27 C 43/2024-67 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 11 284 Kč s příslušenstvím, představující nevypořádané nároky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dne , datum, , na základě které poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč. Žalobce uvedl, že posoudil před poskytnutím úvěru s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovaný úvěr splatit, neboť disponoval výpisy z účtu žalovaného a taktéž provedl lustraci v příslušných databázích.2. Žalovaný nárok žalobce neuznal. Žalovaný nesporoval skutečnost, že obdržel od žalobce peněžní prostředky ve výši 7000 Kč, namítl však, že příslušenství požadované žalobcem je ve výši v rozporu s dobrými mravy, a dále namítl, že ze strany žalobce nebyla před poskytnutím úvěru posouzena s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný dále uvedl, že má za to, že minimálně dvě splátky z titulu shora uvedené smlouvy uhradil, doklady o úhradách se mu však nepodařilo dohledat. Zároveň žalovaný navrhl, aby mu bylo povoleno splatit poskytnuté prostředky ve splátkách po 1000 Kč měsíčně, a to s ohledem na skutečnost, že v současné době splácí několik dalších závazků a podstupuje biologickou léčbu.3. Žalobce vzal následně podanou žalobu zpět co do úroku ve výši 15% ročně z částky 9800 Kč od , datum, do , datum, s odkazem na skutečnost, že úrok nově požaduje až po odeslání předžalobní výzvy. Soud proto řízení v rozsahu tohoto zpětvzetí zastavil, a to v souladu s § 96 odst.1,2 o.s.ř.4. Soud ve věci zjistil tento skutkový stav: Žalovaný uzavřel s žalobcem dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl žalobce žalovanému na jeho účet peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit žalobci poskytnuté prostředky spolu se sjednanou odměnou za jejich poskytnutí v pravidelných měsíčních splátkách ( zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č., hodnota, ze dne , datum, uzavřené mezi žalobcem a žalovaným ). Poskytnutí prostředků žalobcem ve výši 7000 Kč na účet žalovaného vyplývá jednak z Potvrzení o provedení transakce ve výši 7 000 Kč na účet uvedený žalovaným ve smlouvě, tj. účet č. , č. účtu, a dále ze sdělení , právnická osoba, ze dne , datum, ). Před uzavřením smlouvy o úvěru byla žalobcem posouzena úvěruschopnost žalovaného na základě údajů uvedených žalovaným v žádosti o spotřebitelský úvěr, z níž vyplývá, že žalovaný je ženatý, bydlí ve vlastním domě bez hypotéky, pobírá důchod ve výši 25 000 Kč měsíčně, má měsíční výdaje ve výši 6 000 Kč a není proti němu vedeno exekuční ani insolvenční řízení ( zjištěno ze žádosti o spotřebitelský úvěr č., hodnota, ). Dále měl žalobce k dispozici výpisy z účtu žalovaného, a to za měsíc listopad 2021, prosinec 2021 a leden 2022. Z výpisu z účtu za měsíc listopad 2021 vyplývá, že žalovaný obdržel starobní důchod ve výši 22 969 Kč a dále, že na účtu žalovaného za uvedený měsíc byl konečný zůstatek prostředků ve výši 25,83 Kč. Z výpisu z účtu žalovaného za měsíc prosinec 2021 vyplývá, že žalovaný obdržel starobní důchod ve výši 22 969 Kč a dále, že na účtu žalovaného za uvedený měsíc byl konečný zůstatek prostředků ve výši 11 409,43 Kč. Z výpisu z účtu za měsíc leden 2022 vyplývá, že žalovaný obdržel starobní důchod ve výši 24 730 Kč a dále, že na účtu žalovaného za uvedený měsíc byl konečný zůstatek prostředků v záporné výši, a to – 46,81 Kč. Žalovaný byl žalobcem vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, dlužnou částku však neuhradil (zjištěno z předžalobní výzvy a dokladu o odeslání ).5. Podle § 86 odst. zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet ( odst.1 ). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy ( odst.2 ). Podle § 87 odst. 1 zák. č. č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.6. Ustanovení § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat tak, že porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy je sankcionováno absolutní neplatností takovéto úvěrové smlouvy, k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. K totožnému závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr dospěl rovněž Krajský soud v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 19 Co 637/2020. Ve smyslu závěrů soudní judikatury, a to např. rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018 poskytovatel úvěru nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.7. Soud se ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení zabýval z úřední povinnosti tím, zda žalobce před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s žalovaným řádně zkoumal schopnost žalovaného splácet úvěr. Žalobce podle názoru soudu dostatečně ověřil příjmy žalovaného ve výši cca 25 000 Kč měsíčně, když vycházel nejen ze sdělení žalovaného, ale toto si ověřil také výpisy z účtu. Z tvrzení žalobce a jím předložených důkazů však nelze konstatovat, že se žalobce s odbornou péčí věnoval posouzení výdajů žalovaného. Žalobce se k ústnímu jednání soudu nedostavil, soud jej proto nemohl poučit v souladu s § 118a o.s.ř. tom, že neunáší břemeno tvrzení a důkazní břemeno ohledně toho, z jaké částky pravidelných měsíčních výdajů žalovaného vycházel a zda a jakým způsobem byly tyto výdaje ověřovány. Z výpisů z účtu žalovaného za měsíc listopad 2021 až leden 2022 vyplývá, že s výjimkou měsíce prosince 2021 byl zůstatek prostředků žalovaného buď ve velmi nízké kladné hodnotě nebo dokonce vykazoval hodnotu zápornou. Není tak zjevné, na základě jakých skutečností žalobce dospěl k závěru, že žalovaný je schopen úvěr splácet. Nelze tak proto ani dospět k závěru, že byla s odbornou péčí posouzena úvěruschopnost žalovaného.8. S ohledem na výše uvedené nelze podle názoru soudu jinak než dospět k závěru, že žalobce neprokázal, že před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudil úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Z tohoto důvodu je nutné smlouvu o úvěru posoudit jakožto neplatnou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Na straně žalovaného tak vzniklo ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru bezdůvodné obohacení, které představují peněžní prostředky poskytnuté žalobcem žalovanému, aniž by zde byl platný závazek (smlouva). Předmět bezdůvodného obohacení, tj. poskytnuté peněžní prostředky, je žalovaný povinen žalobci vydat, tj. zaplatit. Žalovanému byly žalobcem poskytnuty z titulu shora uvedené smlouvy o úvěru peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč. Žalovaný sice tvrdil, že zaplatil z titulu této smlouvy minimálně dvě splátky, svá tvrzení však nijak nedoložil a k ústnímu jednání soudu se nedostavil, nemohl proto být soudem poučen ve smyslu § 118a o.s.ř. o tom, že v tomto neunáší důkazní břemeno, které leží ohledně provedených plateb právě na jeho straně. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 7 000 Kč jakožto poskytnuté prostředky úvěru. Co do zbylé žalobcem požadované částky ( tj. pro sjednané poplatky, úroky a smluvní pokutu ) byla podaná žaloba s ohledem na konstatování neplatnosti smlouvy zamítnuta, neboť se jedná o sankce, odměny či poplatky, které nebyly mezi účastníky platně ujednány. Ve smyslu ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a závěrů rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022 je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru