14 C 383/2025-22 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou u nadepsaného soudu domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 23 961,44 Kč s kapitalizovaným úrokem za období od 13.6.2023 do 16.12.2024 ve výši 1 707,86 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za období od 13.6.2023 do 16.12.2024 ve výši 638,38 Kč, úrokem ve výši 15,9 % ročně jdoucím z částky 23 462,44 Kč od 15.4.2025 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně jdoucím z částky 23 462,44 Kč od 15.4.2025 do zaplacení, která představuje nevypořádané nároky ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , a žalovaným dne 13.6.2023. Nedílnou součástí uzavřené smlouvy byly také všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. Před uzavřením smlouvy se žalovaným právní předchůdkyně žalobkyně splnila své zákonné povinnosti, když zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to jak prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací (SOLUS), tak i kontrolou veřejných databází (insolvenční rejstřík, databáze MVČR). Zkoumáním úvěruschopnosti žalovaného nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí sjednaného úvěru bránila. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč a žalovaný se poskytnuté finanční prostředky zavázal splácet spol s úrokem ve výši 15,90 % ročně. Žalovaný však poskytnutý úvěr nesplácel řádně a včas, a proto právní předchůdkyně žalobkyně využila dne 16.12.2024 svého oprávnění zesplatnit poskytnutý úvěr a požadovat zaplacení celé dlužné částky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22.4.2025 byly pohledávky za žalovaným z titulu uzavřené smlouvy postoupeny na žalobkyni. Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 23 462,44 Kč a z dlužného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1 707,86 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 638,38 Kč a poplatků ve výši 499 Kč. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění předžalobní výzvou ze dne 10.6.2025 zaslanou prostřednictvím právního zástupce žalobkyně.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou, a proto byl nadepsaným soudem zrušen a ve věci bylo nařízeno jednání na den 11.12.2025, ze kterého se žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně omluvila a žalovaný se k tomuto nařízenému jednání soudu bez omluvy nedostavil. Soud proto věc projednal a ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků.4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:5. Dne 13.6.2023 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným smlouvu o zřízení služeb přímého bankovnictví ve spojení se smlouvou o půjčce, na jejímž základě se zavázala zřídit a vést pro žalovaného běžný účet a poskytnout žalovanému částku ve výši 40 000 Kč. Strany si sjednaly zápůjční úrokovou sazbu ve výši 15,90 % ročně a žalovaný se poskytnutý úvěr zavázal splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1 957 Kč. Nedílnou součástí uzavřené smlouvy byly také všeobecné obchodní podmínky a produktové podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému před uzavřením smlouvy poskytla nezbytné informace o sjednávaném úvěru. Ze žádosti, protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta a údajů klienta - fyzická osoba soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně v žádosti o úvěrový produkt vycházela při kalkulaci nabídky z výdajů na živobytí ve výši 22 394 Kč, které byly navýšeny oproti žalovaným deklarovaným výdajům, současně není zřejmé, jak byla žalovaným sdělená výše výdajů právní předchůdkyní žalobkyně ověřována. Rovněž na místo žalovaným deklarovaného příjmu ve výši 45 000 Kč bylo kalkulováno s příjmem ve výši 24 806 Kč, který vycházel ze statistických údajů. Právní předchůdkyně žalobkyně dále provedla lustraci žalovaného v rejstřících SOLUS, veřejných databázích a BRKI. Žalovaný své závazky neplnil řádně a včas (zjištěno z výpisu účtu č. , č. účtu, a výpisu minutové půjčky), a proto právní předchůdkyně žalobkyně jeho dluh okamžitě zesplatnila dopisem ze dne 16.12.2024 a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 26 307,68 Kč (zjištěno z prohlášení o okamžité splatnosti). Z rámcové smlouvy o postupování pohledávek č. 12/2023 ze dne 13.12.2023, smlouvy o postoupení pohledávek č. 12/2023/16 ze dne 22.4.2025 včetně příloh a potvrzení úplaty ze dne 6.6.2025 soud zjistil, že pohledávka za žalovaným z titulu uzavřené smlouvy byla postoupena na žalobkyni. O postoupení pohledávky na žalobkyni byl žalovaný vyrozuměn oznámením ze dne 10.6.2025 předaným k poštovní přepravě dne 12.6.2025 (zjištěno z oznámení a poštovního podacího archu ze dne 12.6.2025). Předžalobní upomínka ze dne 10.6.2025 byla žalovanému zaslána dne 12.6.2025 (zjištěno z předžalobní výzvy včetně poštovního podacího archu).6. Na základě shora uvedených důkazů, které jsou ve vzájemném souladu, vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému za shora uvedených podmínek částku ve výši 40 000 Kč. Žalovaný poskytnuté finanční prostředky řádně nesplácel a dostal se do prodlení, když na poskytnutý úvěr dosud nebyla žalovaným splacena jistina ve výši 23 462,44 Kč. Před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru (nazvané jako smlouva o půjčce) právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného, když z provedeného dokazování není zcela zřejmé, zda při tomto prověřování vycházela z informací poskytnutých žalovaným a jak byly tyto informace ověřovány (zejména ve vztahu k tvrzeným výdajům žalovaného), když právní předchůdkyně žalobkyně pro závěr o úvěruschopnosti žalovaného tyto částky upravovala dle statistických údajů. Právní předchůdkyně žalobkyně dále vycházela z lustrace ve veřejných rejstřících a BRKI. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22.4.2025 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni.7. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Právně byla věc posouzena podle ust. § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jako nárok žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení, neboť uzavřená „smlouva o půjčce“ je smlouvou o spotřebitelském úvěru, která byla soudem shledána neplatnou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní. S ohledem na zjištěný skutkový stav na základě provedeného dokazování a nepřítomnost žalobkyně na nařízeném jednání soudu nemohlo být žalobkyni soudem uděleno poučení ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř o nutnosti doplnit žalobní tvrzení a navrhnout důkazy k prokázání, že žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného s náležitou odbornou péčí. V souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.7.2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018) nelze za řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného považovat objektivně nedoložené osobní prohlášení dlužníka, a to ani v případě, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Žalobkyně k prokázání náležitého ověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy nepředložila žádné další důkazy. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti, žádosti a údajů klienta je přitom zřejmé, že žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně ke své finanční situaci sdělil měsíční příjem i výdaje, není však zřejmé, zda tyto údaje byly ověřeny např. s jeho bankovním účtem. Právní předchůdkyně žalobkyně při závěru