12 C 17/2024-41 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 12 394,39 Kč s příslušenstvím představující nevypořádané nároky ze smlouvy o poskytnutí kontokorentního úvěru č. [anonymizováno] [bankovní účet] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], a žalovaným dne [anonymizována dvě slova] [rok], když na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut kontokorent ve výši 5 000 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud rozhodl ve věci bez jednání podle § 115a o.s.ř., neboť účastníci nereagovali na řádně doručenou výzvu soudu ze dne 30.8.2018, zda s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí, ve lhůtě k tomu soudem stanovené, ačkoli součástí výzvy bylo poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud mít za to, že s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí. 4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav: 5. Dne 18. 7 2017, uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], a žalovaný smlouvu o poskytnutí úvěru na účtu č. [bankovní účet], na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr kontokorent, přičemž limit byl sjednán ve výši 5 000 Kč. Kontokorent byl poskytován k uvedenému účtu. Nedílnou součástí smlouvy byly obecné obchodní podmínky, produktové obchodní podmínky a sazebník poplatků. Žalovaný se zavázal hradit úroky z kontokorentního úvěru ve výši 18 % ročně. (Zjištěno ze smlouvy o kontokorentním úvěru č. [anonymizováno] [bankovní účet], sazebníku poplatků a obecných obchodních podmínek). Jelikož žalovaný své povinnosti neplnil, vznikl mu nepovolený debetní zůstatek a právní předchůdkyně žalobkyně dne 2. 11. 2020 celý úvěr zesplatnila a od smlouvy o vedení účtu odstoupila. Žalovanému tak vznikla povinnost uhradit zbytek dluhu jednorázově (zjištěno z oznámení o zesplatnění a odstoupení od smlouvy o vedení účtu ze dne 2. 11. 2020). Ke dni zesplatnění byl dluh vyčíslen na 12 394,39 Kč (Zjištěno z výpisu z účtu.) 6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17. 12. 2021 přešla předmětná pohledávka banky za žalovaným na žalobkyni s účinností ke dni 17. 12. 2021 (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17.12. 2021). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. (Zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 28. 12. 2021) 7. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes předžalobní upomínku ze dne 19. 9. 2023 (zjištěno z předžalobní výzvy k plnění ze dne 19. 9. 2023). 8. S ohledem na shora uvedený skutkový stav soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, když v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému dohodnuté finanční prostředky. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by dodržel podmínky kontokorentu. Žalobkyně proto oprávněně ukončila možnost čerpání kontokorentu. Důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaný zaplatil žalovanou částku, tíží žalovaného, neboť žalobkyně nemůže prokazovat negativní skutečnost, že žalovaný něco neučinil. Je na žalovaném, aby soudu prokázal, že zaplatil řádně a včas. Žalovaný však nic takového netvrdí, ani neprokazuje. 9. Právně byla věc posouzena podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle něhož Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Jedná se také o smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně posoudil soud za dostatečné a v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Smluvní úrok byl uplatněn v souladu s § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru. 10. Podle § 1970 o. z. má žalobkyně proti žalovanému i právo na zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. Při výpočtu náhrady nákladů řízení postupoval soud dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Výše nákladů řízení ve výši 2 252 Kč je tvořena odměnou advokáta za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 cit. vyhl., dále 3 režijními paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 cit. vyhl., náhradou odpovídající 21% DPH dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty ve výši 252 Kč a zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. 12. O lhůtě k plnění rozhodl soud v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.