11 C 288/2021-65 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku s tím, že na základě smlouvy se žalovanou této zapůjčila dne [datum] peněžní prostředky ve výši 65 000 Kč a dne [datum] peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, kdy žalovaná se zavázala zápůjčku splácet v pravidelných splátkách po 1 000 Kč měsíčně, což neučinila. Žalobkyně se tak domáhala úhrady celé zapůjčené částky spolu s úrokem z prodlení ve výši 3 % ročně žalobou. Žalovaná ve svém vyjádření potvrdila existenci peněžitého závazku vůči žalobkyni, nicméně v nižší výši okolo 50 tis. Kč s tím, že doklady o zaplacení při stěhování ztratila. K nařízenému jednání se nedostavila, ke svým tvrzením žádné důkazní prostředky nenavrhla. Z důkazů navržených žalobkyní dospěl soud ke skutkovým závěrům shodným se žalobními tvrzeními, když z doložené smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] plyne, že žalobkyně zapůjčila žalované bezúročně částku 65 000 Kč splatnou v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč, a to vždy v průběhu daného měsíce, za který se platí. Ztráta lhůt sjednána nebyla. Z doložené stvrzenky ze dne 23. 12. 2020 pak lze mít za prokázané, že žalobkyně přenechala uvedeného data zápůjčkou dalších 5 000 Kč. <i>Podle ustanovení § 2390 občanského zákoníku platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> V dané věci dospěl soud k závěru o částečné důvodnosti podané žaloby v rozsahu souhrnu splátek zápůjčky splatných ke dni vyhlášení rozsudku (§ 154 odst. 1 občanského soudního řádu), tedy v souhrnné výši 19 500 Kč za období prosinec 2020 až červenec 2022, kdy na dvacet splatných splátek byla zohledněna částečná úhrada žalované ve výši 500 Kč, jejíž úhradu blíže nespecifikovaného dne v měsíci březnu 2022 žalobkyně potvrdila (pokud není známo přesné datum úhrady, musel soud vycházet ve prospěch žalované z toho, jako by se tak stalo již dne 1. 3. 2022). V rozsahu splátek splatných až od srpna 2022 musel soud žalobu jako předčasně podanou zamítnout, neboť bylo sjednáno plnění ve splátkách a naopak nebyla sjednána tzv. ztráta lhůt, která by umožnila předčasné zesplatnění. Pokud jde o dodatečnou zápůjčku ve výši 5 000 Kč ze stvrzenky, uvádí se přímo v žalobě, že tato požívala stejného režimu jako původní zápůjčku, lze jí tudíž hodnotit jako pouhou kumulativní novaci (pouhé navýšení již sjednané zápůjčky) zachovávající režim původního závazku. Žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila a neprokazovala vágně tvrzené plnění na uplatněný nárok, proto soud žalobě v rozsahu doposud splatných splátek vyhověl a dále přiznal žalobkyni v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku právo na úhradu úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých splátek, kdy žalobkyně v řízení uplatnila nižší než zákonný úrok z prodlení (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) a soud je touto limitací žalobkyně vázán (uplatněn byl pouze zlomek zákonného úroku z prodlení). Podle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu náleží právo na náhradu nákladů řízení převážně úspěšnému účastníkovi, kterým je v tomto případě při porovnání výše přiznaného nároku a výše žalobou uplatněného nároku žalovaná. Na straně žalované ovšem soud žádné náklady řízení neshledal.