10 C 442/2022-14 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení částek uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že žalobkyně s žalovaným uzavřela dne 1. 11. 2020 Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] na adrese [adresa žalované], datum zahájení dodávky dne 3. 12. 2020 a datum ukončení ke dni 15. 3. 2022. Žalobkyně vyfakturovala žalované dodávku elektřiny za období ode dne 3. 12. 2020 do dne 24. 9. 2021, na částku 5 890 Kč, a za období ode dne 25. 9. 2021 do dne 15. 3. 2022 na částku 6 640 Kč. Dále žalobkyně žalované vyfakturovala za každou odeslanou upomínku účtována částku 2x 100 Kč. 2. Žalovaná se k podané žalobě nikterak nevyjádřila. 3. Žalobkyně i žalovaná daly souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a z. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobkyně s žalovaným uzavřela dne 1. 11. 2020 Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] pro odběrné místo číslo (EAN OPM) [číslo] na adrese [adresa žalované], datum zahájení dodávky dne 3. 12. 2020. Žalobkyně vyfakturovala žalované dodávku elektřiny za období ode dne 3. 12. 2020 do dne 24. 9. 2021, fakturou [číslo] na částku 5 890 Kč, s datem splatnosti dne 11. 10. 2021; a dále za období ode dne 25. 9. 2021 do dne 15. 3. 2022, fakturou [číslo] na částku 6 640 Kč, s datem splatnosti dne 11. 4. 2022. K úhradě dlužné částky byla žalovaná žalobkyní opakovaně vyzývána a v souladu s čl. IV. OPD byla za každou odeslanou upomínku účtována částka 100 Kč fakturou č. FO9721037542, s datem vystavení dne 1. 11. 2021 a s datem splatnosti dne 15. 11. 2021; a částku 100 Kč fakturou č. FO9722002284, s datem vystavení dne 26. 1. 2022 a s datem splatnosti dne 9. 2. 2022 Smlouva byla ukončena ke dni 15. 3. 2022. Povinnost tvrdit a povinnost prokázat, že došlo k zaplacení částky za dodávky plynu, elektřiny a upomínek, resp. že je zde jiná skutečnost, kvůli níž pohledávka, uplatněná žalobkyní neexistuje, leží ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a), b) OSŘ a § 120 odst. 1 OSŘ na žalované. Žalovaná však ani jednu z těchto povinností nesplnila. Žalovaná nijak nerozporovala hodnotu dodaných komodit, stejně tak nevyvrátila tvrzení žalobkyně o tom, že ničeho na svých závazcích neplnila. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovanou k úhradě jejího závazku předžalobní upomínkou ze dne 23. 6. 2022. <i>5. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, v rozhodném znění, smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce elektřiny nebo obchodníka s elektřinou.</i> 6. Vzniklý právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené kupní smlouvy podle § 2079 a násl. z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“) za podmínek stanovených zejména § 50 a násl. zák. č. 458/2000 Sb., energetického zákona, podle kterých vznikla žalobkyni jako prodávající povinnost dodávat žalované elektřinu při současné povinnosti žalované hradit její cenu, v uvedeném rozsahu však žalovaná této povinnosti nedostála. Neuhrazením závazku v takto stanovené lhůtě se zároveň žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalované od prvního dne prodlení úroky z prodlení dle § 1968 a násl. ObčZ; výše úroků z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí [obec] národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala. Soud proto žalobě zcela vyhověl. 7. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), neboť jde podle § 14b odst. 1 o návrh, který je žalobkyní podáván opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, na ustáleném vzoru, kde jsou pouze měněny údaje týkající se čísla smlouvy, splatnosti a žalované částky. To, že jde o ustálený vzor je patrné i z toho, že se v daném případě jedná o žalovanou, avšak žalobkyně se o ní v celé žalobě zmiňuje v mužském rodě, tj. evidentně předepsaném. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 2,5 úkonu právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva prostá – když k zasílání výzvy s právním rozborem nebylo žádného důvodu a nejde o účelně vynaložený náklad, sepis žaloby) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 AT a 3x náhrada hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a z náhrady hotových výdajů (s výjimkou soudního poplatku). Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.