8 C 201/2021-20 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se žalobou domáhala od žalované zaplacení částek s příslušenstvím, uvedených v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že žalovaná coby provozovatel motorového vozidla [registrační značka], jež má objem válců od 1 850 cm3 do 2 500 cm3 a je v registru silničních vozidel evidováno jako provozované, neměla k vozidlu v období od 16. 2. 2019 do 23. 8. 2019 sjednáno pojištění odpovědnosti z jeho provozu, čímž porušila svoji zákonnou povinnost. Žalobkyni tak vznikl v důsledku výzvy ze dne 15. 1. 2020 nárok příspěvek za vozidlo provozované bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Výše denní sazby příspěvku činí 65 Kč, přičemž vozidlo nebylo pojištěno 189 dní, žalobkyně má proto dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. nárok na zaplacení příspěvku ve výši 12 285 Kč a dále na úhradu poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Dluh žalovaná neuhradila ani zčásti, předžalobní upomínce navzdory. Dále žalobkyně zvedla, že žalovaná coby provozovatel motorového vozidla [registrační značka], jež má objem válců od 1 850 cm3 do 2 500 cm3 a je v registru silničních vozidel evidováno jako provozované, neměla k vozidlu v období od 24. 8. 2019 do 30. 11. 2019 sjednáno pojištění odpovědnosti z jeho provozu, čímž porušila svoji zákonnou povinnost. Žalobkyni tak vznikl v důsledku výzvy ze dne 19. 8. 2020 nárok příspěvek za vozidlo provozované bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Výše denní sazby příspěvku činí 65 Kč, přičemž vozidlo nebylo pojištěno 99 dní, žalobkyně má proto dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. nárok na zaplacení příspěvku ve výši 6 435 Kč a dále na úhradu poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Dluh žalovaná neuhradila ani zčásti, předžalobní upomínce navzdory. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. <i>Žalobkyně i žalovaná daly souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání.</i> Soud má za prokázané, že žalovaná v období od 16. 2. 2019 do 23. 8. 2019 a následně od 24. 8. 2019 do 30. 11. 2019 provozovala motorového vozidlo [registrační značka] o objemu válců od 1 350 cm3 do 1 850 cm3, které bylo v registru silničních vozidel evidováno jako provozované, ač k němu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně zaslala žalované dne 15. 1. 2020 (ve vztahu k prvnímu období) a dne 19. 8. 2020 (ve vztahu k druhému období) výzvy k úhradě příspěvku do tzv.„ garančního fondu“ za období 189 dní a 99 dní v denní sazbě 65 Kč, tj. ve výších 12 285 Kč a 6 435 Kč. Zásilky byly žalované doručeny dne 28. 1. 2020 a dne 3. 9. 2020. Žalobkyně dále vznesla vůči žalované nárok na poplatky spojené s mimosoudním uplatněním práva ve výši 2 x 300 Kč. Uvedený skutkový stav prokazují výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ze dne 15. 1. 2020 a 19. 8. 2020, doklady o doručení výzev dne 28. 1. 2020 a 3. 9. 2020. Bylo na žalované, aby ve smyslu ustanovení § 101 OSŘ tvrdila a prokázala, že žalobou uplatněné částky uhradila, popřípadě že je zde jiná právně významná skutečnost, pro niž je žalobkyní vznesený nárok zcela či zčásti nedůvodný. Žalovaná se však v průběhu řízení nikterak nevyjádřila, soud má proto za to, že dluhy žalované neuhradila ani zčásti. Žalovaná coby provozovatelka motorového vozidla měla dle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ POPV“), povinnost mít po celou dobu, kdy bylo vozidlo zapsáno coby provozované v registru silničních vozidel, sjednáno k vozidlu pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaná ve výše uvedených obdobích tuto povinnost nesplnila, žalobkyně jí proto podle § 4 odst. 7 POPV zaslala výzvy k úhradě příspěvku do tzv.„ garančního fondu“ ve lhůtě dle § 4 odst. 6 POPV. Žalobkyni tak vzniklo dle § 4 odst. 1 POPV vůči žalované právo na úhradu uvedeného příspěvku, přičemž výše denní sazby byla stanovena dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., podle objemu válců uvedeného vozidla. Žalobkyně má také nárok na zaplacení poplatků spojených s mimosoudním uplatněním práva dle § 2a téže vyhlášky. Protože žalovaná nesplnila řádně a včas své peněžité závazky, dostala se do prodlení a žalobkyni vzniklo právo na úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Ty tvoří soudní poplatek za řízení 800 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokátky za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 AT a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14 odst. 5 AT. Při stanovení výše odměny advokátky a náhrady hotových výdajů soud postupoval dle § 14b AT, protože řízení bylo zahájeno tzv.„ formulářovou žalobou“, tedy žalobou podávanou týmž žalobcem opakovaně na ustáleném vzoru ve skutkově a právně obdobných věcech. Žalobkynina advokátka je registrována k placení daně z přidané hodnoty, žalobkyně má proto dle § 137 odst. 3 OSŘ právo na náhradu této daně ve výši 21 % z náhrady nákladů řízení s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je její osobní povinností. Náhradu nákladů řízení žalovaná dle § 149 odst. 1 OSŘ uhradí k rukám žalobkyniny advokátky.