9 C 312/2021-100 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 20. 10. 2020 ve znění doplnění žaloby ze dne 10. 11. 2021 domáhala vůči žalované vydání rozhodnutí, kterým by jí soud uložil povinnost zaplatit částku uvedenou v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Návrh odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva nazvaná jako [název smlouvy] [anonymizováno 6 slov] [číslo] na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 40 000 Kč, a to bezhotovostně převodem na bankovní účet žalované. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr včetně sjednaného úroku ve výši 17,10 % uhradit v 72 měsíčních splátkách po 892,08 Kč společně s poplatkem za pojištění ve výši 80 Kč měsíčně, vše počínaje dnem 15. 4. 2019. Žalovaná nehradila měsíční splátky úvěru řádně a včas, žalobkyně tak prohlásila poskytnutý úvěr ke dni 18. 12. 2019 za okamžitě splatný. Žalobkyně tak uplatňuje vůči žalované nárok na zaplacení dlužné jistiny ve výši 38 585,12 Kč, smluvního úroku kapitalizovaného ke dni zesplatnění pohledávky ve výši 2 807,38 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení z dlužné jistiny ke dni 25. 9. 2020 ve výši 2 628,06 Kč, poplatku za prohlášení úvěru za splatný ve výši 300 Kč, upomínacího poplatku ve výši 600 Kč a dlužného pojistného ve výši 400 Kč. Žalobkyně žalovanou dne 29. 9. 2020 písemně vyzvala k úhradě předžalobní výzvou dle § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), přičemž žalovaná dosud ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se ve věci žádným způsobem nevyjádřila. 3. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. rozhodl soud bez nařízení jednání. 4. Povinnost ve smyslu § 101 odst. 1 o. s. ř. tvrdit a prokázat skutečnosti vyvracející oprávněnost nároku uplatněného žalobkyní v žalobě ležela na žalované, která však tuto povinnost nesplnila. Za této procesní pasivity žalované, která ani v žádném směru nevyvracela žalobní tvrzení, vycházel soud z tvrzení žalobkyně, korespondujícího s listinnými důkazy a zjistil skutkový stav spočívající v tom, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva nazvaná jako [název smlouvy] [anonymizováno 8 slov] [číslo] ze dne [datum], na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 40 000 Kč, a to bezhotovostně převodem na bankovní účet č. [bankovní účet] dne [datum]. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr včetně sjednaného úroku ve výši 17,10 % ročně uhradit v 72 měsíčních splátkách po 892,08 Kč, společně s pojistným ve výši 80 Kč měsíčně, celkem tak měla žalovaná žalobkyni uhradit za řádnou dobu trvání smlouvy částku 63 970,15 Kč Dle čl. III odst. 4 smlouvy o úvěru a v souladu se Sazebníkem žalobkyně se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni částku 600 Kč za zaslání každé písemné upomínky a částku 300 Kč za jednorázové prohlášení úvěru za splatný. Vzhledem k tomu, že žalovaná nehradila měsíční splátky řádně a včas, prohlásila žalobkyně úvěr ke dni 18. 12. 2019 za splatný, což žalované oznámila dopisem ze dne 20. 12. 2019, a to v souladu s čl. III odst. 11 písm. a) a čl. 32 písm. a) Všeobecných produktových podmínek. Nárok žalobkyně vůči žalované sestává z dlužné jistiny ve výši 38 585,12 Kč, smluvního úroku kapitalizovaného ke dni zesplatnění pohledávky ve výši 2 807,38 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení z dlužné jistiny ke dni 25. 9. 2020 ve výši 2 628,06 Kč, poplatku za prohlášení úvěru za splatný ve výši 300 Kč, upomínacího poplatku ve výši 600 Kč a dlužného pojistného ve výši 400 Kč (5 x 80 Kč), vše v souladu se Sazebníkem poplatků žalobkyně. 5. Vzniklý právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující (zde žalobkyně) zavazuje, že úvěrovanému (zde žalovaná) poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V uvedeném rozsahu však žalovaný této povinnosti nedostál. Žalovaná se dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalované od prvního dne prodlení, tedy ode dne následujícího po splatnosti dluhu, úrok z prodlení dle § 1968 a násl. o. z.; výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala. Soud proto žalobě zcela vyhověl. 6. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l o. s. ř. vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 1 596 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 500 Kč dle § 14b odst. 1 AT s omezením dle § 14b odst. 4 AT v celkové výši 1 500 Kč a 3 náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, když podaná žaloba je žalobou formulářového typu. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně.