10 C 241/2021-27 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku s příslušenstvím, uvedenou ve výroku tohoto rozsudku. K odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm³ do 1 850 cm³, vozidlo značky CITROEN XSARA, [registrační značka], [VIN kód], je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný, coby provozovatel, neměl ode dne 4. 8. 2019 do 31. 12. 2019 a dále ode dne 1. 1. 2020 do 31. 5. 2020 (žalobkyní chybně tvrzeno, když vozidlo nebylo pojištěno do 10. 3. 2020, jak vyplývá z důkazů a z odpovídajících požadovaných 70 dnů) k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobkyně tak požaduje dlužnou částku skládající se ze základu příspěvku a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a OSŘ, bez nařízení jednání. 4. Soud má za prokázané, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm³ do 1 850 cm³, vozidlo značky CITROEN XSARA, [registrační značka], [VIN kód] evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný, coby provozovatel, neměl ode dne 4. 8. 2019 do 31. 12. 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Vozidlo tak bylo nepojištěno 150 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyně tak požaduje dlužnou částku skládající se ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, tj. 47 Kč x 150 dní, celkem ve výši 7 050 Kč, a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu dne 5. 3. 2020 a splatnost příspěvku tak nastala dne 19. 4. 2020. Žalovaný, coby provozovatel, neměl dále ode dne 1. 1. 2020 do 10. 3. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobkyní tvrzené období od 1. 1. 2020 do 31. 5. 2020, kdy k vozidlu nebylo sjednáno pojištění je chybné, když z provedeného dokazování vyplývá, že nepojištěné období, z něhož bylo vozidlo následně vyloučeno je od 11. 3. 2020 do 31. 5. 2020. Vozidlo tak bylo nepojištěno 70 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyně tak požaduje dlužnou částku skládající se ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem jí tvrzených 70 dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, tj. 47 Kč x 70 dní, celkem ve výši 3 290 Kč, a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu dne 23. 9. 2020. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovaného k úhradě jeho závazku předžalobní upomínkou ze dne 18. 1. 2021 a ze dne 8. 6. 2021. Žalovaný ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) netvrdil a ve smyslu § 120 odst. 1 OSŘ neprokázal, že by pojistné za vymezené období bylo uhrazeno, resp. že by existovala jiná skutečnost, která by vyvracela žalobkyní uplatněný nárok. 5. Žalovaný, coby provozovatel motorového vozidla, má podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ POPV“), povinnost mít po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno coby provozované v registru silničních vozidel, sjednáno k vozidlu pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný ve výše uvedeném období tuto povinnost nesplnil, žalobkyně proto dle § 4 odst. 7 POPV zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do tzv.„ garančního fondu“, a to za dodržení lhůty stanovené § 4 odst. 6 POPV. Žalobkyni tak vzniklo podle § 4 odst. 1 POPV vůči žalovanému právo na úhradu uvedeného příspěvku, přičemž výše denní sazby byla stanovena v souladu s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb., podle objemu válců uvedeného vozidla. Žalobkyně má vedle příspěvku právo na úhradu poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, a to podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalobkyni řádně a včas, dostal se do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalovaném úroky z prodlení, a to dle ust. § 1968 a násl. ObčZ, podle kterého jde-li o prodlení s plnění peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výše požadovaných úroků z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Z výše uvedených důvodů soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 6. Žalobkyně měl ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 1 000 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 2,5 úkonu právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva prostá – když k zasílání výzvy s právním rozborem nebylo žádného důvodu a nejde o účelně vynaložený náklad, sepis žaloby) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 AT a 3x náhrada hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Dále žalobkyni náleží odměna za úkon ze dne 21. 9. 2021 a to podle § 14b odst. 3 AT v souladu s § 7 a § 11 odst. 1 písm. d) AT ve výši 1 000 Kč, paušální náhrada hotových výdajů za 1 úkony právní služby celkem ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) AT ve výši 300 Kč. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21% z odměny advokáta a z náhrady hotových výdajů (s výjimkou soudního poplatku). Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.