31 C 184/2024-16 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 24 062,32 Kč s příslušenstvím, představující nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, . dne 9. 11. 2021 č. , Anonymizováno, , na jejímž základě byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 7 700 Kč.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. Soud rozhodl ve věci bez jednání podle § 115a o.s.ř., neboť žalobkyně s tím souhlasila a žalovaná nereagovala na řádně doručenou výzvu soudu, zda s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí, ve lhůtě k tomu soudem stanovené, ačkoli součástí výzvy bylo poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud mít za to, že s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí.4. Soud ve věci zjistil tento skutkový stav:5. Žalovaná uzavřela dne 9. 11. 2021 se společností , právnická osoba, . smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, , a to prostřednictvím internetových stránek www.creditportal.cz, tedy prostřednictvím komunikace na dálku. (Zjištěno ze smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, ze dne 9. 11. 2021). Totožnost žalované byla při uzavření smlouvy ověřena prostřednictvím osobních údajů žalované, údajů o jejím průkazu totožnosti (číslo, platnost), čísla mobilního telefonu žalovaného a hesla systémově generovaným kódem. Na základě uvedené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně dne 9. 11. 2021 žalované finanční prostředky ve výši 7 700 Kč, a to na účet žalované č. , č. účtu, (zjištěno z výpisu z účtu). Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 40 % ročně a s poplatkem za poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 8 409,17 Kč, celkem částku 16 362,32 Kč v 1 měsíční splátce nejpozději do 9. 12. 2021. (Zjištěno ze smlouvy o úvěru).6. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2023 postoupila následně společnost , právnická osoba, . svou pohledávku za žalovanou žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně výpisu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 21. 12. 2023).7. Žalovaná svůj závazek nesplnila a poskytnuté peněžní prostředky co do částky 7 700 Kč na jistině spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 8 409,17 Kč žalobkyni řádně a včas nezaplatila. Důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku, přechází na žalovanou, neboť žalobkyně nemůže prokazovat negativní skutečnost, že žalovaná něco neučinila. Je na žalované, aby soudu prokázala, že zaplatila řádně a včas. Žalovaná však nic takového netvrdí, ani neprokazuje.8. Soud má z předložených důkazů za prokázané, že účastníci uzavřeli shora uvedenou smlouvu, jejíž podmínky žalovaná řádně nesplnila. Soud se však zabýval i otázkou řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu § 84 až 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť uvedený zákon se na předmětnou smlouvu vztahuje (úvěrová smlouva byla uzavřena v době účinnosti zákona se žalovaným jakožto spotřebitelem). Žalobkyně pouze tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného byla ze strany její právní předchůdkyně ověřena lustrací ve veřejně dostupných databázích, když na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr, což je samo o sobě nedostatečné, avšak ani toto tvrzení nijak neprokázala. Naopak uvedla, že k tomuto nenavrhuje žádné další důkazy.9. Nad rámec výše uvedeného pak soud uvádí, že žalobkyně v podané žalobě uplatňovala vůči žalobkyni nárok na úhradu poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 16 362,32 Kč, ze smlouvy o úvěru je však patrné, že byl sjednán poplatek za poskytnutí úvěru toliko ve výši 8 409,17 Kč, když částka 16 362,32 Kč představovala celkovou částku, kterou měla žalovaná žalobkyni uhradit.10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru: Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru: Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.1. S ohledem na výše uvedená ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru posoudil soud uzavřenou smlouvu o spotřebitelském úvěru jako neplatnou a rozhodl o vrácení pouze poskytnuté a žalované jistiny, tj. částky 7 700 Kč, a to ve lhůtě přiměřené možnostem žalované. Tuto lhůtu soud stanovil jako tříměsíční. Ve zbývajícím rozsahu pak soudu nezbylo než nárok žalobkyně zamítnout, a to včetně nároku na úhradu úroků z prodlení. S ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví zákon na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Soud stanovil tuto dobu na 3 měsíce po právní moci rozsudku. Žalovaná tedy doposud není v prodlení a žalobci nárok na zákonné úroky z prodlení doposud nevznikl (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20.4.2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. za situace, kdy úspěšnější byla žalovaná, neboť její úspěch činil 74 % (zamítnutá část žalované částky včetně úroků z prodlení vyčíslených ke dni rozhodnutí soudu) a neúspěch 26 %. Po odečtení neúspěchu žalované od jejího úspěchu by tak žalované vznikl nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 48 %, ze spisu však se nepodává, že by žalované vznikly jakékoli náklady řízení, když ani ona sama žádné náklady neuvedla. Soud tak rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.13. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.