12 C 190/2024-18 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně jakožto matka žalovaného se svou žalobou došlou soudu dne , datum, domáhala zrušení vyživovací povinnosti k žalovanému počínaje dnem , datum, . Svou žalobu odůvodnila tím, že syn je schopný se živit sám, neboť ukončil studium a k , datum, nastoupil do zaměstnání na základě pracovní smlouvy se zaměstnavatelem , právnická osoba, ze dne , datum, .2. Soud ve věci vydal dne , datum, usnesení (č.j. , spisová značka, ) podle § 114b odst. 1 a 2 o.s.ř., jímž bylo žalovanému uloženo, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popř. označil důkazy k prokázání svých tvrzení. Žalovaný byl poučen o tom, že nevyjádří-li se bez vážného důvodu ve stanovené lhůtě ani v této lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, bude soud mít za to, že žalovaný nárok uznává, a soud rozhodne ve věci rozsudkem pro uznání. Usnesení žalovaný převzal do vlastních rukou dne , datum, .3. Přes uvedené poučení se žalovaný ve věci ve stanovené lhůtě, která uplynula dne , datum, , nevyjádřil ani soudu nesdělil, jaký vážný důvod mu v tom brání. Soud proto podle § 153a odst. 3 o.s.ř. ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání, aniž nařizoval jednání (§ 153a odst. 4 o.s.ř.).4. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy zcela úspěšná žalobkyně náhradu nákladů řízení nepožadovala.