26 C 209/2026-33 – Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit ji částku ve výši , částka, s příslušenstvím, představující nevypořádané nároky ze smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne , datum, č. , hodnota, , na jejímž základě měla žalobkyně poskytnout žalovanému postupně peněžní prostředky v celkové výši , částka, (dále „nárok 1“), a dále uložení povinnosti žalovanému zaplatit ji částku ve výši , částka, s příslušenstvím, představující nevypořádané nároky ze smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne , datum, č. , hodnota, , na jejímž základě měla žalobkyně poskytnout žalovanému postupně peněžní prostředky v celkové výši , částka, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud rozhodl ve věci bez jednání podle § 115a o. s. ř., neboť žalobkyně s tím souhlasila a žalovaný nereagoval na řádně doručenou výzvu soudu, zda s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí, ve lhůtě k tomu soudem stanovené, ačkoli součástí výzvy bylo poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud mít za to, že s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí.4. Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byl sjednán úvěrový rámec ve výši , částka, . Na základě toho byla žalovanému poskytnuta postupně částka ve výši , částka, , přičemž žalovaný uhradil částku ve výši , částka, . Zároveň byla sjednána možnost předčasného zesplatnění ze strany žalobkyně v případě prodlení u dvou a více splátek či prodlení jedné splátky déle než tři měsíce (Zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne , datum, , výpis z „Opisu výpisu proplacení smlouvy 7307045870).5. Žalovaný se ocitl v prodlení se splátkami za měsíce duben a květen 2025, v důsledku čehož přistoupila žalobkyně dne , datum, ke zesplatnění celé zbývající části úvěru ve výši , částka, (zjištěno z Výpisu čerpání, splátek a úhrad, Výzvy ke splacení celého úvěru včetně podacího lístku).6. Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne , datum, smlouvu o spotřebitelském revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na základě které byl sjednán úvěrový rámec ve výši , částka, . Následně byly uzavřeny dva dodatky navyšující úvěrový limit, nejprve dne , datum, na limit , částka, , dne , datum, na limit , částka, , posléze dne , datum, na limit , částka, . Na základě toho byla žalovanému poskytnuta postupně částka ve výši , částka, , přičemž žalovaný uhradil částku ve výši , částka, . Zároveň byla sjednána možnost předčasného zesplatnění ze strany žalobkyně v případě prodlení u dvou a více splátek či prodlení jedné splátky déle než tři měsíce (Zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne , datum, , výpis z „Opisu výpisu proplacení smlouvy 7404301629).7. Žalovaný se ocitl v prodlení se splátkami za měsíce duben a květen 2025, v důsledku čehož přistoupila žalobkyně dne , datum, ke zesplatnění celé zbývající části úvěru ve výši , částka, (zjištěno z Výpisu čerpání, splátek a úhrad, Výzvy ke splacení celého úvěru včetně podacího lístku).8. Do podání žaloby ani na jeden z úvěrů žalovaný žádnou další částku nezaplatil, přičemž opak netvrdil ani neprokazoval. Žalovaný byl rovněž vyzván k úhradě obou nároků předžalobní výzvou ze dne , datum, (zjištěno z předžalobní výzvy).9. Úvěruschopnost žalovaného zkoumala v případě obou smluv žalobkyně na základě údajů v jeho žádostech o úvěr, přičemž v obou případech uvedl jako zaměstnavatele společnost , právnická osoba, . a příjem ve výši , částka, . Dále vycházela z výpisu z účtů za období od , datum, do , datum, (počáteční zůstatek činil -, částka, , konečný zůstatek činil -, částka, ) a období , datum, až , datum, (počáteční zůstatek činil -, částka, , konečný zůstatek , částka, ). Konečně žalobkyně předložila zprávy z NRKI, přičemž v prvním případě podle této zprávy neměl závazky po splatnosti, naproti tomu v druhém případě měl v březnu 2024 závazky po splatnosti ve výši , částka, .10. Na základě shora uvedených důkazů, které jsou ve vzájemném souladu, vzal soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěry za shora uvedených podmínek. Žalovaný úvěr řádně nesplatil.11. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále zákon o spotřebitelském úvěru) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. S ohledem na to, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru se soud při právním posouzení nejprve zabýval otázkou vynaložení řádné péče při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně (§ 86 uvedeného zákona).15. Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi konstantně uvádí, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze , právnická osoba, ), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).16. Ve vztahu k této míře péče, kterou je nutné k posouzení úvěruschopnosti vynaložit, hraje významnou roli výše uvažovaného spotřebitelského úvěru. Ostatně i Nejvyšší soud uvádí, že při posuzování splnění povinnosti úvěrové společnosti posoudit schopnost žadatele úvěr splatit nelze pominout také výši požadovaného úvěru. Jiné požadavky na splnění této povinnosti budou kladeny v případě žádosti o úvěr ve výši několika tisíc korun a jiné v případě statisícových částek. (usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , tento přístup nejlépe odpovídá i závěrům Soudního dvora Evropské unie, k tomu podrobně Flídr, J. Ověření příjmů a výdajů při posouzení úvěruschopnosti u smlouvy o spotřebitelském úvěru jiném než na bydlení. Právní rozhledy, 2022, č. , hodnota, , s. 343-355).17. V případě, že se pohybuje celková výše spotřebitelského (nehypotečního) úvěru v řádech tisíců či nízkých desetitisíců Kč, dostojí poskytovatel povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, pokud pomocí dokumentu vystaveného třetí osobou ověří alespoň jednu informaci sdělenou spotřebitelem, která má pro posouzení úvěruschopnosti klíčový význam, přičemž takovou informací bude zpravidla údaj o výši příjmů spotřebitele (srov. opět Flídr, J. Ověření příjmů a výdajů při posouzení úvěruschopnosti u smlouvy o spotřebitelském úvěru jiném než na bydlení. Právní rozhledy, 2022, č. , hodnota, , s. 343-355). Žalobkyně však žádný takový pod