28 C 91/2021-47 — Okresní soud v Chebu

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení ve výroku uvedené částky s úrokem z prodlení, a to z titulu závazku žalovaného jako vlastníka-provozovatele v žalobě uvedeného vozidla na příspěvku dle § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ ZPOÚZPV“), a to za dobu od 9. 6. 2019 do 8. 7. 2019 ve výši 2 580 Kč, a na nákladech spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč dle ust. § 4 odst. 4 ZPOÚZPV, kdy žalovaný i přes výzvu žalobkyně ze dne 18. 12. 2019 v zákonné lhůtě 30 dnů ničeho na dluh neuhradil. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobkyně z předepsaného procesu dle ustanovení § 15 odst. 1 až 3 ZPOÚZPV. 2. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že předmětný automobil byl od 13. 5. do 31. 5. 2019 nepojízdný v servisu a nebyl používán na veřejných komunikacích, doložil o tom potvrzení servisu. K následné replice žalobkyně ve svém vyjádření uvedl, že nebyl vlastník a ani provozovatel vozidla, kupní smlouvu nepodepsal, po opravě se automobil prodal a pojistil. 3. Podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř., v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Předmět řízení byl vymezen podanou žalobou. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se žalovaný nedostavil. Soud byl připraven poučit žalovaného podle ust. § 118a o. s. ř. o povinnosti tvrdit rozhodné skutečnosti a označit důkazy k prokázání svých tvrzení, zejména že žalovaný nebyl v rozhodné době vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla, kdy se však žalovaný nepřítomností u jednání o toto poučení připravil. 5. Soud vycházel z tvrzení žalobkyně a žalobkyní předložených listinných důkazů. Soudem byl zjištěn následující skutkový stav, ze kterého vycházel při svém rozhodování. Soud má za prokázané, že v rozhodné době 9. 6. 2019 do 8. 7. 2019 byl žalovaný vlastníkem motorového vozidla - [příjmení] [příjmení] [registrační značka], [VIN kód], nákladního automobilu s hmotností do 3,5 t, ke kterému v uvedené době neměl uzavřeno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla dle ZPOÚZPV, ačkoliv toto vozidlo bylo evidováno v registru silničních vozidel jako provozované, což bylo zjištěno z vyžádaného sdělení Městského úřadu Cheb, registru vozidel a řidičů, ze dne 10. 9. 2021. Vlastnictví žalovaného k vozidlu bylo prokázáno kupní smlouvou ze dne 17. 5. 2019, kterou žalovaný vozidlo zakoupil od [jméno] [příjmení], neexistence pojištění byla prokázána doložením procesu o existenci pojištění odpovědnosti dle ust. §15 ZPOÚZPV, ze kterého vyplývá, že předmětné vozidlo bylo pojištěno od 11.1.2018 do 8. 6. 2019 pojistnou smlouvou č. 6160955750 a poté až od 9.7.2019 pojistnou smlouvou č.4188957433 u [právnická osoba] Výzvou ze dne 18. 12. 2019 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 2 880 Kč odpovídající příspěvku dle ust. § 4 odst. 1 ZPOÚZPV ve výši 2 580 Kč, a to za 30 nepojištěných dní při denní sazbě 86 Kč, a částky 300 Kč jako nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva, a to v souladu s ust. § 4 odst. 7 ZPOÚZPV, k úhradě dlužné částky byla stanovena lhůta 30 dnů. Zaslání a doručení výzvy žalovanému doložila žalobkyně informací České pošty o podání a dodání zásilky, žalobkyně za den doručení považuje 15. den po odeslání. I přes zaslanou výzvu a upomínky ze dne 16. 7. 2020 a 27. 8. 2020 žalovaný dlužnou částku neuhradil. 6. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k dobrovolnému splnění jeho dluhu předžalobní výzvou ze dne 16. 10. 2020. 7. Obranu žalovaného, kterou se žalovaný snažil zpochybnit svoji pasivní legitimaci v předmětném sporu, neshledal soud důvodnou. Ačkoliv tvrdil, že není vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla, toto tvrzení nijak neprokázal a nevyvrátil tak tvrzení žalobkyně o jeho vlastnictví, které prokázala předmětnou kupní smlouvou. Neunesl tak důkazní břemene stran svého tvrzení. Jako relevantní neshledal soud ani jeho tvrzení, že vozidlo nebylo v pojízdném stavu, od 13. 5. 2019 do 31. 5. 2019 bylo v opravě v autoservisu, což doložil potvrzením tohoto autoservisu, neboť nárok je žalobkyní uplatněn za dobu nepojištění vozidla od 9. 6. 2019 do 8. 7. 2019, kdy pro úplnost je nutno konstatovat, že pro povinnost hradit příspěvek do garančního fondu je rozhodující stav zapsaný v registru vozidel, kdy soudem bylo zjištěno, že v rozhodné době bylo vozidlo zapsáno jako provozované. 8. Nárok žalobkyně odpovídá ust. § 4 odst. 1 ZPOÚZPV, podle kterého vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle ust. § 1 odst. 1 tohoto zákona, podle kterého musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle ust. § 4 odst. 3 ZPOÚZPV se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle ust. § 4 odst. 4 uvedeného zákona je pak osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše denní sazby příspěvku, v daném případě 86 Kč, a výše nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč vychází z ustanovení § 2 a 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k zaplacení příspěvku v souladu s ust. § 4 odst. 7 ZPOÚZPV. Soud žalobě vyhověl, neboť ji shledal důvodnou, i přes zaslanou výzvu ze dne 18. 12. 2019 a následné upomínky žalovaný dlužnou částku neuhradil, kdy žalobě vyhověl i v části týkající se úroku z prodlení dle § 1968 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku; výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala po splatnosti pohledávky ode dne uplatněného v žalobě. 9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř., účinného ke dni zahájení řízení. Žalobkyně měla plný úspěch ve věci, ve stanovené lhůtě před podáním žaloby zaslala žalovanému výzvu k plnění, má tak vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů řízení sestávajících se ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení žalobkyně advokátem. V případě podané žaloby se jedná o standardní žalobu formulářového typu, kdy podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“) činí odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění, sepis žaloby) po 200 Kč, následně za jeden úkon právní služby dle § 14b odst. 3, § 7, §11 odst. 1 advokátního tarifu (účast při jednání dne 15. 10. 2021) částku 1 000 Kč, dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu činí paušální náhrada k úkonům právní služby 3x 100 Kč a dle § 14b odst. 5 písm. b) advokátního tarifu 300 Kč. Zástupce žalobkyně má také právo dle § 13 odst. 1 advokátního tarifu na náhradu cestovného k jednání (cesta z Prahy do Chebu a zpět) při použití osobního automobilu Škoda Octavia, [registrační značka], průměrné spotřebě 5,3 l/km, ceně PHM 27,20 Kč, amortizaci 4,40 Kč/km a celkové vzdálenosti 370 Km, a to za dvě cesty v celkové výši 2 161 Kč, dále dle § 14 odst. 1 písm. a odst. 3 advokátního tarifu na náhradu za ztrátu času na cestě za 10 půlhodin po 100 Kč, tj. celkem 1 000 Kč. To vše vyjma soudního poplatku dle § 137 odst. 3 o. s. ř. spolu s DPH ve výši 21 %, neboť žalobkyni zastupující advokátka je registrována jako plátce DPH. O místě splatnosti těchto nákladů bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř.