28 C 116/2021-83 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobou podanou dne 15. 1. 2021 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 10 600 Kč s kapitalizovaným úrokem za dobu od 26. 8. 2016 do 14. 1. 2021 ve výši 2 555,68 Kč, s úroky ve výši 17,90 % ročně z částky 10 600 Kč za dobu od 15. 1. 2021 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení za dobu od 26. 8. 2016 do 14. 1. 2021 ve výši 918,70 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 600 Kč za dobu od 15. 1. 2021 do zaplacení, a to z titulu dluhu žalované na nesplaceném úvěru. 2. Žalovaná se k podané žalobě v průběhu řízení nevyjádřila, při splnění podmínek bylo rozhodnuto podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“) bez nařízení jednání. 3. Žalovaná netvrdila a neprokázala skutečnosti, které by vyvracely tvrzení žalobkyně o existenci a oprávněnosti žalobou uplatněného nároku, nesplnila tak svoji povinnost dle § 101 odst. 1 o. s. ř. Soud tak vycházel z tvrzení žalobkyně a žalobkyní předložených listinných důkazů. Soudem byl ze žalobkyní předložených listinných důkazních prostředků zjištěn následující skutkový stav. Dne 26. 8. 2016 uzavřela žalobkyně se žalovanou smlouvu o úvěru [číslo], na základě které poskytla žalobkyně žalované bezúčelový kontokorentní úvěr – poskytnutí peněžních prostředků do úvěrového limitu 10 000 Kč, a to formou povoleného přečerpání účtu žalované číslo [bankovní účet] do výše této částky. Žalovaná byla dle smlouvy povinna splácet tento úvěr spolu s úroky ve výši 17,90 % ročně. Součástí smlouvy o úvěru byly Obchodní podmínky pro povolené přečerpání účtu a ČSOB Studentského konta (OPPPÚ), sazebník poplatků. Transakční historií úvěrového účtu žalované žalobkyně doložila čerpání poskytnutého úvěru žalovanou ve výši 10 000 Kč. Žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas v souladu se smlouvou, a to i přes upomínky žalobkyně ze dne 16. 8. 2019, 4. 9. 2019 a 8. 10. 2019. V souladu se článkem 9. 1 OPPPÚ bod h) došlo k zesplatnění všech pohledávek žalobkyně z poskytnutého úvěru ke dni 31. 12. 2019, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 1. 1. 2020, kdy byla vyzvána k úhradě celkové pohledávky včetně poplatků, úroku a úroku z prodlení. Nárok uplatněný žalobkyní se sestává z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč, poplatků dle sazebníku 600 Kč, žalobkyně rovněž uplatnila úrok smluvní a úrok z prodlení, který za shora uvedené období kapitalizovala. Z transakční historie bylo zjištěno, že vyčíslený kapitalizovaný úrok za dobu do 23. 4. 2020 z částky 10 000 Kč činil 1 333,51 Kč. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 28. 12. 2020. Žalovaná dluh neuhradila. 4. Shora uvedenou smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou soud posoudil jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), vycházeje z obsahu této smlouvy určující vzájemná práva a povinnosti stran smlouvy (žalobkyně jako úvěrujícího a žalované jako úvěrovaného), kdy úvěrující se zavazuje úvěrovanému poskytnout na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně splnila svůj závazek a poskytla žalované úvěr formou povoleného přečerpání účtu, který žalovaná čerpala. Žalovaná svůj závazek ze smlouvy nesplnila, dostala se do prodlení, došlo k zesplatnění dluhu a vznikla jí tak povinnost vrátit poskytnuté nesplacené finanční prostředky včetně příslušenství. Soud shledal žalobu důvodnou až na část požadovaného úroku za dobu od 24. 4. 2020 (částečně kapitalizovaného), kdy s ohledem na ustanovení § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného od 24. 4. 2020, shledal od tohoto dne důvodným úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, soud shledal žalobu důvodnou i v části úroku z prodlení dle § 1968 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., o.z.; kdy výše úroku z prodlení byla přiznána v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutím České národní banky o stanovení repo sazby s ohledem na počátek vzniku prodlení. Z výše uvedených důvodů bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku. 5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), účinného ke dni zahájení řízení. Podle těchto ustanovení žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. Účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně měla až na nepatrnou část úspěch ve věci, má tak vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů řízení sestávajících se ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení žalobkyně advokátem. V případě podané žaloby se jedná o standardní žalobu formulářového typu, kdy podle § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, činí odměna za zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění, sepis žaloby) po 300 Kč, dle § 14b odst. 5 cit. vyhlášky činí paušální náhrada k úkonům právní služby 3x 100 Kč, vše vyjma soudního poplatku dle § 137 odst. 3 o. s. ř. spolu s DPH ve výši 21 %, neboť žalobkyni zastupující advokát je registrován jako plátce DPH; o místě splatnosti těchto nákladů bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř.