8 C 392/2020-25 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou domáhala od žalovaného zaplacení částky s příslušenstvím uvedených v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že je příspěvkovou organizací zřízenou zastupitelstvem hlavního města Prahy na základě ustanovení § 59 odst. 2 písm. i) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů a ustanovení § 23 odst. 1 písm. b) a § 27 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Na základě zřizovací listiny je žalobkyně oprávněna hl. m. Prahou k odstraňování silničních vozidel (dále jen„ vozidlo“) a jejich vraků z místních komunikací, včetně jejich umístění na střeženém parkovišti. Dne [datum] provedla žalobkyně odtah motorového vozidla [registrační značka], jehož provozovatelem ve smyslu § 2 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění ke dni provedení odtahu byl ke dni provedení odtahu žalovaný. Vozidlo bylo následně umístěno na parkovišti provozovaném žalobkyní a nebylo dosud vyzvednuto. Odtah byl proveden na pokyn strážníka Městské policie hl. m. Prahy (příp. příslušníka Policie ČR), jak je uvedeno v poli„ A“ protokolu o odtahu vozidla, kde je uvedeno služební číslo strážníka (příslušníka Policie ČR) i je umístěn jeho podpis. V poli„ A“ protokolu je uvedeno, že odtah byl proveden na základě § 27 zákona o silničním provozu. Odpovědnost provozovatele vozidla je dána ustanovením § 27 odst. 5 zákona o silničním provozu, přičemž se jedná o odpovědnost objektivní, tzn. bez ohledu na zavinění. Závazkový vztah je ve spojení s ustanoveními § 1723 odst. 1 a § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), založen způsobením škody, tedy vzniku nákladů spojených s odtahem. Tento vztah přitom vzniká mezi provozovatelem vozidla a osobou, jež byla k nucenému odtahu vozidla oprávněna a jíž vznikla škoda (náklady). V souvislosti s odtahem vozidla vznikl žalobkyni nárok na úhradu ceny za odtah a parkovné, přičemž výše ceny je stanovena nařízením hl. m. Prahy čl. 2 z r. 2013. Žalovaný dluží za odtah vozidla 1 900 Kč, za služby parkoviště (parkovné) za 1. den (den odtahu) až 3. den po 250 Kč (3 x 250 Kč), za služby parkoviště (parkovné) za 4. a každý další i započatý den až do 180. dne ode dne přitažení vozidla na parkoviště po 400 Kč (177 x 400 Kč), za služby parkoviště (parkovné) za každý další i započatý den od sto osmdesátého prvního dne až do vyzvednutí vozidla 50 Kč (924 x 50 Kč), když nárokovaná částka za střežení (parkovné) vozidla na parkovišti je za období od 11. 4. 2017 do 18. 4. 2020. Žalovaný neuhradil nic, předžalobní výzvě navzdory. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud má z listinných důkazů předložených žalobkyní (zřizovací listina žalobkyně, protokol o odtahu vozidla, nařízení Hlavního města Prahy č. 2/ 2013, výměr Ministerstva financí č. 1/ 2013, karta vozidla, oznámení o odtahu a dodejky ze dne 17. 5. 2017, 23. 5. 2017, kupní smlouva k vozidlu, žádost o informaci, sdělení údajů z agendového informačního systému evidence obyvatel, předžalobní výzva) za prokázaný skutkový stav tvrzený v žalobě. Žalobkyně je příspěvkovou organizací zřízenou zastupitelstvem hlavního města Prahy dle § 59 odst. 2 písm. i) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů a ustanovení § 23 odst. 1 písm. b) a § 27 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně je oprávněna hlavním městem Prahou k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací, včetně jejich umístění na střeženém parkovišti. Dne [datum] provedla žalobkyně odtah motorového vozidla [registrační značka], [značka automobilu], jehož vlastníkem a provozovatelem ve smyslu § 2 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění ke dni provedení odtahu byl ke dni provedení odtahu žalovaný. Odtah byl proveden na pokyn strážníka Městské policie hl. m. Prahy [číslo] to základě § 27 odst. 5 zákona o silničním provozu. Vozidlo bylo umístěno na parkovišti provozovaném žalobkyní a nebylo dosud vyzvednuto. Podle nařízení hlavního města Prahy č. 2/ 2013 činí platba za odtah vozidla 1 900 Kč, za služby parkoviště (parkovné) za 1. den (den odtahu) až 3. den po 250 Kč, za služby parkoviště (parkovné) za 4. a každý další i započatý den až do 180. dne ode dne přitažení vozidla na parkoviště po 400 Kč, za služby parkoviště (parkovné) za každý další i započatý den od sto osmdesátého prvního dne až do vyzvednutí vozidla 50 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaného vozidlo se na parkovišti nacházelo v období od 11. 4. 2017 do 18. 4. 2020, když prokázala přivezení vozidla na parkoviště. V řízení nevyšlo najevo, že by vozidlo bylo z parkoviště někdy v průběhu této doby odvezeno či zaniklo, nic takové netvrdil ani žalovaný, jehož to byla procesní povinnost ve smyslu § 101 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“). Soud proto vycházel z toho, že po celé tvrzené období se žalovaného vozidlo na parkovišti nacházelo. Žalobkyně dále tvrdila, že žalovaný za odtah vozidla a za parkování žalobkyni nic neuhradil, což žalovaný opět ve smyslu § 101 OSŘ nezpochybnil, takže soud vychází z toho, že i toto žalobkynino tvrzení je pravdivé. 4. Soud po zhodnocení zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že žaloba je zcela oprávněna. Žalovaný jako vlastník a provozovatel vozidla dopustil situaci, kdy vozidlo muselo být odtaženo, protože dle § 27 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, neoprávněně stálo na vyhrazeném parkovišti. Vozidlo proto bylo ve smyslu uvedeného ustanovení na základě rozhodnutí strážníka městské policie odstraněno na náklady jeho provozovatele. Žalovaný jako provozovatel je proto povinen žalobkyni uhradit jednak náklady samotného odtahu, dále pak ve smyslu 1723 odst. 1 a § 2910 OZ i náklady na dočasné umístění vozidla do doby, než si ho vyzvedne (parkovné), kdy výše obojího je určena nařízením hlavního města Prahy č. 2/ 2013. Protože žalovaný neplnil řádně a včas své peněžité závazky, dostal se do prodlení a žalobkyni vzniklo též právo na úrok z prodlení dle § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Ty tvoří soudní poplatek za řízení ve výši 4 786 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby dle § 11 AT (převzetí věci, předžalobní upomínka, žaloba) po 5 900 Kč dle § 7 AT a 3 náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 AT. Žalobkynin advokát je registrován k placení daně z přidané hodnoty, žalobkyně proto dle § 137 odst. 3 OSŘ má právo na náhradu této daně ve výši 21 % z nákladů řízení s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je její osobní povinností. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám žalobkynina advokáta.