23 C 90/2024-32 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 65 038,71 Kč s příslušenstvím, která představuje nárok žalobkyně ze smlouvy o úvěru, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, , právnická osoba, . (dále jen „banka“), a právní předchůdkyní žalované, , jméno FO, , nar. , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, (dále jen „zůstavitelka“) dne 26.8.2020.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. Soud rozhodl ve věci bez jednání podle § 115a o.s.ř., neboť účastnice nereagovaly na řádně doručenou výzvu soudu, zda s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí, ve lhůtě k tomu soudem stanovené, ačkoli součástí výzvy bylo poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud mít za to, že s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí.4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav:5. Dne 26.8.2020 uzavřely banka a zůstavitelka smlouvu o úvěru Expres půjčka, na jejímž základě se banka zavázala poskytnout zůstavitelce bezúčelový úvěr ve výši 70 000 Kč a zůstavitelka se zavázala splatit úvěr v 72 měsíčních splátkách po 1 518,43 Kč zahrnující úrok ve výši 16 % ročně. (Zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne 26.8.2020.) Banka úvěr ve výši 70 000 Kč zůstavitelce dne 26.8.2020 vyplatila (zjištěno z výpisu z úvěrového účtu).6. Dne , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, zůstavitelka zemřela (zjištěno z usnesení Okresního soudu v , právnická osoba, ze dne , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, , č.j. , spisová značka, ). Na základě usnesení Okresního soudu v , právnická osoba, ze dne , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , č.j. , spisová značka, , nabyla dědictví po zůstavitelce žalovaná jakožto její dcera, přičemž neuplatnila výhradu soupisu. Pohledávka banky byla předmětem dodatečného projednání dědictví. Na základě usnesení Okresního soudu v , právnická osoba, ze dne , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, , č.j. , spisová značka, , nabyla práva a povinnosti z předmětné úvěrové smlouvy rovněž žalovaná. Výše tohoto nově zjištěného pasiva byla stanovena na 65 767,71 Kč. (Zjištěno z uvedených usnesení.)7. Vzhledem k tomu, že nebyly plněny podmínky smlouvy, banka úvěr ke dni 23.8.2021 zesplatnila (zjištěno z výpisů z úvěrového účtu a ze zesplatňovacího dopisu ze dne 25.8.2021). Následně banka smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12.10.2023 svou pohledávku za žalovanou postoupila žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12.10.2023 včetně seznamu postoupených pohledávek a potvrzení o úplatě). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25.10.2023). Žalobkyně proti žalované přitom uplatnila nárok pouze pokud jde o nesplacenou jistinu ve výši 65 038,71 Kč.8. Žalovaná však ničeho neuhradila ani přes předžalobní upomínku žalobkyně (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 27.2.2024). Důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku, tíží žalovanou, neboť žalobkyně nemůže prokazovat negativní skutečnost, že žalovaná něco neučinila. Je na žalované, aby případně tvrdila a prokázala, že zaplatila řádně a včas. Žalovaná však nic takového netvrdí, ani neprokazuje.9. S ohledem na shora uvedený skutkový stav a listinné důkazy, které jej prokazují, soud žalobě jako důvodné v plném rozsahu vyhověl.10. Právně byla věc posouzena podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) jako smlouva o úvěru. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení pak vyplývá z § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády číslo 351/2013 Sb. Na obou stranách úvěrové smlouvy pak došlo k právnímu nástupnictví, kdy z titulu dědění práva a povinnosti zůstavitelky přešly na žalovanou a zároveň banka svou pohledávku za žalovanou postoupila žalobkyni.11. Otázkou posouzení úvěruschopnosti zůstavitelky ze strany banky se soud nezabýval, neboť žalobkyni uplatnila vůči žalované pouze nárok na uhrazení nesplacené jistiny.12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal soud náhradu účelně vynaložených nákladů, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 602 Kč, z odměny zástupce za 3 úkony právní služby po 3 740 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva) podle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ze 3 tzv. režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 advokátního tarifu a náhrady odpovídající 21 % DPH ve výši 2 545,20 Kč.13. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.