27 C 233/2024-28 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 12176 Kč s příslušenstvím představující nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru uzavřené dne , datum, mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, Žalobce uvedl, že posoudil před poskytnutím úvěru s odbornou péčí schopnost žalované požadovaný úvěr splatit, neboť vyhodnotil informace získané od žalované. Příjem žalované poté ověřil prostřednictvím výplatních pásek, a dále provedl lustraci žalované v insolvenčním rejstříku, kde zjistil, že vůči žalované nebylo v době uzavření smlouvy vedeno insolvenční řízení. Žalovaná byla právním předchůdcem žalobce dotazována na své majetkové poměry, k nimž žalovaná v tzv. Zákaznické kartě ze dne , datum, uvedla, že její měsíční příjem činí 27 635 Kč, nemá vyživovací povinnost a nemá úvěr ani zápůjčku u jiné společnosti.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. Soud ve věci zjistil tento skutkový stav: Žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , dne , datum, Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 10 000Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce poskytnuté prostředky spolu se sjednanou odměnou za jejich poskytnutí, a to v šesti splátkách po 2196 Kč měsíčně ( zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, uzavřené mezi společností , právnická osoba, a žalovanou ). Před uzavřením smlouvy o úvěru byla právním předchůdcem žalobce posouzena úvěruschopnost žalované na základě údajů uvedených žalovanou v Zákaznické kartě ze dne , datum, , z níž vyplývá, že žalovaná nemá vyživovací povinnost, bydlí u rodičů, je zaměstnána s čistým měsíčním příjmem ve výši 27 635 Kč a její odhadované měsíční výdaje činí částku 1000 Kč měsíčně. Příjem žalované byl ověřen prostřednictvím výplatních pásek. Pohledávka za žalovanou byla na žalobce postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a přílohy k této ). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno ( zjištěno z dopisu ze dne , datum, adresovaného žalované ). Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne , datum, a dokladu o odeslání ). Z titulu smlouvy o úvěru ze dne , datum, byla žalovanou podle tvrzení žalobce uhrazena částka 1000 Kč.4. Podle § 86 odst. zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet ( odst.1 ). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy ( odst.2 ). Podle § 87 odst. 1 zák. č. č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.5. Ustanovení § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat tak, že porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy je sankcionováno absolutní neplatností takovéto úvěrové smlouvy, k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. K totožnému závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr dospěl rovněž Krajský soud v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 19 Co 637/2020. Ve smyslu závěrů soudní judikatury, a to např. rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018 poskytovatel úvěru nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.6. Soud se ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení zabýval z úřední povinnosti tím, zda právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s žalovanou řádně zkoumal schopnost žalované splácet úvěr. Právní předchůdce žalobce sice podle názoru soudu dostatečně ověřil pravidelný měsíční příjem žalované ve výši 27 635 Kč, nicméně není zjevné, zda a jakým způsobem ověřil výši pravidelných měsíčních výdajů sdělených žalovanou ve výši 1000 Kč měsíčně. Nadto se soudu taková výše měsíčních výdajů jeví jakožto nepřiměřeně nízká a neodpovídající běžné výši měsíčních výdajů, které je nutné vynaložit na bydlení, energie či stravu. Pokud se právní předchůdce žalobce pouze spokojil s výší pravidelných měsíčních výdajů žalované (1000 Kč ) tak jak ji žalovaná uvedla v Zákaznické kartě, aniž by tuto jakkoli ověřoval, nelze takový postup považovat za posouzení úvěruchopnosti žalované s odbornou péčí.7. Žalobce se k ústnímu jednání soudu nedostavil, soud jej proto nemohl v souladu s § 118a o.s.ř. vyzvat k doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně toho, zda a jakým konkrétním způsobem byla ověřena výše pravidelných měsíčních výdajů žalované. S ohledem na výše uvedené nelze podle názoru soudu jinak než dospět k závěru, že žalobce neunesl břemeno tvrzení a důkazní břemeno o tom, že právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Z tohoto důvodu je nutné hledět na smlouvu o úvěru jakožto na neplatnou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Na straně žalované tak vzniklo ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru bezdůvodné obohacení, které představují peněžní prostředky poskytnuté právním předchůdcem žalobce žalované, aniž by zde byl platný závazek (smlouva). Předmět bezdůvodného obohacení, tj. poskytnuté peněžní prostředky, je žalovaná povinna žalobci vydat, tj. zaplatit, v rozsahu, v jakém jej dosud nezaplatila. Pohledávka ze shora specifikované smlouvy za žalovanou byla na žalobce postoupena, z čehož je nutné dovodit aktivní legitimaci žalobce ohledně požadavku na vrácení poskytnutých prostředků. Žalované byly právním předchůdcem žalobce poskytnuty z titulu předmětné smlouvy o úvěru peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná z takto poskytnutých prostředků uhradila podle tvrzení žalobce pouze částku 1000 Kč, proto je žalovaná povinna zaplatit žalobci částku 9000 Kč jakožto zbývající část poskytnutých prostředků, které zůstaly z její strany nezaplaceny. Žalovaná tvrzení žalobce ohledně výše poskytnutých a nevrácených peněžních prostředků nevyvrátila, zůstala ve věci zcela nečinná. Co do částky 9000 Kč tedy bylo podané žalobě vyhověno. Co do zbylé žalobcem požadované částky ( tj. pro sjednané poplatky a úroky ) byla podaná žaloba s ohledem na konstatování neplatnosti smlouvy zamítnuta, neboť se jedná o sankce, odměny či poplatky, které nebyly mezi účastníky platně ujednány.8. Ve smyslu ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a závěrů rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne , datum, je žalovaná povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Žalobce ani žalovaná se k ústnímu jednání soudu nedostavili, žalobce proto nemohl být soudem poučen ve smyslu §118 a o.s.ř. ohledně nutnosti doplnění příjmů, výdajů a celkové současné majetkové situace žalované pro účely stanovení doby přiměřené k vrácení poskytnuté jistiny, resp. pro konstatování toho, že je oprávněný požadavek žalobce na zaplacení žalované jistiny v klasické třídenní lhůtě od právní moci rozsudku ve smyslu § 160 odst.1 o.s.ř. Soudu tedy nezbylo jinak, než aby vyšel z naposledy zjištěných poměrů žalované, tj. poměrů zjištěných právním předchůdcem žalobce před uzavřením smlouvy s žalovanou. Za situace, kdy byl zjištěn a ověřen pouze příjem žalované ve výši 27 635 Kč měsíčně a výdaje nelze považovat za ověřené, s tím, že od doby poskytnutí prostředků žalované (, datum, ) se obecně podstatně zvýšily měsíční výdaje s