12 C 356/2024-16 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku 38 955,43 Kč s příslušenstvím, představující nevypořádané nároky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi účastníky dne , datum, pod č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 29 000 Kč. Ze žalované částky tvoří 29 000 Kč jistina úvěru, 7 555 Kč sjednané poplatky a 2 400,43 Kč smluvní pokuta.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud rozhodl ve věci bez jednání podle § 115a o.s.ř., neboť žalobkyně s tím souhlasila a žalovaný nereagoval na řádně doručenou výzvu soudu, zda s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí, ve lhůtě k tomu soudem stanovené, ačkoli součástí výzvy bylo poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud mít za to, že s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí.4. Soud ve věci zjistil tento skutkový stav:5. Žalovaný uzavřel se žalobkyní dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru prostřednictvím internetových stránek , Anonymizováno, , tedy prostřednictvím komunikace na dálku, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 29 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky do , datum, spolu s poplatky ve výši 7 555 Kč (5 410 Kč poplatek za poskytnutí úvěru, 2 145 Kč poplatek za službu „Presto“). (Zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, všeobecných obchodních podmínek, dokladu o vyplacení úvěru a sazebníku).6. Žalovaný svůj závazek nesplnil a poskytnuté peněžní prostředky spolu s poplatkem žalobkyni nezaplatil, neuhradil ničeho.7. Soud má z předložených důkazů za prokázané, že účastníci uzavřeli shora uvedenou smlouvu, jejíž podmínky žalovaný řádně nesplnil. Soud se však zabýval i otázkou řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu § 84 až 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť uvedený zákon se na předmětnou smlouvu vztahuje. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného vyplývá, že žalobkyně vyhodnotila žalovaného jako úvěruschopného za situace, kdy zjistila tyto údaje: výše pravidelných měsíčních výdajů uvedených spotřebitelem: 18 000 Kč, výše ověřeného čistého měsíčního příjmu: 25 481 Kč, výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem: 23 000 Kč, regionální koeficient: 1, počet nepracujících členů ve společně hospodařící domácnosti: 0, rezerva pro výdaje: 500 Kč, vypočítané minimální výdaje: 11 110 Kč, disponibilní příjem: 10 500 Kč, počet doporučených prodloužení: 5. Úvěrová smlouva přitom byla uzavřena jako úvěr na částku 29 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit do 13. 6. 2023 v částce 36 555 Kč. S ohledem na takto zjištěné příjmy žalovaného a jeho výdaje a další údaje o žalovaném muselo být žalobkyni zřejmé, že žalovaný pravděpodobně nebude schopen částku 36 555 Kč do 13. 6. 2023 zaplatit. Na tom nic nemění ani uvedený doporučený počet prodloužení „5“, naopak, právě i z doporučeného počtu prodloužení vyplývá, že zde byly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr ve sjednané době splatit. Přesto mu žalobkyně tento úvěr poskytla za těchto podmínek.8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru: Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru: Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. S ohledem na výše uvedená ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru posoudil soud uzavřenou smlouvu o spotřebitelském úvěru jako neplatnou a rozhodl o vrácení pouze poskytnuté jistiny, a to ve lhůtě přiměřené možnostem žalovaného. S ohledem na zjištěné příjmy a výdaje žalovaného rozložil soud povinnost žalovaného do splátek po 2 000 Kč měsíčně. Ve zbývajícím rozsahu pak soud nárok žalobkyně zamítl.11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. za situace, kdy úspěch žalobkyně činil 74 % a její neúspěch 26 %. Po odečtení neúspěchu žalobkyně od jejího úspěchu vznikl žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 48 %. Náklady řízení žalobkyně přitom činily 2 274 Kč a sestávají z uhrazeného soudního poplatku ve výši 1 559 Kč, z odměny zástupce za 3 úkony právní služby po 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva) podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ze 3 tzv. režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhrady odpovídající 21 % DPH ve výši 378 Kč. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech.