9 C 118/2021-89 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobou ze dne 25. 11. 2020, doručenou [název soudu] dne 2. 12. 2020 a na základě usnesení tohoto soudu ze dne 22. 2. 2021 o místní nepříslušnosti doručeno Okresnímu soudu v Chebu jako místně příslušnému dne 29. 3. 2021, se žalobce domáhal rozhodnutí soudu o zvýšení výživného stanoveného žalovanému, jeho otci, a to na částku 5 000 Kč měsíčně s účinností od 1. 8. 2020. Žalobu odůvodnil tím, že rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byl tehdy nezletilý žalobce svěřen do výchovy matky a žalovanému určeno přispívat na jeho výživu částkou 2 000 Kč měsíčně, když tento rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Nyní žalobce studuje 4. ročník [název školy] [anonymizováno] v [obec] a s ohledem na to, že od poslední úpravy uplynulo již 15 let, má žalobce za to, že se změnily jeho potřeby, proto žádá soud o zvýšení výživného. Matka žalobce, [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem jako žalobce je nyní na mateřské dovolené. Její příjem činí 12 500 Kč. Matka hradí každý měsíc žalobci 3 000 Kč výživné a dále další částky dle potřeby, jelikož žalobce bydlí sám v pronájmu. Matka žalobce má ještě další vyživovací povinnost k nezl. [jméno] [příjmení], [datum narození]. Jinak žalobce je zdráv, nemá žádné další koníčky. S otcem se žalobce nestýká a nad rámec výživného neposkytuje žalobci ničeho. Žalobce neví, kde je žalovaný zaměstnán. Žalovaný si své vyživovací povinnosti neplní a matka musí žádat policii o pomoc. Žalobci chybí finanční prostředky od žalovaného z důvodu samostatnosti. Doplněním žaloby ze dne 12. 1. 2021 žalobce konkretizoval, že požaduje zvýšení výživného na částku 5 000 Kč měsíčně od 1. 8. 2020. Při jednání dne 7. 9. 2021 dále žalobce uvedl, že od 1. 7. 2021 nestuduje. Do 30. 6. 2021 měl statut studenta, v červnu 2021 úspěšně složil maturitní zkoušku. Uvažoval o nástupu na VŠ, ale nakonec se k tomu nerozhodl. Od 1. 8. 2020 bydlí sám, na adrese [adresa]. V bytě [velikost bytu] s nájmem 6 700 Kč měsíčně včetně služeb + 800 Kč měsíčně za elektřinu, bydlí sám. Výživné požaduje od 1. 8. 2020, když k tomuto datu se odstěhoval od matky a má vyšší náklady na bydlení. Další náklady má za telefon 600 Kč měsíčně. Dále měl [značka automobilu] r. v. [rok] v hodnotě cca 10 000 Kč, které si pořizoval sám na podzim 2020, již jej nemá, měl ho 6-9 měsíců, ale zničil ho. Autem jezdil do školy, kdy to měl přes celé [obec] a projezdil cca 3 000 Kč měsíčně za naftu. Další náklady má na jídlo a drogerii, které odhaduje na 4 000 Kč měsíčně. Matka mu přispívala 3 000 Kč měsíčně a vzhledem k tomu, že otec míval vždy vyšší příjem než matka, chce po otci vyšší výživné, než dostává od matky, odhadem stanovil 5 000 Kč měsíčně. Příjmy žalobce jsou od 1. 7. 2020 z brigády v [právnická osoba] [anonymizováno], když dosahoval 12 000 Kč až 16 000 Kč měsíčně čistého a tohoto příjmu byl schopen dosahovat i při škole. Po ukončení školy u [právnická osoba] [anonymizováno] nastoupil na hlavní pracovní poměr a má příjem cca 25 000 Kč měsíčně čistého. Matka žalobce má příjmy 12 500 Kč měsíčně z rodičovského příspěvku, který pobírá od prosince 2020 a v této výši jej bude pobírat do prosince 2022. Výdaje na domácnost matky hradí její partner, který má čistý příjem 45 000 Kč čistého měsíčně a z tohoto partner hradí 4 500 Kč měsíčně na nájem, 1 500 Kč měsíčně na elektřinu, 10 000 – 15 000 Kč na jídlo pro rodinu, hradí naftu, má svoje úrazové pojištění ve výši cca 3 000 Kč měsíčně, hradí spoření na společného syna ve výši 1 000 Kč měsíčně a dále hradí telefony částkou 1 600 Kč měsíčně + 500 Kč za internet. Výdaje matky byly 3 000 Kč měsíčně jako výživné pro žalobce, matka hradí 2 000 Kč na splátku hypotéky a měsíčně hradí 1 000 Kč na úrazové pojištění své i dětí dohromady. Jiné výdaje nemá. Matka má dohromady 3 děti, a to žalobce, 11 letého syna, který je ve střídavé péči a je stanoveno vzájemné výživné ve výši 3 500 Kč měsíčně, s tím, že matka na tohoto syna hradí školní potřeby a jeho otec hradí náklady na fotbal, a ročního syna s partnerem, s nímž sdílí společnou domácnost. Matka přispívala žalobci od 1. 8. 2020 do 30. 6. 2021, a to částkou 3 000 Kč měsíčně. Případně přispěla na oblečení, žalobce chodil k matce občasně na obědy. 2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil. 3. Při uvedené procesní pasivitě žalovaného, kterého rovněž tíží povinnost tvrzení a břemeno důkazní podle § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř., a který v žádném směru nevyvracel žalobní tvrzení a přes řádné předvolání se k jednání soudu nedostavil, vycházel soud ze žalobcem předložených písemných důkazních prostředků, na základě kterých dospěl ohledně skutkového stavu k následujícím závěrům. Z rozsudku zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že žalobce jako nezletilý byl svěřen do péče matky a žalovanému byla stanovena vyživovací povinnost 3 000 Kč měsíčně. V této době měli oba rodiče vyživovací povinnost pouze k žalobci, tehdy nezletilému, matka byla s tehdy dvouletým žalobcem na rodičovské dovolené a pobírala rodičovský příspěvek 2 552 Kč a přídavek na dítě ve výši 541 Kč měsíčně a bydlela se svou matkou a sestrou, kterým přispívala na bydlení částkou 2 000 Kč měsíčně, otec byl zaměstnán s čistým příjmem 22 955 Kč měsíčně a bydlel v nájemním bytě s výdaji ve výši 4 000 Kč měsíčně. Z rozsudku č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že tímto rozsudkem bylo výživné stanovené žalovanému jako otci na tehdy nezletilého žalobce sníženo z částky 3 000 Kč měsíčně na částku 2 000 Kč měsíčně ode dne 1. 4. 2005. V té době měl otec u stejného zaměstnavatele průměrný čistý výdělek 17 700 Kč, tj. o 5 000 Kč méně než při předchozím rozhodování soudu o výživném, když pokles zaměstnavatel otce zdůvodnil poklesem zakázek a v důsledku toho nejsou zaměstnancům nabízeny domácí práce a omezily se přesčasy. Jiné změny v poměrech rodičů soud nezjistil, matka byla s tehdy tříletým žalobcem stále na rodičovské dovolené. 4. Z provedených důkazů vzal dále soud za prokázané, že s ohledem na věk, zájmy a potřeby žalobce se jeho potřeby od doby poslední úpravy výživného nepochybně podstatně zvýšily. V době podání návrhu byl žalobce osmnáctiletým studentem střední školy, a to [název školy] [anonymizována dvě slova], doloženo potvrzením o studiu. Tuto školu žalobce v řádném termínu ukončil maturitní zkouškou dne [datum], doloženo maturitním vysvědčením. Do 31. 7. 2020 bydlel žalobce se svou matkou, která společně se svým druhem hradila i jeho náklady. Od 1. 8. 2020 bydlí žalobce sám s výdaji za nájem ve výši 6 700 Kč měsíčně a za elektřinu ve výši 800 Kč měsíčně, doloženo výpisy z účtu žalobce o hrazení měsíčního nájmu a záloh. Další výdaje žalobce jsou za telefon 600 Kč měsíčně, jídlo a drogerie cca 4 000 Kč měsíčně, což jsou výdaje v obvyklé výši. V době studia si žalobce brigádně přivydělával u [právnická osoba] [anonymizováno] s příjmem mezi 12 000 – 16 000 Kč měsíčně, což žalobce doložil výpisy ze svého účtu o připsání odměny. Po ukončení studia, tj. od 1. 7. 2021, nastoupil žalobce u dosavadního zaměstnavatele na hlavní pracovní poměr s příjmem 25 000 Kč čistého měsíčně. Dalším příjmem žalobce od 1. 8. 2020 do 30. 6. 2021 bylo výživné od matky ve výši 3 000 Kč, což bylo doloženo výpisy z účtu matky. 5. Matka je od prosince 2020 do prosince 2022 na rodičovské dovolené s nejmladším synem [jméno] s příjmem z rodičovského příspěvku ve výši 12 500 Kč. Výdaje na domácnost matky hradí její partner, který má čistý příjem 45 000 Kč čistého měsíčně a z tohoto partner hradí 4 500 Kč měsíčně na nájem, 1 500 Kč měsíčně na elektřinu, 10 000 – 15 000 Kč na jídlo pro rodinu, hradí naftu, má svoje úrazové pojištění ve výši cca 3 000 Kč měsíčně, hradí spoření na společného syna ve výši 1 000 Kč měsíčně a dále hradí telefony částkou 1 600 Kč měsíčně + 500 Kč za internet. Výdaje matky byly 3 000 Kč měsíčně jako výživné pro žalobce, matka hradí 2 000 Kč na splátku hypotéky a měsíčně hradí 1 000 Kč na úrazové pojištění své i dětí dohromady. Jiné výdaje nemá. Matka má 3 vyživovací povinnosti, a to žalobce, 11 letého syna [jméno], který je ve střídavé péči a je stanoveno vzájemné výživné ve výši 3 500 Kč měsíčně, s tím, že matka na tohoto syna hradí školní potřeby a jeho otec hradí náklady na fotbal, a ročního syna [jméno] s partnerem, s nímž sdílí společnou domácnost. Matka přispívala žalobci od 1. 8. 2020 do 30. 6. 2021, a to částkou 3 000 Kč měsíčně, doloženo výpisy z účtu matky. Případně přispěla na oblečení, žalobce chodil k matce občasně na obědy. 6. Ohledně poměrů žalovaného nebyla žalobcem tvrzena žádná skutečnost, změna ani nebyly ohledně zjištění jeho poměrů navrhovány žádné důkazy. Soud tak vycházel z toho, že na jeho straně ke změně poměrů nedošlo. 7. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., (dále jen OZ) mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 911 OZ lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle § 913 odst. 1 OZ jsou pro určení rozsahu výživného r