27 C 341/2025-27 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 21 000 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutu ve výši 5850 Kč, představující nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dne , datum, . Žalobce uvedl, že posoudil před poskytnutím úvěru s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovaný úvěr splatit, a to na základě výpisů z účtu žalovaného a dále nahlédnutím do databáze ISIR, CEE,CRKI a BRKI.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci zjistil tento skutkový stav: Žalovaný uzavřel s žalobcem dne , datum, Smlouvu o spotřebitelském úvěru č., hodnota, , na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet poskytnuté prostředky spolu s úrokem ve výši 40% ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši úroku přirostlého za období od předcházejícího dne splatnosti, a to vždy ke dni splatnosti, s tím, že jistinu splatí žalovaný nejpozději ke dni ukončení smlouvy (zjištěno ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi žalobcem a žalovaným). Žalobce poskytl žalovanému na základě shora uvedené smlouvy o úvěru peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč (zjištěno ze sdělení air bank ze dne , datum, , z potvrzení o provedené platbě ze dne , datum, a z potvrzení o provedené platbě ze dne , datum, ). Před uzavřením smlouvy o úvěru byla žalobcem posouzena úvěruschopnost žalovaného na základě výpisu z účtu žalovaného vedeného u air bank za období od , datum, do , datum, , z něhož však nelze dovodit jaké byly pravidelné měsíční příjmy a výdaje žalovaného. Navíc z tohoto výpisu z účtu vyplývá, že na něm byl ke dni , datum, zůstatek peněžních prostředků pouze ve výši 66,27 Kč. Žalovaný byl žalobcem vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne , datum, a dokladu o odeslání ).4. Podle § 86 odst. zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet ( odst.1 ). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy ( odst.2 ). Podle § 87 odst. 1 zák. č. č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.5. Ustanovení § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat tak, že porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy je sankcionováno absolutní neplatností takovéto úvěrové smlouvy, k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. K totožnému závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr dospěl rovněž Krajský soud v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 19 Co 637/2020.6. Ve smyslu závěrů soudní judikatury, a to např. rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018 poskytovatel úvěru nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.7. Ustanovení § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat tak, že porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy je sankcionováno absolutní neplatností takovéto úvěrové smlouvy, k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. K totožnému závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr dospěl rovněž Krajský soud v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 19 Co 637/2020. Ve smyslu závěrů soudní judikatury, a to např. rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018 poskytovatel úvěru nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.8. Soud se ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení zabýval z úřední povinnosti tím, zda žalobce před uzavřením shora specifikované smlouvy o spotřebitelském úvěru s žalovaným s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet úvěr. Podle názoru soudu toto z provedeného dokazování dovodit nelze, není zjevné, jaká konkrétní zjištění ohledně pravidelných měsíčních příjmů a výdajů vedla žalobce k závěru, že žalovaný je schopen předmětný úvěr splatit. Žalobce doložil pouze výpis z účtu žalovaného, z něhož ovšem nelze bez dalšího dovodit jaké byly pravidelné měsíční příjmy a výdaje žalovaného před uzavřením smlouvy a že byl žalovaný schopen úvěr splácet. Navíc z tohoto výpisu z účtu vyplývá, že ke dni , datum, , tedy těsně před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru, na něm byl zůstatek peněžních prostředků pouze ve výši 66,27 Kč. Žalobce se nedostavil k ústnímu jednání soudu, soud jej proto nemohl poučit v souladu s § 118a o.s.ř. o nutnosti doplnit tvrzení a označit důkazy k tomu, jakým konkrétním způsobem, na základě jakých konkrétních listin byly ověřovány pravidelné měsíční výdaje žalovaného v době předcházející uzavření smlouvy a jaká konkrétní zjištění ohledně pravidelných měsíčních příjmů a výdajů žalovaného vedla žalobce k závěru o tom, že je žalovaný schopen splnit svůj závazek ze smlouvy o úvěru. S ohledem na výše uvedené nelze podle názoru soudu jinak než dospět k závěru, že žalobcem nebylo prokázáno, že by žalobce před uzavřením smlouvy o úvěru s žalovaným jakožto spotřebitelem posoudil úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Z tohoto důvodu je nutné hledět na předmětnou smlouvu o úvěru jakožto na neplatnou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Na straně žalovaného tak vzniklo ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru bezdůvodné obohacení, které představují peněžní prostředky poskytnuté žalobcem žalovanému, aniž by zde byl platný závazek (smlouva). Předmět bezdůvodného obohacení, tj. poskytnuté peněžní prostředky, je žalovaný povinen vydat, tj. zaplatit, a to v rozsahu, v jakém zůstal nezaplacen. Žalovanému byly žalobcem poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, žalovaný zůstal ve věci nečinný, netvrdil ani neprokázal, že by z poskytnutých prostředků žalobci něčeho zaplatil, soud proto vyhověl podané žalobě co do zaplacení částky 15 000 Kč. Co do zbylé části žalobcem požadované částky byla podaná žaloba zamítnuta s ohledem na konstatování neplatnosti smlouvy, neboť co do zbylé částky se jedná o sankce, odměny či poplatky, které nebyly mezi účastníky platně ujednány.9. Ve smyslu ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a závěrů rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022 je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalobce ani žalovaný se k ústnímu jednání soudu nedostavili. Žalovaný proto nemohl být soudem poučen ve smyslu §118 a o.s.ř. o nutnosti doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně svých současných měsíčních příjmů, výdajů a celkové majetkové situace pro účely stanovení doby přiměřené k vrácení poskytnuté jistiny, kdy tato skutečnost je důkazním břemenem žalovaného. Soud tedy nedisponoval od účastníků žádnými podklady pro účely stanovení splatnosti ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Soudu proto nezbylo jinak než vyjít z obecné zkušenosti, že žalobce je nebankovním subjektem, který v převážné většině případů poskytuje úvěry osobám s velmi nízkými příjmy, navíc od doby poskytnutí prostředků žalovanému (, datum, ) se obecně podstatně zvýšily výdaje spojené se zajištěním bydlení, úhradou energií a běžných životních potřeb, z tohoto důvodu má soud za to, že je na místě stan