27 C 166/2025-49 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce se původně podanou žalobou domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 25 070 Kč s příslušenstvím představující nevypořádané nároky ze dvou smluv o spotřebitelském úvěru uzavřených mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, ., a to Smlouvy o spotřebitelském úvěru č., hodnota, a Smlouvy o spotřebitelském úvěru č., hodnota, .2. Podáním došlým soudu dne , datum, vzal žalobce podanou žalobu zpět co do zaplacení částky 13 070 Kč a veškerého příslušenství původně uplatněného v žalobě, tj. zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 10 000 Kč od , datum, do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 2 000 Kč od , datum, do zaplacení. Usnesením ze dne , datum, , č.j., spisová značka, soud řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil. Předmětem řízení tak zůstal nárok žalobce na zaplacení částky ve výši 12 000 Kč.3. Žalobce uvedl, že nemá k dispozici důkazy ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením shora uvedených smluv o úvěru.4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav: Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, ., dne , datum, Smlouvu o spotřebitelském úvěru č., hodnota, , na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 2000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobci poskytnuté prostředky spolu s poplatkem za jejich poskytnutí ve výši 780 Kč, a to do , datum, ( zjištěno ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č., hodnota, , datované dne , datum, uzavřené mezi společností , právnická osoba, a žalovaným, a z potvrzení o provedené platbě ). Dále bylo soudem zjištěno, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, ., dne , datum, Smlouvu o spotřebitelském úvěru č., hodnota, , na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobci poskytnuté prostředky spolu s poplatkem za jejich poskytnutí ve výši 3900 Kč, a to do , datum, ( zjištěno ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č., hodnota, , datované dne , datum, uzavřené mezi společností , právnická osoba, a žalovaným, a z potvrzení o provedené platbě ). Žalovaný své závazky ze smluv nesplnil, poskytnuté prostředky ve sjednané lhůtě nezaplatil. Pohledávky za žalovaným z titulu shora uvedených smluv byly postoupeny na společnost , právnická osoba, a poté na žalobce (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností , Anonymizováno, a , právnická osoba, ze dne , datum, a přílohy k této, a dále ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností , právnická osoba, a žalobcem, a přílohy k této). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby (zjištěno z předžalobní výzvy a dokladu o odeslání ).5. Podle § 86 odst. zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet ( odst.1 ). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy ( odst.2 ).6. Podle § 87 odst. 1 zák. č. č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.7. Ustanovení § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat tak, že porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy je sankcionováno absolutní neplatností takovéto úvěrové smlouvy, k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. K totožnému závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr dospěl rovněž Krajský soud v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 19 Co 637/2020. Ve smyslu závěrů soudní judikatury, a to např. rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018 poskytovatel úvěru nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.8. Vzhledem k tomu, že mezi právním předchůdcem žalobce jakožto poskytovatelem úvěru a žalovaným jakožto spotřebitelem došlo k uzavření shora specifikovaných smluv o spotřebitelském úvěru, zabýval se soud se ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení z úřední povinnosti tím, zda právní předchůdce žalobce před uzavřením shora specifikovaných smluv o spotřebitelském úvěru s žalovaným posoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěry splácet. Žalobce byl soudem poučen v souladu s § 118a o.s.ř. o nutnosti doplnit tvrzení a označit důkazy o tom, zda a jakým konkrétním způsobem byly ověřovány pravidelné měsíční příjmy a výdaje žalovaného a na základě jakých konkrétních skutečností dospěl právní předchůdce žalobce k tomu, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr splatit. Žalobce k tomuto uvedl, že nedisponuje důkazy ohledně toho, zda a jakým způsobem byla posouzena úvěruschopnost žalovaného. S ohledem na tuto skutečnost nelze jinak než konstatovat, že žalobce neunesl důkazní břemeno ohledně řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením shora uvedených smluv o spotřebitelském úvěru. Z výše uvedeného důvodu je nutné hledět na předmětné smlouvy o úvěru jakožto na neplatné ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Na straně žalovaného tak vzniklo ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru bezdůvodné obohacení, které představují peněžní prostředky poskytnuté právním předchůdcem žalobce žalovanému, aniž by zde byl platný závazek (smlouva). Předmět bezdůvodného obohacení, tj. poskytnuté peněžní prostředky, je žalovaný povinen vydat, tj. zaplatit, a to v rozsahu, v jakém zůstal nezaplacen. Žalovanému byly poskytnuty z titulu shora uvedených smluv o úvěru peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, žalovaný zůstal ve věci nečinný, netvrdil a neprokazoval, že by z poskytnutých prostředků cokoli vrátil. Soud tedy podané žalobě co do zaplacení částky 12 000 Kč vyhověl.9. Ve smyslu ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a závěrů rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022 je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalobce byl soudem poučen ve smyslu §118 a o.s.ř. o nutnosti doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně současných měsíčních příjmů, výdajů a celkové majetkové situace žalovaného pro účely stanovení doby přiměřené k vrácení poskytnuté jistiny, kdy je důkazním břemenem žalobce prokázat, že žalovaný je schopen zaplatit poskytnuté prostředky ve lhůtě požadované žalobcem a že taková lhůta je lhůtou přiměřenou poměrům žalovaného ve smyslu §87 zákona o spotřebitelském úvěru. Taktéž byl žalobce poučen o tom, že v případě nedoplnění tvrzení a neoznačení důkazů ohledně současné majetkové situace žalovaného nese žalobce nebezpečí, že bude určena splatnost poskytnutých a dosud nezaplacených prostředků žalovanému ve splátkách v nízké měsíční výši. Žalobce k tomuto poučení žádná tvrzení a důkazy ohledně současné majetkové situace žalovaného nedoplnil. Žalovaný zůstal ve věci zcela nečinný, k ústnímu jednání soudu se nedostavil, ke své současné majetkové situaci se nevyjádřil. Soudu proto nezbylo jinak než vyjít ze skutečnosti, že právní předchůdce žalobce jakožto nebankovní subjekt poskytuje úvěry spíše lidem s nízkými příjmy, proto soud žalovanému uložil povinnost zaplatit poskytnuté prostředky ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně, tuto dobu soud v daném případě považuje za dobu přiměřenou možnostem žalovaného ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.10. Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci poskytnuté a dosud nesplacené prostředky úvěru pod ztrátou výhody splátek, a to v souladu s