8 C 223/2021-39 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou domáhala od žalovaného zaplacení částky uvedené v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že žalovaný uzavřel s jejím právním předchůdcem [právnická osoba] (dříve názvem [právnická osoba], anebo [právnická osoba]), [IČO], dne [datum] Smlouvu o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného a následně poskytování kontokorentního úvěru [název úvěru] k tomuto účtu. Nedílnou součástí smlouvy jsou Dispozice ke kontokorentnímu úvěru, Všeobecné obchodní podmínky, Úrokový lístek a Sazebník, se kterými se žalovaný dle prohlášení ve smlouvě seznámil. Žalovanému byl poskytnut úvěrový limit ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že jeho běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých 180 dnů čerpání [typ úvěru] a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50 % úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Žalovaný porušil závazky ze smlouvy zejména tím, že překročil povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Banka proto využila svého práva ze smlouvy a podmínek a zrušila žalovanému poskytování kontokorentního úvěru [název úvěru] a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 11 388,25 Kč převedla dne 1. 10. 2018 na nově otevřený úvěrový účet č. [bankovní účet] a umožnila jeho splácení ve splátkách. Žalovaný byl dle ujednání ve smlouvě a Podmínkách povinen hradit z převedeného debetního zůstatku úrok a platit poplatky za vedení úvěrového účtu ve výši dle Sazebníku. Dlužná částka nebyla žalovaným splácena. Banka proto využila svého práva a celou dlužnou částku dopisem ze dne 5. 4.2019 k témuž dni zesplatnila a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě 7 922,94 Kč. Pohledávka nebyla žalovaným řádně a včas uhrazena. Dlužná jistina se proto dále úročila úrokem s úrokovou sazbou pro nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu 29,00 % ročně dle úrokového lístku platného ke dni zesplatnění. Ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k úhradě, tj. 21. 11. 2020 je nárok na úroky z prodlení v zákonné výši. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum], což bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 9. 12. 2020. Od postoupení pohledávky nebylo na pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení jistiny úvěru 7 922,94 Kč, úroku z prodlení ve výši 941,85 Kč kapitalizovaného ke dni 5. 4. 2019, úroků z úvěru ve výši 29,00% p.a. z jistiny od 6. 4. 2019 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši 9,75% p.a. od 21.11.2020 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně a žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání. 4. Soud má za prokázaný skutkový stav tvrzený v žalobě. Žalovaný uzavřel s jejím právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] (dříve názvem [právnická osoba], anebo [právnická osoba]), [IČO], dne [datum] Smlouvu o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného a následně poskytování kontokorentního úvěru [název úvěru] k tomuto účtu. Nedílnou součástí smlouvy jsou Dispozice ke kontokorentnímu úvěru, Všeobecné obchodní podmínky, Úrokový lístek a Sazebník, se kterými se žalovaný dle prohlášení ve smlouvě seznámil. Žalovanému byl poskytnut úvěrový limit ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že jeho běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých 180 dnů čerpání [typ úvěru] a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50 % úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Žalovaný překročil povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Banka proto zrušila žalovanému poskytování kontokorentního úvěru a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 11 388,25 Kč převedla dne 1. 10. 2018 na nově otevřený úvěrový účet č. [bankovní účet] a umožnila jeho splácení ve splátkách. Žalovaný byl povinen hradit z převedeného debetního zůstatku úrok a platit poplatky za vedení úvěrového účtu ve výši dle Sazebníku. Dlužná částka nebyla žalovaným splácena. Banka proto celou dlužnou částku dopisem ze dne 5. 4.2019 k témuž dni zesplatnila a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě 7 922,94 Kč. Pohledávka nebyla žalovaným řádně a včas uhrazena. Dlužná jistina se proto dále úročila úrokem s úrokovou sazbou pro nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu 29 % ročně dle úrokového lístku platného ke dni zesplatnění. Ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k úhradě, tj. ode dne 21. 11. 2020 vznikl nárok na úroky z prodlení v zákonné výši. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum], což bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 9. 12. 2020. Od postoupení pohledávky nebylo na pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalovaný žalobkyni neuhradil jistinu úvěru 7 922,94 Kč. Úrok z prodlení ke dni 5. 4. 2019 činí 941,85 Kč. Dále má žalobkyně smluvní nárok na úrok z úvěru ve výši 29 % ročně z jistiny od 6. 4. 2019 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 9,75% ročně od 21. 11. 2020 do zaplacení. Žalovaný tyto nároky žalobkyni neuhradil. 5. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o běžném účtu dle § 708 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen„ ObchZ“), s povoleným přečerpáním (kontokorentem) ve smyslu § 711 a 497 a násl. ObchZ. Protože žalovaný přečerpal povolenou výši úvěru, došlo na základě smluvního ujednání k převedení nepovoleného debetního zůstatku na úvěrový účet a mezi stranami tím vznikla smlouva úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“). Podle ní byl žalovaný povinen úvěr ve výši nepovoleného debetního zůstatku splatit v souladu se smlouvou a § 2395 OZ ve sjednaných termínech splatnosti, a to včetně sjednaných úroků dle § 2395 a § 2396 OZ, což v žalobou uplatněném rozsahu neučinil. Protože žalobkyně prokázala existenci pohledávky spočívající v jistině, úroku a úroku z prodlení, a to postoupení této pohledávky původním věřitelem žalobkyně, soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu, a proto jí zcela vyhověl. Protože žalovaný neplnil řádně a včas své peněžité závazky, dostal se do prodlení a žalobkyni vzniklo právo na úrok z prodlení dle § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, dle § 142 odst. 1 OSŘ jí tak vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek za řízení 400 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění, žaloba) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 AT a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14 odst. 5 AT. Při stanovení výše odměny advokáta a náhrady hotových výdajů soud postupoval dle § 14b AT, protože v tomto případě bylo řízení zahájeno tzv.„ formulářovou žalobou“, tedy žalobou podávanou týmž žalobcem opakovaně na ustáleném vzoru ve skutkově a právně obdobných věcech. Žalobkynin advokát vykonává advokacii jako společník právnické osoby, která je registrována k placení daně z přidané hodnoty, žalobkyně má proto dle § 137 odst. 3 OSŘ právo na náhradu této daně ve výši 21 % z náhrady nákladů řízení s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je její osobní povinností. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám žalobkynina advokáta.