8 C 220/2021-19 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se žalobou domáhala od žalované zaplacení částky s příslušenstvím, uvedených v bodu I. výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitel“). Původní věřitel uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalované dne [datum] úvěr ve výši 1 500 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 17. 1. 2017. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaná zaregistrovala zadáním svých osobních údajů, a to včetně telefonního čísla a e-mailové adresy. Po dokončení registrace zaslala žalovaná původnímu věřiteli žádost o poskytnutí úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet, jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh úvěrové smlouvy. Žalovaná návrh smlouvy akceptovala a původní věřitel jí úvěr vyplatil na bankovní účet žalované č. [bankovní účet], přičemž platbu identifikoval variabilním symbolem [číslo]. Žalovanou nebyl úvěr uhrazen, navzdory upomínkám. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. <i>Žalobkyně i žalovaná daly souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání.</i> <i>Podle § 157 odst. 4 OSŘ v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> Důkazy předložené či navržené žalobkyní neprokazují, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela s žalovanou tvrzenou smlouvu o úvěru, když pod listinou„ Smlouva o zápůjčce“, která má být dle žalobkynina tvrzení úvěrovou smlouvou, zcela absentuje podpis žalované. Je tak prokázáno je jen to, že právní předchůdkyně žalobkyně měla k dispozici některé osobní údaje žalované, aniž by z této skutečnosti bylo bez dalšího zřejmé, že žalovaná souhlasila se smlouvou právě uvedeného znění. Prokázáno je však poskytnutí částky 1 500 Kč právní předchůdkyní žalobkyně žalované dne [datum] na její bankovní účet. Prokázáno je též postoupení pohledávky žalobkyni. Protože nebylo prokázáno uzavření smlouvy, ale bylo prokázáno poskytnutí tvrzené částky žalované, soud žalobě vyhověl, protože přijetím uvedené částky bez právního důvodu se žalovaná ve smyslu § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), vůči právní předchůdkyni žalobkyně, a následně vůči žalobkyni, které byla pohledávka postoupena, bezdůvodně obohatila a toto bezdůvodné obohacení je povinna vydat. Protože se žalovaná s vydáním bezdůvodného obohacení ocitla v prodlení, má žalobkyně dle § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. právo též na úrok z prodlení. Žalobě proto bylo zcela vyhověno, byť z jiného právního důvodu, než byl žalobkyní tvrzen. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalované vzniklo právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Ty tvoří soudní poplatek za řízení 400 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva k plnění, žaloba) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 AT a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14 odst. 5 AT. Při stanovení výše odměny advokáta a náhrady hotových výdajů soud postupoval dle § 14b AT, protože v tomto případě bylo řízení zahájeno tzv.„ formulářovou žalobou“, tedy žalobou podávanou týmž žalobcem opakovaně na ustáleném vzoru ve skutkově a právně obdobných věcech. Žalobkynin advokát je registrován k placení daně z přidané hodnoty, žalobkyně má proto dle § 137 odst. 3 OSŘ právo na náhradu této daně ve výši 21 % z náhrady nákladů řízení s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je její osobní povinností. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám žalobkynina advokáta.