10 C 284/2022-38 — Okresní soud v Chebu

1. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku podle § 202 odst. 2 z. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“) není odvolání přípustné, v odůvodnění rozsudku soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci (§ 157 odst. 4 OSŘ). 2. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku s příslušenstvím, uvedenou ve výroku tohoto rozsudku. K odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm³, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaná, coby provozovatel, neměla ode dne 31. 8. 2020 do dne 30. 11. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobkyně tak požaduje dlužnou částku skládající se ze základu příspěvku a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalovaná na dlužnou částku ničeho neuhradila. 3. Žalovaná proti platebnímu rozkazu č. j. EPR 169814/2022-5 ze dne 29. 6. 2022 podala dne 11. 8. 2022 odpor. Odpor odůvodnila dne 7. 9. 2022 a uvedla v něm, že od pojišťovny Uniqua měla milné informace ohledně povinného pojištění a nevěděla, že smlouva na toto vozidlo byla ukončena. Nedostala žádný dopis od pojišťovny, že smlouva byla ukončena. Dále uvedla, že veškeré zásilky byly zasílány na chybnou adresu. 4. Žalobkyně i žalovaná daly souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a OSŘ, bez nařízení jednání. 5. Soud má za prokázané, že žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm³, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaná, coby provozovatel, neměla ode dne 31. 8. 2020 do dne 30. 11. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Vozidlo tak bylo nepojištěno 92 dní a žalovaná tímto jednáním porušila zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyně tak požaduje dlužnou částku skládající se ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, tj. 93 Kč x 92 dní, celkem ve výši 8 556 Kč, a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobkyně odeslala žalované výzvu dne 31. 12. 2020 a splatnost příspěvku tak nastala dne 16. 3. 2021. Žalovaná ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) netvrdila a ve smyslu § 120 odst. 1 OSŘ neprokázala, že by pojistné za vymezené období bylo uhrazeno, resp. že by existovala jiná skutečnost, která by vyvracela žalobkyní uplatněný nárok. 6. K námitkám žalované soud dodává, že z výpisu z registru vozidel vyplývá, že žalovaná je ode dne 30. 1. 2015 a stále v registru silničních vozidel registrovaná jako vlastník, provozovatel vozidla [registrační značka], VIN: [kód], AUDI A6 AVANT. Z listin doložených pojišťovnou Uniqua vyplývá, resp. z kopie smlouvy a ze Zánikového listu ke smlouvě [číslo] že pojištění k výše uvedenému automobile zaniklo ke dni 30. 8. 2020. Z kopie smlouvy [číslo] vyplývá, že daná smlouva je aktivní od 1. 12. 2020. Tvrzení žalobkyně, že vozidlo nebylo pojištěno v období od 31. 8. 2020 do dne 30. 11. 2020, tak bylo prokázáno. 7. Žalovaná, coby provozovatel motorového vozidla, má podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ POPV“), povinnost mít po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno coby provozované v registru silničních vozidel, sjednáno k vozidlu pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaná ve výše uvedeném období tuto povinnost nesplnila, žalobkyně proto dle § 4 odst. 7 POPV zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do tzv.„ garančního fondu“, a to za dodržení lhůty stanovené § 4 odst. 6 POPV. Žalobkyni tak vzniklo podle § 4 odst. 1 POPV vůči žalované právo na úhradu uvedeného příspěvku, přičemž výše denní sazby byla stanovena v souladu s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb., podle objemu válců uvedeného vozidla. Žalobkyně má vedle příspěvku právo na úhradu poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, a to podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalobkyni řádně a včas, dostala se do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalované úroky z prodlení, a to dle ust. § 1968 a násl. ObčZ, podle kterého jde-li o prodlení s plnění peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výše požadovaných úroků z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Z výše uvedených důvodů soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 8. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, nicméně soud je toho názoru, že žalobkyni náhrada nákladů řízení s ohledem na níže uvedené nenáleží. Před podáním žaloby nevyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovanou k úhradě jejího závazku předžalobní upomínkou, když předžalobní upomínku ze dne 20. 4. 2022, zaslala žalobkyně na jinou adresu. Z podacího archu je zřejmé, že právní zástupkyně žalobkyně chybně posílala žalované veškerou korespondenci, když tuto zasílala žalované na adresu [adresa], což není adresa žalované, to je adresa pana [příjmení] (pojistníka). Žalovaná má trvalou adresu uvedenou i evidovanou na adrese [ulice a číslo]. Žádné listiny, jež zasílala právní zástupkyně žalobkyně žalované, tedy výzvu, upomínku a tak dále, se jí nedoručilo, a žalovaná tak o ničem nemohla vědět. K dotazu soudu, z jakého důvodu žalobkyně žalované zasílala veškeré listiny na adresu [adresa], když správná adresa žalované je [ulice a číslo], [PSČ] [obec], tato uvedla, že veškerá korespondence byla žalované doručována na adresu sdělenou žalobkyni Ministerstvem dopravy. Žalobkyně adresu žalované nikterak neprověřovala, ač jí opakovaně zásilky byly vraceny z důvodu nemožnosti doručení. Nelze tak přičítat k tíži žalované pochybení žalobkyně či případné pochybení Ministerstva dopravy a proto žalobkyni soud nepřiznal náhradu nákladů řízení vůči žalované.