11 C 497/2020-28 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení příspěvku placeného vlastníkem a provozovatelem vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti za újmu z provozu vozidla, když žalovaný dle žalobkyně provozoval v období od 3. 8. 2019 do 20. 8. 2019 vozidlo [registrační značka] se zdvihovým objemem válců od [anonymizováno 7 slov], aniž by měl uzavřeno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla, čímž mu vznikla povinnost uhradit příspěvek ve výši 630 Kč a dále poplatek za mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč obojí se splatností ke dni 25. 2. 2019 odvozené od zaslané výzvy. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti sjednat pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla zapsaného v registru silničních vozidel. Z listin předložených žalobkyní přitom plyne, že žalovaný je v registru silničních vozidel evidován jako vlastník shora uvedeného vozidla, čímž mu ze zákona vznikla povinnost k pojištění odpovědnosti. Současně žalobkyně prokázala kupní smlouvou, že žalovaný se stal nabyvatelem předmětného vozidla již dne 23. 7. 2019. Žalovaný sice v řízení namítal, že vozidlo bylo nepojízdné a že podpisy na smlouvě nebyly ověřeny, tudíž ještě nebyl jeho vlastníkem, nicméně tyto námitky nelze považovat za důvodné. Vlastnictví k movité věci (motorové vozidlo) se nabývá okamžikem účinnosti smlouvy, nebylo-li sjednáno jinak (§ 1099 občanského zákoníku), přičemž nepojízdnost vozidla není z hlediska povinnosti vlastníka vozidla sjednat pojištění odpovědnosti za újmu z provozu vozidla relevantní (srov. § 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Podle ustanovení § 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb., pak výše denní sazby příspěvku u osobního vozidla se zdvihovým objemem válců od 1 000 cm3 do 1 350 cm3 činí 35 Kč/den, tedy v tomto případě 630 Kč za uvedené období. Paušalizovaná výše nákladů na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek pak činí dle ustanovení § 3 citované vyhlášky 300 Kč. Soud tedy žalobě zcela vyhověl, včetně požadavku na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého zcela úspěšné žalobkyni náleží náhrada vzniklých nákladů řízení. Přitom náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny zástupkyně žalobkyně ve výši 400 Kč podle § 11 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) a dále ve výši 500 Kč podle § 7 a § 11 odst. 1 advokátního tarifu za jeden úkon (vyjádření žalobkyně), paušální náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby celkem ve výši 500 Kč dle § 13 odst. 3 a § 14b odst. 5 advokátního tarifu a dále náhrady 21% DPH (§ 151 odst. 2 občanského soudního řádu) ve výši 294 Kč. Plnění povinnosti uhradit náklady řízení pak bylo žalovanému v souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu uloženo k rukám zástupkyně žalobkyně. Předžalobní výzvu nelze považovat za úkon účelně vynaložený v situaci, kdy předcházela výzva samotné žalobkyně, jejíž obsah i účel byl prakticky totožný, proto soud předžalobní výzvu nezohlednil. Žalovaný současně soud požádala o povolení výjimky z ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu s ohledem na své nepříznivé majetkové poměry, neboť je důchodcem, čemuž soud vyhověl i s přihlédnutím ke skutečnosti, že majetkové poměry nemohou rozložením velmi nízkého závazku žalovaného na splátky významněji dotčeny.