9 C 318/2021-27 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobou podanou dne 15. 7. 2021 se žalobkyně domáhala vůči žalovanému vydání rozhodnutí, kterým by mu soud uložil povinnost zaplatit částku uvedenou v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný se jako držitel televizního přijímače stal s účinností ke dni 1. 9. 1989 poplatníkem televizního poplatku. Žalovaný ovšem svou poplatkovou povinnost ve výši 135 Kč měsíčně, stanovené v souladu se zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, nesplnil, když nezaplatil poplatky za měsíce duben 2020 a srpen 2020 Celkem tak žalovaný dluží žalobkyni částku 675 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, žalovaný však dosud ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl soud bez nařízení jednání. 4. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Povinnost ve smyslu § 101 odst. 1 o. s. ř. tvrdit a prokázat skutečnosti vyvracející oprávněnost nároku uplatněného žalobkyní v žalobě ležela na žalovaném, který však tuto povinnost nesplnil. Za této procesní pasivity žalovaného, který ani v žádném směru nevyvracel žalobní tvrzení, vycházel soud z tvrzení žalobkyně, korespondujícího s listinnými důkazy a zjistil skutkový stav spočívající v tom, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače a tím i poplatníkem televizního poplatku, a to ode dne 1. 9. 1989. Žalovaný byl povinen hradit televizní poplatek, který činil 135 Kč měsíčně. Žalovaný této své povinnosti nedostál, když za měsíce duben 2020 až srpen 2020 ničeho neuhradil, celkem tak dlužná částka činí 675 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes žalobkyní mu zaslanou předžalobní upomínku ze dne 27. 11. 2020. 6. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích (dále jen„ ZRTP“), je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Podle § 6 ZRTP činí měsíční výše televizního poplatku 135 Kč. Podle § 7 odst. 2 ZRTP, je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Podle § 10 ZRTP, nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 7. Žalovanému vznikla poplatková povinnost k hrazení televizních poplatků dle § 3 odst. 2 ZRTP. Protože žalobkyně prokázala existenci pohledávky, soud ze shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu, a proto jí vyhověl, a to včetně nároku na úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. Podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a ust. § 151 odst. 1, 3 o. s. ř. soud přiznal úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování práva. V souladu s obecně závaznými nálezy Ústavního soudu ČR sp. zn. I.ÚS 3344/12 ze dne 24. 7. 2013, I. ÚS 3705/14 ze dne 6. února 2015 soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů právního zastoupení. Podle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. soud přiznal žalobkyni (obdobně jako účastníku, který není v řízení zastoupen zástupcem ve smyslu ust. § 137 odst. 2 o. s. ř.) náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč, sestávající ze dvou režijních paušálů po 100 Kč (předžalobní výzva, podání žaloby) podle ust. § 1, § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb., a zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč.