23 C 115/2025-95 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 78 461 Kč s příslušenstvím představující nevypořádané nároky ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi účastníky dne 23.3.2023.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav:4. Dne 23.3.2023 uzavřela žalobkyně se žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit poskytnuté prostředky spolu s úrokem ve výši 64,32 % ročně a dalšími poplatky za poskytnutí úvěru v celkové výši 159 648 Kč, to vše ve 48 měsíčních splátkách po 3 326 Kč. (Zjištěno ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, včetně dodatku č. , hodnota, , informace o vyplacení verifikační platby, předpisu splátek a z oznámení o schválení úvěru). Úvěr ve výši 50 000 Kč byl žalované vyplacen dne 23.3.2023 (zjištěno z dokladu o vyplacení úvěru).5. Žalovaná zaplatila prvních 11 splátek po 3 326 Kč (celkem tedy 36 586 Kč) a následně se ocitla v prodlení. Nic dalšího již neuhradila. Žalobkyně proto úvěr ke dni 19.5.2024 zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě částky 57 467 Kč. (Zjištěno z platební bilance žalované, z výzev k úhradě ze dne 15.2.2024, 15.4.2024 a 16.5.2024 a z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 19.5.2024.)6. Před uzavřením smlouvy o úvěru byla žalobkyní posouzena úvěruschopnost žalované na základě údajů uvedených žalovanou, z nich vyplývá, že žalovaná žije sama s 1 dítětem, pobírá mzdu ve výši 32 163 Kč měsíčně, nemá jiné závazky, její náklady na bydlení činí 14 793 Kč s tím, že její celkové měsíční výdaje činí 26 138 Kč měsíčně. Žalobkyně žalovanou také lustrovala v registru SOLUS, NRKI a insolvenčním rejstříku. (Zjištěno z informace o klientovi, skóringu žalované, hodnocení klienta, lustrací v systémech , Anonymizováno, , detailů úhrad z účtu o výplatě mzdy z prosince 2022 až března 2023 a z prohlášení klienta.)7. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 19.8.2024 (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 19.8.2024 včetně dokladu o odeslání).8. Soud má z předložených důkazů za prokázané, že účastníci uzavřeli shora uvedenou smlouvu, jejíž podmínky žalovaná řádně nesplnila. Soud se však zabýval i otázkou řádného posouzení úvěruschopnosti žalované ve smyslu § 84 až 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Uvedený zákon se na předmětnou smlouvu vztahuje, neboť smlouva byla uzavřena v době účinnosti zákona se žalovanou jakožto spotřebitelem.9. Soud považoval ověření úvěruschopnosti žalované za nedostatečné, a proto při jednání dne 2.10.2025 poučil žalobkyni v souladu s § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. o tom, že je třeba doplnit tvrzení a označit důkazy ohledně toho, jaká konkrétní zjištění byla učiněna žalobkyní před uzavřením smlouvy o úvěru se žalovanou, a to ohledně jejích majetkových poměrů, pokud jde o pravidelné měsíční výdaje a prostřednictvím jakých konkrétních dokumentů byly tyto výdaje ověřeny. Soud zároveň poučil žalobkyni o následcích nesplnění této výzvy. Žalobkyně však další tvrzení ani důkazy nedoplnila s tím, že dosavadní považuje za dostatečné.10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 31.12.2023: Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru: Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Žalobkyně sice prokázala, že ověřila příjmy žalované, nicméně pokud jde o její výdaje, nedoložila ničeho. S ohledem na výše uvedené skutkové i právní závěry proto soud posoudil uzavřenou smlouvu o spotřebitelském úvěru jako neplatnou. Na straně žalované tak došlo k bezdůvodnému obohacení ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, které představují peněžní prostředky poskytnuté právní předchůdkyní žalobkyně, aniž by zde byl platný závazek (smlouva). Předmět bezdůvodného obohacení, tj. poskytnuté peněžní prostředky, je žalovaná povinna žalobkyni vydat, tj. zaplatit. Žalované byly právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuty peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, přičemž žalovaná uhradila 36 586 Kč. Z toho důvodu uložil soud povinnost žalované zaplatit žalobkyni částku 13 414 Kč a ve zbytku byla žaloba zamítnuta.13. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a závěrů rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, byla neaktivní. Jaké jsou možnosti žalované úvěr splácet netvrdila ani žalovaná, ani žalobkyně. Soud proto v daném případě uložil povinnost žalované zaplatit žalobkyni částku 13 414 Kč v měsíčních splátkách po 1 500 Kč, které považuje za přiměřeně vysoké, avšak pod ztrátou výhody splátek. Tzn., že nesplní-li žalovaná některou splátku, má žalobkyně právo požadovat celou pohledávku, přičemž toto právo může uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky (obdobně režimu § 1931 o.z.).14. S ohledem na konstatování neplatnosti smlouvy a stanovení nové lhůty k plnění ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, nelze konstatovat, že by se žalovaná ke dni vyhlášení tohoto rozsudku ocitla v prodlení, proto byla podaná žaloba zamítnuta i co do žalobkyní požadovaného úroku z prodlení, k čemuž soud opět odkazuje zejména na závěry vyslovené v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, .15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. za situace, kdy převážně úspěšné žalované žádné náklady řízení nevznikly.