9 C 311/2021-77 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 14. 2. 2020 domáhala vůči žalované vydání rozhodnutí, kterým by jí soud uložil povinnost zaplatit částku uvedenou v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Návrh odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva nazvaná jako Smlouva o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] přičemž nedílnou součástí smlouvy jsou Dispozice ke smlouvě, obsahující sjednané konkrétní parametry úvěru, Produktové podmínky revolvingového úvěru a kreditní karty a dále Všeobecné obchodní podmínky. Na základě Smlouvy a Dispozic byl žalované právním předchůdcem žalobkyně poskytnut úvěrový rámec ve výši 20 000 Kč, který mohla čerpat pomocí kreditní karty. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr včetně sjednaného úroku uhradit v pravidelných měsíčních splátkách minimálně ve výši 2 % z čerpaného úvěru. Žalovaná nehradila měsíční splátky řádně a včas, právní předchůdce žalobkyně tak v souladu se Smlouvou a Produktovými podmínkami úvěr ke dni 1. 2. 2019 zesplatnil a vyzval žalovanou k okamžité úhradě dlužné jistiny včetně poplatků a úroků celkem ve výši 26 121,23 Kč. Žalovaná na tomto svém dluhu ničeho neuhradila. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni, a to s účinností ke dni 21. 10. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 5. 11. 2019. Žalobkyně uplatňuje vůči žalované nárok na zaplacení dlužné jistiny ve výši 19 580,42 Kč, smluvního úroku z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši 2 897,81 Kč, smluvního poplatku ve výši 3 643 Kč, úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni 21. 10. 2019 ve výši 1 332,73 Kč, smluvního úroku z částky 19 580,42 Kč od 22. 10. 2019 do zaplacení a úroku z prodlení z částky 23 223,42 Kč od 22. 10. 2019 do zaplacení. Žalobkyně žalovanou dne 30. 1. 2020 písemně vyzvala k úhradě předžalobní výzvou dle § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), přičemž žalovaná dosud ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. rozhodl soud bez nařízení jednání. 4. Povinnost ve smyslu § 101 odst. 1 o. s. ř. tvrdit a prokázat skutečnosti vyvracející oprávněnost nároku uplatněného žalobkyní v žalobě ležela na žalované, která však tuto povinnost nesplnila. Za této procesní pasivity žalované, která ani v žádném směru nevyvracela žalobní tvrzení, vycházel soud z tvrzení žalobkyně, korespondujícího s listinnými důkazy a zjistil skutkový stav spočívající v tom, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva nazvaná jako Smlouva o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] přičemž nedílnou součástí smlouvy jsou Dispozice ke smlouvě, obsahující sjednané konkrétní parametry úvěru, Produktové podmínky revolvingového úvěru a kreditní karty a dále Všeobecné obchodní podmínky. Na základě Smlouvy a Dispozic byl žalované právním předchůdcem žalobkyně poskytnut úvěrový rámec ve výši 20 000 Kč, který čerpala pomocí kreditní karty, kdy se zavázala poskytnutý úvěr včetně sjednaného úroku ve výši 25,08 % ročně uhradit v pravidelných měsíčních splátkách minimálně ve výši 2 % z čerpaného úvěru. Žalovaná neplnila své povinnosti řádně a včas a dostala se s platbami do prodlení, právní předchůdce žalobkyně úvěr s účinností ke dni 1. 2. 2019 zesplatnil, což žalované oznámil dopisem ze dne 1. 2. 2019, současně vyzval žalovanou k okamžité úhradě dlužné jistiny včetně poplatků a úroků celkem ve výši 26 121,23 Kč. Žalovaná na tomto svém dluhu ničeho neuhradila. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni, a to s účinností ke dni 21. 10. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 5. 11. 2019. Žalovaná je povinna k úhradě dlužné jistiny ve výši 19 580,42 Kč, smluvního úroku z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši 2 897,81 Kč, smluvního poplatku ve výši 3 643 Kč, úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni 21. 10. 2019 ve výši 1 332,73 Kč, smluvního úroku z částky 19 580,42 Kč od 22. 10. 2019 do zaplacení a úroku z prodlení z částky 23 223,42 Kč od 22. 10. 2019 do zaplacení. Na tomto svém dluhu žalovaná dosud ničeho nezaplatila, a to ani přes zaslanou předžalobní upomínku ze dne 30. 1. 2020 5. Vzniklý právní vztah mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující (zde právní předchůdce žalobkyně) zavazuje, že úvěrovanému (zde žalovaná) poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V uvedeném rozsahu však žalovaná této povinnosti nedostála. Žalovaná se dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalované od prvního dne prodlení, tedy ode dne následujícího po splatnosti dluhu, úrok z prodlení dle § 1968 a násl. o. z.; výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala. Soud proto žalobě zcela vyhověl. 6. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l o. s. ř. vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 930 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 AT s omezením dle § 14b odst. 4 AT v celkové výši 900 Kč a 3 náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, když podaná žaloba je žalobou formulářového typu. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně.