11 C 451/2021-27 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku s tím, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo s účinností od [datum] k uzavření pojistné smlouvy [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli. Na základě této smlouvy se žalovaný zavázal hradit žalobkyni sjednané pojistné ve výši 2 240 Kč, avšak žalovaný pojistné za období od 18. 12. 2020 do 3. 5. 2021 ve výši 601 Kč neuhradil. Dále se žalobkyně po žalovaném domáhala úhrady poplatku za vyhotovení a odeslání upomínky s upozorněním na možný zánik pojištění ve výši 300 Kč a dále poplatku za vyhotovení a odeslání upomínky na dlužné pojistné po zániku pojištění ve výši 300 Kč. Na základě předložených listin dospěl soud k závěru, že žalobkyně prokázala svá tvrzení o uzavření pojistné smlouvy se žalovaným a vzniku povinnosti žalovaného platit pojistné uvedené v pojistné smlouvě, která byla uzavřena ve shodě s ustanovením § 2758 odst. 1 občanského zákoníku. Povinnost tvrzení a důkazní ohledně zaplacení pojistného pak spočívá na žalovaném, který v řízení zůstal nečinný, tudíž žalobkyní uplatněná tvrzení o vzniku povinnosti žalovaného platit sjednané pojistné měl soud na základě shora uvedeného dokazování za prokázaná. Žalobkyni tak náleží dlužné pojistné, včetně úroku z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za dobu od 27. 3. 2021 do 27. 10. 2021, tedy ode dne následujícího po zániku pojištění. Naopak soud žalobu neshledal v požadavku na zaplacení uplatněných poplatků za upomínání, neboť dle přiložené bilance, které se žalobkyně výslovně dovolává, je nelze přiřadit k žádné konkrétní listině navržené k důkazu. Dle bilance pojištění trvalo jen do 25. 3. 2021, a tedy žádný„ náklad na vymáhání“ časově nepředchází, aby mohl upozorňovat na možnost zániku pojištění. Soud tedy žalobu v rozsahu uplatněných poplatků za upomínání zamítl, včetně příslušenství v podobě úroku z prodlení (výrok II. rozsudku). Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého lze považovat míru úspěchu na obou stranách za srovnatelnou, tudíž nezakládající právo na náhradu nákladů řízení.