27 C 237/2024-60 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 10 361,48 Kč s příslušenstvím představující nevypořádané nároky ze Smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, .2. Žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce posoudil před poskytnutím úvěru s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovaný úvěr splatit, vyhodnotil informace získané od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaný v žádosti uvedl, že pobírá invalidní důchod ve výši 12 432 Kč měsíčně a má měsíční výdaje ve výši 6379 Kč, které zahrnují náklady na bydlení ve výši 1000 Kč, srážky ve výši 1519 Kč a ostatní náklady ve výši 3680 Kč. Žalovaný je svobodný, bydlí u rodičů a nemá vyživovací povinnost. Příjmy a výdaje žalovaného byly ověřeny prostřednictvím dokumentů uvedených v žádosti o úvěr.3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.4. Soud ve věci zjistil tento skutkový stav: Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, . dne , datum, Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 15000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce poskytnuté prostředky spolu se sjednanou odměnou a náklady v souvislosti s poskytnutím úvěru ve výši 12 888 Kč, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 1992 Kč (zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, uzavřené mezi společností , právnická osoba, . a žalovaným). Před uzavřením smlouvy o úvěru byla právním předchůdcem žalobce posouzena úvěruschopnost žalovaného na základě údajů uvedených žalovaným v žádosti o úvěr ze dne , datum, , z níž vyplývá, že žalovaný obírá invalidní důchod ve výši 12 432 Kč měsíčně, je svobodný, bydlí u rodičů, nemá vyživovací povinnost. Příjem žalovaného byl ověřen prostřednictvím útržku složenky. Jako měsíční výdaje uvedl žalovaný částku ve výši 1000 Kč v souvislosti s bydlením, částku 3860 Kč za dopravu jídlo a další osobní náklady, a dále částku 1519 Kč jakožto srážky ze mzdy ( zjištěno z žádosti o úvěr ze dne , datum, ). Pohledávka za žalovaným byla na žalobce postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a přílohy k této ). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno ( zjištěno z dopisu ze dne , datum, adresovaného žalovanému ). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby (zjištěno z předžalobní výzvy a dokladu o odeslání ). Podle tvrzení žalobce uhradil žalovaný z titulu shora uvedené smlouvy částku 14 000 Kč.5. Podle § 86 odst. zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet ( odst.1 ). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy ( odst.2 ).1. Podle § 87 odst. 1 zák. č. č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.2. Ustanovení § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat tak, že porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy je sankcionováno absolutní neplatností takovéto úvěrové smlouvy, k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. K totožnému závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr dospěl rovněž Krajský soud v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 19 Co 637/2020.3. Ve smyslu závěrů soudní judikatury, a to např. rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018 poskytovatel úvěru nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.4. Soud se ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení zabýval z úřední povinnosti tím, zda právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s žalovaným řádně zkoumal schopnost žalované splácet úvěr.5. Žalobce se nedostavil k ústnímu jednání soudu, soud jej proto nemohl poučit v souladu s § 118a o.s.ř. o nutnosti označit důkazy k tomu, zda a jakým konkrétním způsobem, na základě jakých konkrétních listin byly ověřovány pravidelné měsíční výdaje žalovaného. Podle názoru soudu lze považovat za dostatečně doložený příjem žalovaného, a to invalidní důchod ve výši cca 12 000 Kč. Pokud jde o výdaje, tak zde vůbec nelze konstatovat, že tyto byly ověřeny a že se právní předchůdce žalobce pouze nespolehl na informace sdělené žalovaným. Pokud se právní předchůdce žalobce pouze spokojil se sdělením žalovaného ohledně výše měsíčních výdajů, tak nelze konstatovat, že by posoudil úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, tím spíše při zohlednění skutečnosti, že žalovaný v době uzavření smlouvy o úvěru v žádosti uvedl, že jsou mu činěny srážky ze mzdy. Lze tak předjímat, že žalovaný již měl jiný dluh a o to pečlivěji bylo namístě posoudit, zda je schopen dalšího dluhového zatížení.6. S ohledem na výše uvedené nelze podle názoru soudu jinak než dospět k závěru, že nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce posoudil úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Z tohoto důvodu je nutné smlouvu o úvěru posoudit jakožto neplatnou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Na straně žalovaného tak vzniklo ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru bezdůvodné obohacení, které představují peněžní prostředky poskytnuté právním předchůdcem žalobce žalovanému, aniž by zde byl platný závazek (smlouva). Předmět bezdůvodného obohacení, tj. poskytnuté peněžní prostředky, je žalovaný povinen vydat, tj. zaplatit, v rozsahu, v jakém zůstal dosud nezaplacen. Pohledávka ze shora specifikované smlouvy za žalovaným byla na žalobce postoupena, z čehož je nutné dovodit aktivní legitimaci žalobce ohledně požadavku na vrácení poskytnutých prostředků. Zároveň je ale nutné zohlednit, že žalovanému byly právním předchůdcem žalobce poskytnuty z titulu smlouvy o úvěru peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a žalovaný z titulu této smlouvy již uhradil celkem částku 14 000 Kč, z titulu této smlouvy tedy žalovaný je povinen zaplatit již pouze částku 1000 Kč jakožto zbylou část poskytnutých a dosud nezaplacených peněžních prostředků. Co do zaplacení částky 1000 Kč proto soud podané žalobě vyhověl. Co do zbylé žalobcem požadované částky byla podaná žaloba s ohledem na konstatování neplatnosti smlouvy zamítnuta, neboť se jedná o sankce, odměny či poplatky, které nebyly mezi účastníky platně ujednány.7. Ve smyslu ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a závěrů rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022 je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalobce ani žalovaný se k ústnímu jednání soudu nedostavili, žalobce proto nemohl být soudem poučen ve smyslu §118 a o.s.ř. ohledně doplnění současných příjmů, výdajů a celkové současné majetkové situace žalovaného pro účely stanovení doby přiměřené k vrácení poskytnuté jistiny. Soudu tedy nezbylo jinak, než vyjít z obecné zkušenosti, že právní předchůdce žalobce je nebankovním subjektem, který v převážné většině případů poskytuje úvěry osobám s velmi nízkými příjmy, navíc od doby poskytnutí prostředků žalovanému (, datum, ) se obecně podstatně zvýšily výdaje spojené se zajištěním bydlení, úhradou energií a běžných životních potřeb, zároveň však soud zohlednil poslední zjištěný příjem žalovaného, kterým byl invalidní důchod ve výši cca 12 000 Kč měsíčně, když toto je s ohledem na svou povahu příjem, jímž žalovaný s velkou pravděpo