9 C 131/2021-45 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala vůči žalovanému vydání rozhodnutí, kterým by mu soud uložil povinnost zaplatit částku uvedenou v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Návrh odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva nazvaná jako [název smlouvy] [anonymizována čtyři slova] [číslo] na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 23 000 Kč, a to bezhotovostně převodem na bankovní účet č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr včetně sjednaného úroku uhradit v pevně stanovených měsíčních splátkách po 495,12 Kč. Žalovaný nehradil měsíční splátky řádně a včas, žalobkyně tak v souladu s čl. 31 písm. d) Všeobecných obchodních podmínek (dále jen„ VOP“) úvěr ke dni 18. 8. 2020 zesplatnila, což žalovanému oznámila dopisem ze dne 20. 8. 2020. Žalobkyně tak uplatňuje vůči žalovanému nárok na zaplacení dlužné jistiny ve výši 21 052,30 Kč, obchodního úroku kapitalizovaného ke dni zesplatnění pohledávky ve výši 1 404,71 Kč, když přirůstání úroku k dlužné jistině bylo upraveno v čl. 43 VOP, dále kapitalizovaného úroku z prodlení z dlužné jistiny ke dni 26. 1. 2021 v částce 0,90 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení z dlužného obchodního úroku ke dni 26. 1. 2021 v částce 1,20 Kč a upomínacího poplatku ve výši 600 Kč v souladu se Sazebníkem poplatků žalobkyně. Žalobkyně žalovaného dne 29. 1. 2021 písemně vyzvala k úhradě předžalobní výzvou dle § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), přičemž žalovaný dosud ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil. 3. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. rozhodl soud bez nařízení jednání. 4. Povinnost ve smyslu § 101 odst. 1 o. s. ř. tvrdit a prokázat skutečnosti vyvracející oprávněnost nároku uplatněného žalobkyní v žalobě ležela na žalovaném, který však tuto povinnost nesplnil. Za této procesní pasivity žalovaného, který ani v žádném směru nevyvracel žalobní tvrzení, vycházel soud z tvrzení žalobkyně, korespondujícího s listinnými důkazy a zjistil skutkový stav spočívající v tom, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva nazvaná jako [název smlouvy] [anonymizována čtyři slova] [číslo] ze dne [datum], na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 23 000 Kč, a to bezhotovostně převodem na bankovní účet č. [bankovní účet] dne 5. 5. 2019. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr včetně sjednaného úroku ve výši 15,70 % ročně uhradit v 72 měsíčních splátkách po 495,12 Kč, celkem tak měl žalovaný žalobkyni uhradit za řádnou dobu trvání smlouvy částku 35 901,18 Kč Dle čl. III odst. 4 se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni 600 Kč za zaslání každé písemné upomínky. Vzhledem k tomu, že žalovaný nehradil měsíční splátky řádně a včas, prohlásila žalobkyně úvěr ke dni 18. 8. 2020 za splatný, a to v souladu s čl. III odst. 11 písm. a) a čl. 31 písm. d) Všeobecných obchodních podmínek, což žalovanému oznámila písemně dopisem ze dne 20. 8. 2020. Do zesplatnění úvěru uhradil žalovaný řádně splátky za měsíce červen až prosinec 2019 a leden až březen 2020, celkem tak 4 951,20 Kč. Dlužná částka sestává z jistiny ve výši 21 052,30 Kč, obchodního úroku kapitalizovaného ke dni zesplatnění pohledávky ve výši 1 404,71 Kč, když přirůstání úroku k dlužné jistině bylo upraveno v čl. 43 VOP, dále kapitalizovaného úroku z prodlení z dlužné jistiny ke dni 26. 1. 2021 v částce 0,90 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení z dlužného obchodního úroku ke dni 26. 1. 2021 v částce 1,20 Kč a upomínacího poplatku ve výši 600 Kč v souladu se Sazebníkem poplatků žalobkyně. 5. Vzniklý právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující (zde žalobkyně) zavazuje, že úvěrovanému (zde žalovaný) poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V uvedeném rozsahu však žalovaný této povinnosti nedostál. Žalovaný se dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalovaném od prvního dne prodlení, tedy ode dne následujícího po splatnosti dluhu, úrok z prodlení dle § 1968 a násl. o. z.; výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala. Soud proto žalobě zcela vyhověl. 6. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l o. s. ř. vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 923 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 AT s omezením dle § 14b odst. 4 AT v celkové výši 900 Kč a 3 náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, když podaná žaloba je žalobou formulářového typu. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně.