27 C 81/2026-29 – Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 42776 Kč s příslušenstvím představující nevypořádané nároky ze Smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, .2. Žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce posoudil před poskytnutím úvěru s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovaný úvěr splatit, neboť vyhodnotil informace získané od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy a nahlédl do veřejných registrů (NRKI, BRKI, SOLUS a insolvenčního rejstříku ). Žalovaný v žádosti uvedl, že je zaměstnán, výše jeho měsíčního příjmu činí 22 308 Kč, výše jeho měsíčních výdajů činí 7 860 Kč, taktéž žalovaný v žádosti uvedl, že bydlí u rodičů a nemá vyživovací povinnost. Majetková situace uvedená žalovaným v žádosti byla ověřena z Dohody o změně pracovní smlouvy a výplatních pásek.3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.4. Soud ve věci zjistil tento skutkový stav: Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, ., dne , datum, Smlouvu o úvěru č. , hodnota, na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce poskytnuté prostředky spolu s odměnou za poskytnutí úvěru ve výši 14 700 Kč, náklady za vyhodnocení úvěru ve výši 4 154 Kč a poplatkem za inkaso plateb v místě bydliště ve výši 5 400 Kč, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 3 984 Kč ( zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, uzavřené mezi společností , právnická osoba, . a žalovaným ). Před uzavřením smlouvy o úvěru byla právním předchůdcem žalobce posouzena úvěruschopnost žalovaného na základě údajů uvedených žalovaným v žádosti o úvěr ze dne , datum, , z níž vyplývá, že žalovaný je zaměstnán, jeho mzda činí 22 308 Kč měsíčně, nemá vyživovací povinnost, bydlí u rodičů. Příjem žalovaného byl ověřen výplatními páskami a pracovní smlouvou (vyplývá z žádosti o úvěr ze dne , datum, , z Dohody o změně pracovní smlouvy ze dne , datum, a výplatních pásek za měsíce červenec až září 2023 ). Měsíční výdaje žalovaného činily podle sdělení žalovaného uvedeného v žádosti o úvěr ze dne částku 7860 Kč, konkrétně šlo o výdaje na bydlení, energie ve výši 3 000 Kč měsíčně, a výdaje na dopravu, jídlo a osobní náklady ve výši 4 860 Kč ( vyplývá z žádosti o úvěr ze dne , datum, ). Z transakční historie vyplývá, že žalovaný z titulu výše uvedené smlouvy uhradil částku 28 000 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na žalobce postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a přílohy k této ). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno ( zjištěno z dopisu ze dne , datum, adresovaného žalovanému ). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby (zjištěno z předžalobní výzvy a dokladu o odeslání ).5. Podle § 86 odst. zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet ( odst.1 ). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy ( odst.2 ).6. Podle § 87 odst. 1 zák. č. č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.7. Ustanovení § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat tak, že porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy je sankcionováno absolutní neplatností takovéto úvěrové smlouvy, k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. K totožnému závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr dospěl rovněž Krajský soud v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 19 Co 637/2020.8. Ve smyslu závěrů soudní judikatury, a to např. rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018 poskytovatel úvěru nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.9. Z provedeného dokazování vyplynulo, že mezi žalovaným jakožto spotřebitelem a právním předchůdcem žalobce jakožto poskytovatelem úvěru byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Soud se proto ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení zabýval z úřední povinnosti tím, zda právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s žalovaným s odbornou péčí zkoumal schopnost žalovaného splácet úvěr. Podle názoru soudu byly dostatečně ověřeny jen pravidelné měsíční příjmy žalovaného, když předložené výplatní pásky potvrzovaly příjmy sdělené žalovaným v žádosti o úvěr. Pokud však jde o pravidelné měsíční výdaje žalovaného, tak zde vůbec nelze konstatovat, že tyto byly ověřeny, je evidentní, že ohledně výdajů se právní předchůdce žalobce pouze spolehl na informace sdělené žalovaným, což nelze považovat za posouzení úvěruschopnosti s odbornou péčí.10. S ohledem na výše uvedené nelze podle názoru soudu jinak než dospět k závěru, že právní předchůdce žalobce neověřil úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Z tohoto důvodu je nutné smlouvu o úvěru posoudit jakožto neplatnou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Na straně žalovaného tak vzniklo ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru bezdůvodné obohacení, které představují peněžní prostředky poskytnuté právním předchůdcem žalobce žalovanému, aniž by zde byl platný závazek (smlouva). Předmět bezdůvodného obohacení, tj. poskytnuté peněžní prostředky, je žalovaný povinen vydat, tj. zaplatit, pakliže zůstal nezaplacen. Pohledávka ze shora specifikované smlouvy za žalovaným byla na žalobce postoupena, z čehož je nutné dovodit aktivní legitimaci žalobce ohledně požadavku na vrácení poskytnutých prostředků. Zároveň je nutné zohlednit, že žalovanému byly právním předchůdcem žalobce poskytnuty z titulu smlouvy o úvěru peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, a žalovaný z titulu této smlouvy uhradil celkem částku 28 000 Kč, žalovaný je tak povinen zaplatit již „pouze“ 2 000 Kč jakožto zbylou část poskytnutých a dosud nezaplacených peněžních prostředků. Z výše uvedených důvodů soud podané žalobě vyhověl co do zaplacení částky 2 000 Kč. Žalovaný zůstal ve věci nečinný, tvrzení žalobce ohledně výše poskytnutých a dosud nezaplacených prostředků nevyvrátil. Co do zbylé části žalobcem požadované částky byla podaná žaloba zamítnuta s ohledem na konstatování neplatnosti smlouvy, neboť co do zbylé částky se jedná o sankce, odměny či poplatky, které nebyly mezi účastníky platně ujednány.11. Ve smyslu ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a závěrů rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022 je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný se k ústnímu jednání soudu nedostavil, a proto nemohl být soudem poučen ve smyslu §118 a o.s.ř. o nutnosti doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně svých současných měsíčních příjmů, výdajů a celkové majetkové situace pro účely stanovení doby přiměřené k vrácení poskytnuté jistiny, kdy toto je důkazním břemenem žalovaného. Soud tak nedisponoval žádnými informacemi o současné majetkové situaci žalovaného. S přihlédnutím k výši dlužné jistiny a výši naposledy zjištěného měsíčního příjmu žalovaného, má soud za to, že je na místě uložit žalovanému zaplatit zbylou část poskytnutých prostředků ve lhůtě 2 měsíců od právní moci tohoto rozsudku, takovou dobu soud v daném případě považuje za dobu přiměřenou možnostem žalovaného ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.1