12 C 319/2021-21 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba] (dále jen„ [anonymizováno]“) smlouvu o úvěru dne [datum], na základě níž [anonymizováno] poskytla žalované úvěr ve výši 250 000 Kč vedený na úvěrovém účtu číslo [bankovní účet], přičemž žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr spolu se sjednaným úrokem ve výši 11,9 % ročně spolu s poplatky za úkony souvisejícími s poskytnutím a správou úvěru v souladu s aktuálním Sazebníkem [anonymizováno] vrátit ve sjednaných splátkách. Ve smlouvě bylo sjednáno právo [anonymizováno] připisovat k jistině úvěru vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce úroky z úvěru. Vzhledem k tomu, že žalovaná porušila svoji povinnost řádně a včas hradit sjednané splátky, využila [anonymizováno] smluvního oprávnění a úvěr ke dni 24. 6. 2020 zesplatnila, což žalované oznámila. Pohledávka [anonymizováno] za žalovanou ze shora uvedené smlouvy byla postoupena žalobkyni, která se domáhala po žalované zaplacení dlužné jistiny ve výši 258 644,43 Kč sestávající z neuhrazeného zůstatku úvěru ve výši 252 876,93 Kč a připsaných neuhrazených úroků z úvěru ve výši 5 767,50 Kč. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Žalobkyně i žalovaná daly souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání. 4. Soud má jinak prokázané, že žalovaná uzavřela s [anonymizováno] dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě níž se [anonymizováno] zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 250 000 Kč vedený na úvěrovém účtu číslo [bankovní účet], přičemž žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr včetně úroku ve výši 11,9 % ročně splatit ve 108 splátkách po 3 833 Kč, počínaje 13. 8. 2019. V čl. 3 smlouvy bylo sjednáno, že úroky z úvěru budou připisovány k jistině a stanou se její součástí. Z historického výpisu k úvěrovému účtu číslo [bankovní účet] má soud za prokázané, že žalovaná úvěr ve výši 250 000 Kč vyčerpala dne 2. 7. 2019, přičemž do prodlení s úhradou splátek se dostala již s úhradou splátky splatné dne 14. 11. 2019 a v následném období. Vzhledem k tomu, že žalovaná přes výzvu [anonymizováno] dlužné splátky neuhradila, využila [anonymizováno] smluvního oprávnění a rozhodla dopisem ze dne 24. 6. 2020 o zesplatnění úvěru. Pohledávka [anonymizováno] byla postoupena žalobkyni. Dlužná částka sestává z jistiny ve výši 258 644,43 Kč sestávající z neuhrazeného zůstatku úvěru ve výši 252 876,93 Kč a připsaných neuhrazených úroků z úvěru ve výši 5 767,50 Kč, jak vyplývá z transakční historie k úvěrovému účtu číslo [bankovní účet]. Povinnost tvrzení stanovená § 101 odst. 1 písm. a) OSŘ a povinnost důkazní stanovená § 120 odst. 1 OSŘ, ohledně zaplacení, resp. o jiných skutečnostech, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok, leží na žalované, která však žádnou z těchto povinností nesplnila, a proto má soud za prokázané, že neuhradila tak, jak je uvedeno v žalobě. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Banka na základě smlouvy poskytla žalované úvěr a žalovaná byla povinna fakticky vyčerpaný úvěr splatit v souladu se smlouvou a § 2399 OZ ve sjednaných termínech splatnosti. Povinnost tvrdit a povinnost prokázat, že došlo k zaplacení úvěru, úroků a úroků z prodlení ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a), b) OSŘ ležela na žalované, která však ani jednu z těchto povinností nesplnila. Soud ze shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu, a proto jí vyhověl, v rozsahu uvedeném pod bodem I. výroku. Protože žalovaná neplnila řádně a včas své peněžité závazky, dostala se do prodlení a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalované úroky z prodlení, a to dle ustanovení § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 OSŘ, když žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, soud jí tedy přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení spočívaly v zaplaceném soudním poplatku ve výši 10 346 Kč a v nákladech zastoupení žalobkyně advokátem, kde odměna zástupce žalobkyně činí 28 020 Kč dle § 7 bod 6. vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění) po 9 340 Kč, náhrada hotových výdajů zástupce žalobkyně představuje částku 900 Kč za tři shora uvedené úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a náhrady DPH ve výši 21% z odměny a náhrady výdajů podle § 137 OSŘ, celkem částky 45 339 Kč O místě splatnosti těchto nákladů bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 OSŘ.