11 C 223/2022-22 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku s tím, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo s účinností od [datum] k uzavření pojistné smlouvy [číslo] jejímž předmětem bylo„ Komplexní pojištění vozidla [anonymizováno]“. Na základě této smlouvy se žalovaný zavázal hradit žalobkyni sjednané pojistné ve výši 1 566 Kč, avšak žalovaný pojistné za období od 14. 7. 2021 do 18. 8. 2021 ve výši 596 Kč neuhradil. Dále se žalobkyně po žalovaném domáhala úhrady poplatku za vyhotovení a odeslání upomínky s upozorněním na možný zánik pojištění ve výši 300 Kč, to vše včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení. Na základě předložených listin dospěl soud k závěru, že žalobkyně prokázala svá tvrzení o uzavření pojistné smlouvy se žalovaným a vzniku povinnosti žalovaného platit pojistné uvedené v pojistné smlouvě, která byla uzavřena ve shodě s ustanovením § 2758 odst. 1 občanského zákoníku. Povinnost tvrzení a důkazní ohledně zaplacení pojistného pak spočívá na žalovaném, který v řízení zůstal nečinný, tudíž žalobkyní uplatněná tvrzení o vzniku povinnosti žalovaného platit sjednané pojistné měl soud na základě shora uvedeného dokazování za prokázaná. Žalobkyni tak náleží dlužné pojistné spolu s úrokem z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za dobu od 19. 8. 2021 do 4. 5. 2022, tedy ode dne následujícího po zániku pojištění. Naopak soud žalobu neshledal v požadavku na zaplacení uplatněného poplatku za upomínku před zánikem pojištění, neboť dle doložené bilance, které se žalobkyně výslovně dovolává, nebyla před zánikem pojištění vyhotovena žádná upomínka (pojištění dle bilance zaniklo již dne 17. 8. 2021, prvá upomínka pochází až ze dne 13. 9. 2021). Soud tedy žalobu v rozsahu uplatněného poplatku za upomínku zamítl (výrok II. rozsudku). Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého převážně úspěšné žalobkyni náleží náhrada vzniklých nákladů řízení proti převážně neúspěšnému žalovanému. Žalobkyně přitom byla v řízení neúspěšnou v rozsahu uvedeném ve výroku II. rozsudku, tedy v rámci předmětu řízení v rozsahu 67 % a náleží jí tak náhrada 34 % účelně vynaložených nákladů řízení. Přitom náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny zástupkyně žalobkyně ve výši 400 Kč podle § 11 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby), paušální náhrady hotových výdajů za dva úkony právní služby celkem ve výši 200 Kč dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu a dále náhrady 21% DPH (§ 151 odst. 2 občanského soudního řádu) ve výši 126 Kč. Při podílu 34 % tak žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení ve výši 383 Kč. Plnění povinnosti uhradit náklady řízení pak bylo žalovanému v souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu uloženo k rukám zástupkyně žalobkyně.