8 C 151/2021-20 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném vyklizení a předání bytu uvedeného ve výroku tohoto rozsudku. Žalobce uvedl, že je vlastníkem bytové jednotky [číslo] na adrese [adresa žalovaného]. Dále žalobce uvedl, že žalovaný řádně nesplácí nájemné ani náklady spojené s užíváním bytu. Taková povinnost žalovaného vyplývá ze smlouvy o nájmu bytu, kterou žalobce a žalovaný uzavřeli dne [datum]. Vzhledem ke skutečnostem, že nájemce je v prodlení s nájmem a náklady na služby za dobu 7 měsíců, přičemž byl pronajímatelem opakovaně vyzván k úhradě takových nákladů, byla žalovanému ze strany žalobce zaslána výpověď z nájmu bez výpovědní doby dne 18. 3. 2021. Ke skončení nájemního vztahu došlo dne 27. 3. 2021. 2. Žalovaný se k předmětu sporu nevyjádřil. Výzva k vyjádření se k věci byla žalovanému doručena prostřednictvím vyvěšení na úřední desce soudu dle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), poté, co se soudu nepodařilo výzvu doručit na adresu hlášeného trvalého pobytu žalovaného, ani na adresu bytu, který žalovaný nyní obývá. 3. Žalobce dal souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. 4. Soud provedl důkaz smlouvou o nájmu bytu, protokolem o převzetí bytu a evidenčním listem, vše ze dne [datum]. Dále celkovým vyúčtováním za služby spojené s užíváním bytu pro rok 2019 a výpovědí z nájmu bytu ze dne 18. 3. 2021 spolu s podacím lístkem a doručenkou. 5. Z uvedených důkazních prostředků vyplývá, že nájemcem nebylo uhrazené nájemné a náklady na služby v celkové výši 5 400 Kč měsíčně, a to za měsíce leden, únor a prosinec roku 2019 a měsíce leden, únor, březen a duben roku 2020, včetně vyúčtování služeb za rok 2019 v hodnotě 5 554 Kč. Z doručenky k zaslané výpovědi je zřejmé, že byla výpověď žalovanému doručena dne 27. 3. 2021. Ve znění výpovědi z nájmu došlo k zániku nájemního vztahu ke dni 27. 3. 2021, kdy žalobce žádal bezodkladné vyklizení a řádné předání bytu, nejpozději však do 1 měsíce od skončení nájmu. 6. Bylo na žalovaném, pokud s žalobcem vzneseným nárokem na vyklizení bytu nesouhlasí, aby ve smyslu § 101 o. s. ř. uvedl a prokázal, proč má podle svého názoru právo v bytě nadále bydlet. Jelikož se žalovaný k žalobě nevyjádřil, neodevzdal byt bez zbytečného odkladu, ani nedodržel stanovenou lhůtu 1 měsíce k takovému plnění, soud dospěl k závěru, že žalovaný obývá od 28. 4. 2021 předmětný byt bez právního důvodu, čímž ve smyslu § 1042 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, zasahuje do žalobcova vlastnického práva. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému byt vyklidit a žalobci předat. Pariční lhůta byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., dle kterého uloží-li v rozsudku soud povinnost vyklidit byt, je třeba tak učinit do 15 dnů od právní moci rozsudku, přičemž soud může poskytnut lhůtu delší nebo stanovit podmínky. V daném případě však nebyly soudem shledány důvody pro poskytnutí delší lhůty k vyklizení bytu. 7. Vzhledem k tomu, že žalobce měl ve věci plný úspěch, vzniklo mu dle § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, a to soudního poplatku za řízení ve výši 5 000 Kč a paušální náhrady nákladů řízení dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady (dále jen„ vyhláška“), za 1 úkon (žalobu, jejíž součástí byla i výzva k plnění) ve výši 300 Kč, protože v tomto případě je žalobce ve smyslu § 1 vyhlášky účastníkem, který není v řízení zastoupen zástupcem dle § 137 odst. 2 o. s. ř., a který nedoložil výši hotových výdajů svých či jiného svého zástupce.