13 C 234/2014-379 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby soud vypořádal společné jmění účastníků. Žalobu odůvodnila tím, že rozsudek o rozvodu manželství nabyl právní moci dne 6. 6. 2013. Do společného jmění manželů (dále jen„ SJM“) náležela zahrada par. [číslo] zapsaná na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Velká Hleďsebe a práva z vkladů na bankovních účtech u Volksbank Raiffeisenbank Nordoberpfalz eG a [právnická osoba] Současně požadovala vypořádání toho, co bylo ze společného vynaloženo na výlučný majetek žalovaného, tj. zhodnocení rodinného domu [adresa] ve [obec]. Dále se domáhala výnosů z podniku žalovaného za trvání SJM. Na vyrovnání podílů by měl žalovaný zaplatit žalobkyni částku rovnající se rozdílu vypořádaných hodnot. 2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Souhlasil s tím, že do zaniklého SJM náleží zahrada par. [číslo] ale tato zahrada byla pořízena z finančních prostředků, které účastníkům poskytl na základě ústní smlouvy o půjčce pan [celé jméno svědka] s tím, že na pozemku stále vázne dluh z této půjčky. Na úhradu dluhu uhradil žalovaný částku 100 000 Kč a aktuální výši zůstatku dluhu upřesní. Pokud se týká zhodnocení rodinného domu, nejednalo se o žádné nákladné rekonstrukce, ale došlo pouze k opravě střechy a byly vybudovány teplovzdušné rozvody a umístěna krbová kamna. Vše bylo financováno z půjček, které nebyly dosud uhrazeny. Upozornil, že žalobkyně na domácnost ničím nepřispívala a finanční prostředky pro rodinu zajišťoval svým podnikáním žalovaný. Své podnikání zahájil ještě před uzavřením manželství, proto podnik patřil vždy pouze jemu. Jakýkoli vnos do podniku pocházel pouze z podnikání žalovaného. Peněžní prostředky na účtu v Německu jsou dcery [jméno], když tento účet je veden právě na dceru. Žalovaná při odchodu ze společné domácnosti vzala z trezoru částku 1 100 000 Kč, což ovšem byly finanční prostředky náležející do podniku žalovaného. Z těchto prostředků žalobkyně vrátila pouze částku 125 000 Kč, kterou žalovaný potřeboval na zaplacení DPH. Zbývající částku 975 000 Kč požadoval vypořádat v rámci vypořádání SJM. Požadoval také vypořádat podnik žalované. Navrhl, aby zahrada byla přikázána do jeho výlučného vlastnictví a žalobkyni bylo uloženo zaplatit mu částku 975 000 Kč. 3. Po zániku SJM začal platit zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který upravuje mimo jiné společné jmění manželů a jeho vypořádání. S ohledem na ustanovení § 3028 zákona č. 89/2012 Sb. je však nutné věc mezi účastníky posuzovat podle dosavadních právních předpisů, tj. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ ObčZ“). 4. Podle § 143 odst. 1 ObčZ společné jmění manželů tvoří majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věci, které podle povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka, závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého. 5. Podle § 144 ObčZ pokud není prokázán opak, má se za to, že majetek nabytý a závazky vzniklé za trvání manželství tvoří společné jmění manželů. 6. Podle § 150 odst. 3 ObčZ neprovede-li se vypořádání dohodou, provede je na návrh některého z manželů soud. 7. Podle § 149 odst. 2 ObčZ se při vypořádání vychází z toho, že podíly obou manželů na majetku patřícím do jejich společného jmění jsou stejné. Každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek, a je povinen nahradit, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek. Stejně tak se vychází z toho, že závazky obou manželů vzniklé za trvání manželství jsou povinni manželé splnit rovným dílem. 8. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že manželství účastníků bylo rozvedeno ke dni 6. 6. 2013. Uvedená skutečnost vyplývá ze spisu Okresního soudu v Chebu sp. zn. 12 C 252/2012. 9. Mezi účastníky bylo nesporné, že za trvání manželství byla pořízena zahrada par. [číslo] v kat. území [obec]. Nemovité věci, jejichž součástí je i rodinný dům [adresa] ve [obec], patří do výlučného vlastnictví žalovaného. Tyto nesporné skutečnosti mezi účastníky vzal soud za svá skutková zjištění (§ 120 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen„ OSŘ“ /) a již k nim neprováděl dokazování. 10. Soud se nejprve zabýval rozsahem majetku v SJM účastníků. 11. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že do SJM kromě zahrady uvedené výše náleží dále zůstatek na účtu vedený u Volksbank Raiffeisenbank Nordoberpfalz eG, číslo účtu původně [číslo], nově [číslo]. Tato skutečnost je prokazována zprávou uvedené banky ze dne 24. 6. 2020, když skutečnost, že účet byl zřízen za trvání manželství nebyla nikdy zpochybňována. Žalovaný sice nesouhlasil s tím, aby finanční prostředky na tomto účtu byly součástí vypořádání SJM, ale ve svém vyjádření k žalobě pouze tvrdil, že účet je veden na dceru [jméno] a finanční prostředky na účtu jsou jejími finančními prostředky. Tato námitka byla ovšem jednoznačně vyvrácena zprávou banky ze dne 24. 6. 2020, ze které je zřejmé, že účet je veden na jméno žalovaného. Při posledním jednání pak žalovaný tvrdil, že na účtu jsou peníze, které měl žalovaný ještě před uzavřením manželství, což dokládal smlouvou o půjčce ze dne 31. 1. 1996. Z uvedené smlouvy ovšem nevyplývá žádná souvislost mezi peněžními prostředky, které půjčil žalovaný paní [jméno] [příjmení], a prostředky, které se nachází na předmětném účtu. Není ani zřejmé, že by na tento účet měly být hrazeny splátky půjčky, když mezi stranami bylo ujednáno, že„ …První splátka bude vyplacena 31. 3. 1996 a poté každou neděli až do vyplacení celé částky…“. Navíc různá tvrzení žalovaného ohledně původu finančních prostředků na účtu a ohledně toho, komu tyto prostředky náleží, jsou natolik protichůdná, že je soud považuje za účelová a vedená snahou vyjmout tyto prostředky z režimu vypořádání SJM. Listinu, na které je smlouva o půjčce, považuje soud z těchto důvodů za nevěrohodnou. Z uvedených důvodů a na základě výše označených důkazů soud považuje finanční prostředky vedené na předmětné účtu za prostředky náležející do SJM účastníků. Z výše uvedené zprávy banky pak vyplývá také výše zůstatku na účtu 5 097,63 EUR, což činí 131 824,71 Kč. 12. Dále je součástí SJM účet vedený na jméno žalobkyně u [příjmení] [příjmení] [jméno], organizační složka číslo účtu [číslo]. Tato skutečnost je prokazována smlouvou o spořícím účtu a výpisy z tohoto účtu. Z výpisů dále vyplývá, že zůstatek ke dni zániku manželství činil částku 11 116,03 Kč. 13. Žalobkyně se domáhala také vypořádání peněžních prostředků na účtu vedeném u [právnická osoba] Ze zprávy této banky ze dne 15. 1. 2020 však vyplývá, že účet č. [bankovní účet] byl zřízen až dne 21. 1. 2019, tj. po zániku manželství, proto finanční prostředky na tomto účtu nemohou být součástí SJM. 14. Na základě výše uvedeného má soud za zjištěné, že součástí společného jmění manželů byly zahrada par. [číslo] v kat. území [obec] a zůstatky na účtech vedených u Volksbank Raiffeisenbank Nordoberpfalz eG, číslo účtu původně [číslo], nově [číslo] a u [příjmení] [příjmení] [jméno], organizační složka číslo účtu [číslo]. 15. Žalobkyně se také domáhala vypořádání výnosů z podniku žalovaného [celé jméno žalovaného], [IČO], místem podnikání [adresa žalovaného]. Podnik samotný náleží do výlučného vlastnictví žalovaného, neboť žalovaný začal podnikat ještě před uzavřením manželství. V souladu s ustálenou judikaturou je ovšem třeba vypořádat částku, jež by se rovnala pozitivnímu (kladnému) rozdílu mezi aktivy a pasivy podnikání ke dni zániku SJM, což zpravidla představuje cenu podniku (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1052/2004). V případě, že je podnik pořízen z výlučných prostředků jednoho z manželů, je při zjišťování ceny podniku nutné vložené výlučné prostředky podnikajícího manžela odečíst od zjištěné ceny podniku (k tomu viz. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1215/2012). Výnosy z podnikání jsou pak součástí SJM, jak vyplývá z ustálené judikatury vyšších soudů (např. výše uvedený rozsudek 22 Cdo 1215/2012). S ohledem na výše uvedené závěry, je možné vypořádat v rámci vypořádání SJM pouze kladný zůstatek mezi aktivy a pasivy podniku ke dni 6. 6. 2013 po odečtení toho, co žalovaný vložil ze svých výlučných prostředků, tj. po odečtení hodnoty podniku v den vzniku SJM (ke dni uzavření manželství účastníků), tedy ke dni 25. 9. 2004. Jedná se tedy o rozdíl v hodnotách podnikání při vzniku a zániku SJM. Tato hodnota byla zjištěna ze zna