nesplácela řádně a včas, dostala se do prodlení s úhradou splátek o více jak 65 dní, právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila dopisem ze dne , datum, úvěr s celkovou dlužnou částkou 33 614,76 Kč. Žalobkyně dále požadovala i smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 32 016,76 Kč i úroky 26,16 % ročně z částky 27 456,80 Kč do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni a toto bylo žalované písemně oznámeno. V mezidobí žalovaná uhradila celkem pouze částku 6 736 Kč s tím, že poslední platba byla uhrazena dne , datum, . Žalobkyně požaduje i smluvní pokutu ve výši 9 482,44 Kč, dlužný úrok za poskytnutý úvěr přirostlý ke dni zesplatnění ve výši 4 559,96 Kč, dlužnou jistinu ve výši 27 456,80 Kč. Žalobkyně též požaduje zákonný úrok z prodlení a úrok 26,16 % ročně.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Žalované byla žaloba spolu s předvoláním k soudnímu jednání doručena do vlastních rukou náhradním způsobem dle ust. § 49 odst. 4 o.s.ř. K jednání se žalovaná nedostavila, svou přítomnost neomluvila, tudíž byla věc projednána v její nepřítomnosti.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:5. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně (společnost , právnická osoba, .) žalované bankovním převodem částku 28 000 Kč (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru). Žalovaná se zavázala splatit úvěr v 48 měsíčních splátkách po 1 684 Kč měsíčně. Žalovaná uhradila pouze 4 splátky celkem ve výši 6 736 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka postoupena na žalobkyni a tato skutečnost byla písemně oznámena žalované dne , datum, . Právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované před uzavřením uvedené smlouvy pouze provedla lustraci žalované ve veřejně dostupných databázích SOLUS NRKI, ISIR. Žalovaná také doložila příjem ze svého zaměstnání za období únor – květen 2022 v průměrné výši 28 400 Kč. V žádosti žalovaná uvedla i výdaje v celkové výši 8 340 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně nevyžadovala ani neprověřila výši výdajů a vycházela z pouhých statistik. Žalobkyně tedy neposoudila řádně úvěruschopnost žalované před uzavřením uvedené smlouvy. Žalovaná byla dne , datum, vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, avšak žalovaná ke dni podání žaloby ničeho neuhradila (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne , datum, ).6. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).7. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Ustanovení § 86 a 87 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat tak, že porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy je sankcionováno absolutní neplatností takovéto úvěrové smlouvy, k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. K totožnému závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr dospěl rovněž Krajský soud v , právnická osoba, ve věci sp. zn. 19 Co 637/2020.9. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.10. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.11. Soud se ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení zabýval z úřední povinnosti tím, zda žalobkyně (právní předchůdkyně) před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s žalovanou řádně zkoumala schopnost žalované splácet úvěr. Právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované před uzavřením uvedené smlouvy pouze provedla lustraci žalované ve veřejně dostupných databázích ISIR, NRKI, SOLUS a vyšla z hodnocení žalované. Žalovaná v žádosti uvedla měsíční příjem ve výši 28 400 Kč a souhrn pravidelných výdajů ve výši 8 340 Kč. Žalovaná k prokázání výše jejích příjmů doložila 4 výpisy vyplacené mzdy za období 2-5/2022. Výdaje však právní předchůdkyně žalobkyně nevyžadovala a neprověřila. Vyšla pouze z tvrzení žalované o nákladech na bydlení ve výši 4 090 Kč a statistického životního minima 4 250 Kč (celkem 8 340 Kč). Žalobkyně tak v daném případě neposoudila úvěruschopnost žalované s odbornou péčí ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Z tohoto důvodu je tak nutné smlouvu o úvěru posoudit jakožto neplatnou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Na straně žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení, které představují peněžní prostředky poskytnuté žalobkyní žalované, aniž by zde byl platný závazek (smlouva).12. Skutková tvrzení žaloby nebyla žalovanou zpochybňována, ani žádnými důkazy či skutkovými tvrzeními vyvrácena, když žalovaná zůstala zcela nečinná. Avšak důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku, přechází na žalovanou, neboť žalobkyně nemůže prokazovat negativní skutečnost, že žalovaná něco neučinila. Je na žalované, aby prokázala, že zaplatila řádně a včas. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně uhradila žalované převodem na její bankovní účet peněžní prostředky ve výši 28 000 Kč a žalovaná tyto peněžní prostředky žalobkyni nevrátila. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno o tom, že v daném případě posoudila úvěruschopnost žalované s odbornou péčí ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je nutné smlouvu o úvěru posoudit jakožto neplatnou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Na straně žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení, které představují peněžní prostředky poskytnuté žalobkyní žalované, aniž by zde byl platný závazek (smlouva). Žalobkyni vznikl nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení ve výši odpovídající částce 21 264 Kč, což je výše poskytnutých peněžních prostředků ve výši 28 000 Kč po odečtení uhrazené částky 6 736 Kč. Žaloba byla zamítnuta co do příslušenství, tedy úroku 26,16 % ročně a smluvní pokuty ve výši 9 482,44 Kč a zákonného úroku z prodlení.13. Ve smyslu ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a závěrů rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022 je žalovaná povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Žalobkyně ani žalovaná se k ústnímu jednání soudu nedostavily, žalobkyně proto nemohla být soudem poučena ve smyslu §118 a o.s.ř. ohledně doplnění příjmů, výdajů a celkové majetkové situace žalované pro účely stanovení doby přiměřené k vrácení poskytnuté jistiny. Soudu tedy nezbylo jinak, než aby vyšel z naposledy zjištěných poměrů žalované, tj. poměrů zjištěných před uzavřením smlouvy s žalovanou ze dne , datum, . Za situace, kdy byl zjištěn příjem žalované ve výši 28 400 Kč měsíčně a výdaje ve výši 8 340 Kč, má soud za to, že je žalovaná schopna poskytnuté a dosud nesplacené prostředky v celkové výši 21 264 Kč zaplatit žalobkyni