36 C 313/2024-130 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 91 816 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o nevypořádaný nárok ze smlouvy o úvěru, kterou s žalovanou uzavřela dne , datum, . Na základě této smlouvy uvedená společnost žalované poskytla úvěr ve výši 70 000 Kč, který jí vyplatila na účet v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit a spolu s úrokem ve výši 73,95% ročně je splácet v 48 měsíčních splátkách po částce 5 211 Kč; první splátka byla splatná dne , datum, . Žalovaná neplatila splátky řádně a včas a se splátkou č. , hodnota, splatnou dne , datum, se dostala do prodlení o délce 65 dnů. K zesplatnění celého úvěru tak došlo k , datum, . Na dluh celkem žalovaná uhradila částku 36 477 Kč a na jistině (a k ní přirostlém úroku ke dni zesplatnění úvěru) nadále dluží částku 80 276,92 Kč. Žalobkyně dále žádala úhradu smluvní pokuty ve výši 998 Kč za prodlení se zaplacením splátek č. , hodnota, a 9 o délce 30 dnů a smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z částky 80 276,92 Kč od , datum, k datu podání žaloby ve výši 8 028 Kč, úhradu nákladů spojených s prodlením ve výši 600 Kč a úhrady za pojištění 3 x 638 Kč. Po podání žaloby vzala žalobu částečně zpět ohledně smluvní pokuty ve výši 8 028 Kč, dále ohledně částky 12 463,05 Kč představující úroky, spolu s úrokem z prodlení jdoucím z této částky od , datum, do zaplacení a dále co do úroku ve výši 64,47% ročně z částky 67 813,87 Kč od , datum, do , datum, a od , datum, do , datum, s tím, že nadále po žalované požaduje zaplacení částky 71 324 Kč s příslušenstvím., právnická osoba, výzvě soudu žalobkyně dále ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením úvěrové smlouvy doplnila, že si vyžádala informace o jejích příjmech a výdajích, prověřila doklady o příjmech, databáze NRKI a SOLUS. Žalovaná sdělila, že je zaměstnána v restauraci , právnická osoba, . v , adresa, , výplatní páskou doložila výši svého průměrného měsíčního příjmu 18 500 Kč. Žalovaná dále uvedla, že její výdaje na bydlení činí 4 000 Kč, neuvedla žádnou vyživovací povinnost. Na ostatní výdaje žalované žalobkyně určila částku 4 860 Kč, jež představuje částku životního minima.3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Namítala od neplatnosti smlouvy uzavřené na dálku přes webový portál a email a nemožnost takto prokázat uzavření konkrétní smlouvy ve znění, které žalobkyně tvrdí, po neplatnost smlouvy pro nedostatečné ověřování její úvěruschopnosti. V době, kdy o úvěr žádala, jej potřebovala na úhradu jiných úvěrů, které měla u nebankovních subjektů, nebyla schopna správně odhadnout své platební schopnosti a nedokázala správně vyhodnotit dopady podmínek úvěru na její osobu; byla v těžké finanční tísni, smlouvu uzavírala prostřednictvím internetu a nedostala žádnou osobní zpětnou vazbu na to, jaké dopady může pro ni další úvěr mít. Kromě toho dále namítla, že úroková sazba ve smlouvě a RPSN odporují dobrým mravům a stejně tak sankce – smluvní pokuty apod., jež se nacházejí v různých částech smlouvy. Učinila nesporným, že obdržela od žalobkyně částku 70 000 Kč, na kterou jí již uhradila částku 36 477 Kč. Zbytek jistiny s ohledem na své současné majetkové poměry by ráda splácela ve splátkách po částce 1 000 Kč měsíčně (nyní je na rodičovské dovolené a jejím příjmem je nyní toliko rodičovský příspěvek ve výši 13 000 Kč a příspěvek na bydlení ve výši 5 000 Kč, pečuje o malé dítě)4. Soud ohledně návrhu žalobkyně na částečné zastavení řízení postupoval podle § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. a řízení v rozsahu zpětvzetí částečně zastavil.5. Soud pak na základě provedených důkazů zjistil následující skutkový stav:6. Žalobkyně a žalovaná spolu dne , datum, uzavřely prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na základě které byla žalované téhož dne poskytnuta částka 70 000 Kč (smlouva o úvěru, dodatek, oznámení o schválení úvěru včetně dodejky, důkaz o odeslání 1 Kč, fotokopie občanského průkazu žalované, doklad o vyplacení úvěru). Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok sjednaný ve smlouvě včetně poplatků splácet v 48 měsíčních splátkách po 5 211 Kč. Datum první splátky bylo stanoveno na den , datum, (smlouva o úvěru, kalendář splátek). Při posuzování úvěruschopnosti vycházela žalobkyně při poskytování úvěru především z toho, jaké informace jí o sobě poskytla žalovaná; žalovaná byla v době podání žádosti o úvěr zaměstnána v českobudějovické restauraci , právnická osoba, . a žalobkyni sdělila, že její příjmy jsou 18 500 Kč měsíčně (hodnocení klienta). Žalobkyně si příjmy ověřila potvrzením o připsání příjmu na účet žalované za měsíce únor, březen, duben a květen 2023 a z výplatní pásky za duben 2023. Pravidelné měsíční výdaje žalované však dostatečně nezjišťovala a zejména neověřovala. V kartě hodnocení klienta žalovaná uváděla, že její náklady na bydlení činí 4 000 Kč, ostatní výdaje činí 100 Kč a dále hradí splátky na úvěr žalobkyně po 4000 Kč (hodnocení klienta). Žalovaná neuhradila řádně a včas 8.splátku, která byla splatná dne , datum, , dostala se do prodlení s její úhradou o 65 dní ke dni , datum, , kdy došlo k zesplatnění úvěru (oznámení o zesplatnění, výzva k úhradě dlužné splátky). Žalobkyně pak žalovanou k úhradě dluhu vyzvala před podáním žaloby (předžalobní výzva a podací arch).7. Podle § 2395 o.z. ve znění účinném od 1.1.2014 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.9. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle nálezu Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 4129/18 má poskytovatel úvěru, když dlužník je v postavení spotřebitele, jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu úvěruschopnost plánovaný úvěr splatit. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně, nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná. Dle výkladu vyšších soudů je potřeba shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vkládat tak, že porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádně zkoumat a posoudit úvěruschopnost žadatele o spotřebitelský úvěr je sankcionována absolutní neplatností úvěrové smlouvy, ke které soudy přihlíží z úřední povinnosti.12. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.13. V dané věci se proto soud zabýval nejprve tím, zda spolu žalovaná a žalobkyně uzavřely platnou smlouvu o úvěru, tedy tím, zda žalobkyně jako poskytovatel úvěru splnila řádně své povinnosti zabývat se úvěruschopností žalované jako žadatele o spotřebitelský úvěr, než s ní vstoupila do smluvního vztahu. Podle výše citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel úvěru povinen posoudit schopnost žadatele o úvěr poskytnutý úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných jak od spotřebitele, tak z jiných zdrojů. Poskytovatel musí ověřit konkrétní a aktuální příjmy a výdaje spotřebitele, které spolu porovná, když postup s odbornou péčí zahrnuje i to, že nevychází ze statistických údajů, ale konkrétní situace žadatele o úvěr. Toto však žalobkyně neučinila; sice ověřila příjmovou stránku žalované, nicméně tu výdajovou v potřebném rozsahu nezjišťovala a ani nijak neprověřovala. Soud tedy v dané věci nemohl učinit závěr o tom, že by skutečně s odbornou péčí posuzovala úvěruschopnost žalované a vycházela u toho ze skutečných a doložených údajů, nikoliv jen z informací, kte