10 C 207/2025-64 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky představující nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , na základě které žalovaný obdržel na svůj účet č. , č. účtu, částku 15 000 Kč. Spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru, a to poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč, poplatek za službu Expres výplata 199 Kč, poplatek za službu Bezpečná splátka 99 Kč a poplatek za službu Informační SMS servis ve výši 49 Kč. V rámci 2.-8. splátky se vynáší úrok stanovený pevnou částkou 735 Kč. Úroky byly stanoveny ve výši 2 205 Kč (3x 735 Kč po zesplatnění úvěru , datum, , , datum, , , datum, ) Žalovaný si 2x požádal o prodloužení splatnosti, tzv. korunovým odkladem, kdy zaplatil dne , datum, částku 7 kč a dne , datum, zaplatil částku 2 Kč, celkově za tuto možnost účtovala žalobkyně poplatek ve výši 2 790 Kč. Žalovaný celkem na svůj dluh uhradil částku 189 Kč. Celková žalovaná částka je ve výši 23 672 Kč a sestává se z neuhrazené jistiny ve výši 14 991 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč, poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatků za bezpečnou splátku 396 Kč, poplatků za SMS servis ve výši 196 Kč, poplatků za korunový odklad ve výši 2 790 Kč, úroků ve výši 2 205 Kč, účelně vynaložených nákladů na upomínání ve v výši 900 Kč, a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění, avšak bezvýsledně. K námitce, že nebyla řádně ověřena úvěruschopnost žalovaného se žalobkyně vyjádřila tak, že toto činila, zjistila příjmy žalobce ve výši cca 28 000 Kč měsíčně a příjmy domácnosti ve výši cca 51 000 Kč měsíčně, aniž by je ověřovala. Vyšla z tvrzení žalovaného. To samé se týká i výdajů, které také stanovila na základě tvrzením žalovaného či ze statistických modelů. Ohledně výše splátek v rámci HC bylo zjištěno, že žalovaný splácí částku 9 748 Kč měsíčně a výše splátek mimo HC bylo zjištěno, že žalovaný splácí částku 2 970 Kč měsíčně. Výše nové splátky měla být 1 508 Kč měsíčně. Žalobkyně dále vyšla z lustrace provedené v registrech NRKI, SOLUS, CRIBIS, ISIR.2. Žalovaný podal dne , datum, proti elektronickému platebnímu rozkazu odpor. Dne , datum, podal soudu odůvodnění odporu, ve kterém namítal, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná, jelikož žalobkyně nezkoumala řádně jeho úvěruschopnost. Uznával, že obdržel částku 15 000 Kč a splatil pouze částku 189 Kč. Navrhl, že zbývající částku ve výši 14 811 Kč bude hradit žalobkyni ve splátkách po 500 Kč měsíčně. Nadto při jednání dne , datum, doplnil, že o úvěr žádal online, žádné důkazy prokazující jeho příjmy a výdaje nedokládal, žalobkyně to nepožadovala. Splátky jiným společnostem uváděl ve výši 6 000 Kč, celkově vynaložil na splátky měsíčně částku cca 15 000 Kč. U žalobkyně se jednalo v pořadí o 3. úvěr, kdy předchozí úvěr byl konsolidací. Do finančních problémů se dostal v roce 2022, když dostal výpověď z práce z důvodu reorganizace zaměstnavatele, od února do září 2022 pobíral dávky úřadu práce, následně zůstal zcela bez prostředků. Do práce nastoupil až v březnu 2023. Předmětné období cca půl roku potřeboval zajistit obživu rodině a vyřešil to úvěrem, nyní ví, že to byla chyba. Manželka však celodenně pečuje o postiženého mladšího syna, její výdělek je příspěvek na péči ve výši cca 23 000 Kč měsíčně. Domácnost sdílí s manželkou a dvěma syny, žijí v rodinném domě společně s rodiči manželky. Nynější příjem žalovaného ze zaměstnání je ve výši cca 30 000 Kč měsíčně, výdaje cca 25 000 Kč. U zdejšího soudu jsou vedena ještě dvě řízení týkající se týchž účastníků, vedené pod sp. zn. , spisová značka, a , spisová značka, s mnohem vyšším žalovanými částkami. Setrval na svém návrhu, že zbývající částku ve výši 14 811 Kč bude hradit žalobkyni ve splátkách po 500 Kč měsíčně i s ohledem na shora uvedené spory, aby měl prostor pokrýt i další nároky žalobkyně.3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:4. Dne , datum, byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 15 000 Kč na účet č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal spolu s jistinou zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč, poplatek za službu Expres výplata 199 Kč, poplatek za službu Bezpečná splátka 99 Kč a poplatek za službu Informační SMS servis ve výši 49 Kč. Žalovaný však uhradil pouze částku 189 Kč. Celková žalovaná částka je ve výši 23 672 Kč a sestává se z neuhrazené jistiny ve výši 14 991 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč, poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatků za bezpečnou splátku 396 Kč, poplatků za SMS servis ve výši 196 Kč, poplatků za korunový odklad ve výši 2 790 Kč, úroků ve výši 2 205 Kč, účelně vynaložených nákladů na upomínání ve v výši 900 Kč, a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč. Žalobkyně žalovaného vyzvala předžalobní výzvou, žalovaný však ničeho dalšího neuhradil.5. Podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).6. Podle ust. § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Ustanovení § 86 a 87 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat tak, že porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy je sankcionováno absolutní neplatností takovéto úvěrové smlouvy, k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti.7. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 vyplývá, že ustanovení § 87 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení, představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy. Konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávních sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o.z.8. Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem u