8 C 467/2020-56 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou domáhala od žalovaného zaplacení částky s příslušenstvím uvedených v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že provozuje on-line platformu na internetových stránkách [internetová stránka], kde v rámci zabezpečeného prostředí, kam se lze přihlásit jen se znalostí přihlašovacího jména a hesla, žalovaný podepsal Smlouvu o hotovostním úvěru [číslo] to tak, že žalovaný vložil dne [datum] číselný kód, který mu byl žalobkyní zaslán na telefonní číslo [tel. číslo]. Dne 6. 12. 2018 poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč na jím uvedený bankovní účet č. [bankovní účet]. Za poskytnutý úvěr byl v souladu s článkem 2 smlouvy účtován poplatek 1 000 Kč, který byl započten na poskytnutý úvěr, takže žalovanému bylo na účet zasláno 49 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr řádně a včas splácet v 23 pravidelných měsíčních splátkách po 2 542 Kč, v nichž byla zahrnuta příslušná část úvěru a úroky, a to od 20. 1. 2019. Úrok byl sjednán ve výši 15,49 % ročně. Žalovaný uhradil jen sedm splátek (za období 1/2019 – 7/2019) v celkové výši 19 019 Kč, které byly ve výši 13 497,55 Kč započteny na jistinu, ve výši 4 296,45 Kč na úrok a ve výši 1 225 Kč na pojistné. Žalovaný se dostal do prodlení, a proto mu byla za pozdní úhradu ve dnech 20. 8. 2019, 20. 9. 2019, 20. 10. 2019, 20. 11. 2019 a 20. 12. 2019 dle článku 5 smlouvy účtována smluvní pokuta 500 Kč, celkem tedy 2 500 Kč. Dne 23. 10. 2019 zaslala žalobkyně žalovanému výzvu před zesplatněním, ve které jej upozornila na prodlení se splácením úvěru a vyzvala k úhradě aktuálně dlužné částky do 30 dnů. Žalovaný na výzvu nereagoval. Žalobkyně proto úvěr dle článku 5 smlouvy a hlavy 5 § 3 úvěrových podmínek zesplatnila ke dni 22. 1. 2020. Dopis o zesplatnění byl žalovanému zaslán doporučeně Českou poštou a od data doručení mu byla poskytnuta lhůta 30 dnů k úhradě celé dlužné částky s příslušenstvím. Žalovaný na výzvu nereagoval a neuhradil po zesplatnění nic. Dluží tak částku 41 978,41 Kč (neuhrazená jistina 36 502,45 Kč, smluvní pokuty 2 500 Kč, neuhrazené úroky z jednotlivých splátek ke dni zesplatnění ve výši 2 450,96 Kč a neuhrazené pojistné 525 Kč). Žalobkyně dále žádá příslušenství, a to úrok ve výši 15,49 % ročně od 23. 1. 2020 do zaplacení z celkové dlužné částky a úrok z prodlení v zákonné výši od 23. 1. 2020 do zaplacení. Žalobkyně dále v žalobě podrobně popsala, jak prověřila úvěruschopnost žalovaného zjištěním jeho konkrétních majetkových poměrů a opatření konkrétních potvrzení o těchto poměrech, dále lustrací v registru SOLUS a v insolvenčním rejstříku. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. <i>3. Žalobkyně a žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání.</i> 4. Soud má z listinných důkazů předložených žalobkyní za prokázaný skutkový stav tvrzený v žalobě. 5. Smlouva o hotovostním úvěru [číslo] uzavřená mezi žalobkyní (pod jejím tehdejším jménem [právnická osoba]) a žalovaným dne [datum] prokazuje, že žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 50 000 Kč, z nichž 49 000 Kč vyplatila na žalovaným uvedený bankovní účet a 1 000 Kč započetla na poplatek dle článku 2 úvěrové smlouvy. Byla sjednána úroková sazba 15,49 % ročně. Žalovaný si dále sjednal pojištění schopnosti splácet s měsíční platbou 175 Kč. Úvěr a pojistné měly být splaceny 23 měsíčními platbami v celkové výši 2 717 Kč. V bodě 5 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč za každou pozdní splátku či platbu. Úvěr byl ve výši 49 000 Kč vyplacen dne 6. 12. 2018 na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet], jak prokazuje výpis z účtu žalobkyně. 6. Žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy ověřila totožnost žalovaného podle kopie jeho občanského průkazu a průkazu zdravotního pojištění. Žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného, kdy žalovaný doložil potvrzení zaměstnavatele o příjmu 7. Žalobkyně tvrdila a k důkazu doložila výpisy z vlastní evidence plateb žalovaného, že žalovaný uhradil jen sedm splátek (za období 1/2019 – 7/2019) v celkové výši 19 019 Kč, které byly ve výši 13 497,55 Kč započteny na jistinu, ve výši 4 296,45 Kč na úrok a ve výši 1 225 Kč na pojistné. Bylo na žalovaném, aby v případě svého nesouhlasu žalobkynino tvrzení o výši úhrad ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) OSŘ zpochybnil vlastním tvrzením, k jehož prokázání by ve smyslu § 101 odst. 1 písm. b) OSŘ navrhl důkazy. Protože tak žalovaný neučinil, vychází soud nadále z toho, že žalobkynino tvrzení o výši jeho plateb je správné. 8. Žalobkyně žalovanému z důvodu prodlení s úhradou splátek ve dnech 20. 8. 2019, 20. 9. 2019, 20. 10. 2019, 20. 11. 2019 a 20. 12. 2019 dle článku 5 smlouvy vyúčtovala smluvní pokuty po 500 Kč, celkem tedy 2 500 Kč. Dne 23. 10. 2019 zaslala žalobkyně žalovanému výzvu před zesplatněním, ve které jej upozornila na prodlení se splácením úvěru a vyzvala k úhradě aktuálně dlužné částky do 30 dnů. Žalovaný na výzvu nereagoval. Žalobkyně proto úvěr dle článku 5 smlouvy a hlavy 5 § 3 úvěrových podmínek zesplatnila ke dni 22. 1. 2020. Dopis o zesplatnění byl žalovanému zaslán doporučeně Českou poštou a od data doručení mu byla poskytnuta lhůta 30 dnů k úhradě celé dlužné částky s příslušenstvím. 9. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný na výzvu nereagoval a neuhradil po zesplatnění nic, takže dluží na neuhrazené jistině 36 502,45 Kč, na smluvní pokutě 2 500 Kč, na neuhrazených úrocích z jednotlivých splátek ke dni zesplatnění ve výši 2 450,96 Kč a neuhrazeném pojistném 525 Kč. Bylo na žalovaném, aby v případě svého nesouhlasu žalobkynino tvrzení o výši úhrad ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) OSŘ zpochybnil vlastním tvrzením, k jehož prokázání by ve smyslu § 101 odst. 1 písm. b) OSŘ navrhl důkazy. Protože tak žalovaný neučinil, vychází soud nadále z toho, že žalobkynino tvrzení o výši jeho dluhu je správné a skutečnosti odpovídá i tvrzení o tom, že žalovaný dluh po jeho zesplatnění ani zčásti neuhradil. 10. Předžalobní výzva ze dne 29. 5. 2020 a poštovní podací arch z téhož dne prokazují, že žalobkyně před podáním žaloby žalovaného vyzvala k dobrovolnému uhrazení dluhu. 11. Žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“). Podle něj se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující, že na požádání úvěrovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit sjednané úroky. Žalobkyně na základě smlouvy poskytla žalovanému úvěr a ten byl povinen fakticky vyčerpaný úvěr splatit v souladu se smlouvou a § 2395 OZ ve sjednaných termínech splatnosti, a to včetně sjednaných úroků dle § 2395 a 2399 odst. 2 OZ, což v žalobou tvrzeném rozsahu neučinil. Protože žalobkyně prokázala existenci pohledávky, soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu, a proto jí vyhověl, a to včetně nároku smluvně sjednaný úrok a na smluvní pokuty za neuhrazení splátek řádně a včas, které byly platně sjednány v souladu s 2048 a násl. § OZ ve výši přiměřené významu závazku hradit splátky, který utvrzují. Protože žalovaný neplnil řádně a včas své peněžité závazky, dostal se do prodlení a žalobkyni vzniklo též právo na úrok z prodlení dle § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 12. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Ty tvoří soudní poplatek za řízení ve výši 2 099 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby dle § 11 AT (převzetí věci, předžalobní upomínka, žaloba) po 2 780 Kč dle § 7 AT a 3 náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 AT. Žalobkynin advokát je registrován k placení daně z přidané hodnoty, žalobkyně proto dle § 137 odst. 3 OSŘ má právo na náhradu této daně ve výši 21 % z nákladů řízení s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je její osobní povinností. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám žalobkynina advokáta.