8 C 84/2021-50 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se žalobou domáhala od žalované zaplacení částky s příslušenstvím, uvedené v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO], a žalobkyní. Smlouva o půjčce byla uzavřená se společností [právnická osoba] se sídlem [adresa], jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Původní věřitel uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytnul žalované úvěr ve výši 12 000 Kč, který měl být splacen dne 29. 5. 2015. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak k datu splatnosti neuhradila. Předmětem sporu je nesplacený úvěr 12 000 Kč a dále nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru, jež vychází z ujednání ve smlouvě o úvěru příp. ze smlouvy o všeobecných podmínkách poskytnutí úvěru, ve výši 3 120 Kč. Žalobkyně požaduje zaplacení úroků z prodlení z celkové částky ode dne 30. 5. 2015. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, z nichž některé jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a poté následovalo ověření správnosti kontaktu uvedených žalovanou dle instrukcí zaslaných žalované emailem. Žalovaná také odsouhlasila ve webovém rozhraní věřitele návrh smlouvy o všeobecných podmínkách poskytnutí úvěru. Po této registraci a následných kontrolních úkonech byl žalované zřízen její uživatelský účet s jedinečným přístupovým jménem a heslem. Tím byla registrace dokončena a žalované vzniklo právo žádat o poskytnutí konkrétního úvěru přes uživatelský účet žalovaného na webovém rozhraní věřitele. Smlouva o úvěru byla sjednána elektronicky, když její text včetně všeobecných podmínek žalovaná na svém uživatelském účtu ve webové službě věřitele odsouhlasila. K uživatelskému účtu měla pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaná. Úvěr byl převeden z bankovního účtu na bankovní účet žalované č. [bankovní účet]. Věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu [číslo]. Úvěr byl žalované prokazatelně poskytnut, ale žalovaná neuhradila ani poplatek za poskytnutí úvěru. Žalovaná dluh uhradila částečnými platbami v celkové výši 6 500 Kč, kdy poslední úhrada byla přijata dne 23. 11. 2017. Zbytek nárokované částky žalovaná neuhradila, a to ani částečně, přestože byla upomínána. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. <i>Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> Soudem nemá za prokázané uzavření smlouvy ze dne [datum] žalovanou, když u„ smlouvy o úvěru“ v rubrice určené pro podpis klienta podpis absentuje. Žalobkyní nebylo tvrzeno a ani nijak prokázáno, jak prověřila její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalované ve smyslu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, když absence takové prověření vede k neplatnosti smlouvy, a to nikoliv pouze relativní, vyslovené soudem k námitce spotřebitele, ale absolutní. Soudem dále konstatováno, že není ani prokázáno poskytnutí částky 12 000 Kč původním věřitelem žalované, když fragment výpisu z účtu předložený žalobkyní k důkazu neprokazuje ani to, kdo byl majitelem účtu, ani kdo byl příjemcem částky odeslané dne 28. 4. 2015. Konečně není prokázáno ani postoupení údajné pohledávky původním věřitelem [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] Soud byl připraven žalobkyni ve smyslu § 118a OSŘ vyzvat k prokázání tvrzení o uzavření smlouvy, prověření úvěruschopnosti, poskytnutí částky úvěru a postoupení pohledávky s tím, že jinak bude žaloba zamítnuta. Na nutnost prokázat uzavření smlouvy s žalovanou, poskytnutí tvrzené částky žalované a postoupení pohledávky původním věřitelem [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] byla žalobkyně upozorněna přípisem současně s nařízením soudního jednání. Žalobkyně se svojí neúčastí u jednání o možnost vyslechnout výzvy a adekvátně na ně procesně reagovat připravila. Protože nebylo prokázáno ani uzavření smlouvy, ani poskytnutí finanční částky žalované, ani postoupení pohledávky žalobkyni, a tedy ani vznik bezdůvodné obohacení žalované ve smyslu § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), soud žalobu zcela zamítl. Žalovaná měla ve věci plný úspěch. Právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 OSŘ jí však vůči žalobkyni nevzniklo, protože žádné náklady řízení nevynaložila.