11 C 458/2021-17 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky uvedené ve výroku I. rozsudku s příslušenstvím s tím, že žalovaná se dne 1. 2. 2020 při jízdě hromadným dopravním prostředkem na lince [anonymizována dvě slova] a dne 11. 3. 2020 při jízdě hromadným dopravním prostředkem na lince [anonymizována dvě slova], které provozuje právní předchůdkyně žalobkyně, na výzvu pověřené osoby neprokázala platným jízdním dokladem a v důsledku toho jí vznikla povinnost zaplatit provozovatelce dopravního prostředku za každou jízdou bez platného jízdního dokladu jízdné ve výši 10 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč Tyto pohledávky provozovatelka dopravního prostředku postoupila žalobkyni. <i>Podle § 2550 občanského zákoníku smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 2578 občanského zákoníku podrobnější úpravu přepravy osob a věcí stanoví jiný právní předpis, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství.</i> Současně podle ustanovení § 37 odst. 4 písm. d) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách platí, že přepravce má v případě přepravy osob, které se neprokážou platným jízdním dokladem, právo na zaplacení jízdného dle tarifu a přirážky k jízdnému až do výše 1 500 Kč dle přepravních podmínek. Podle smluvních přepravních podmínek a tarifu Dopravního podniku [územní celek], [anonymizováno] je částka základního jízdného stanovena na 10 Kč a částka přirážky k jízdnému stanovena na 1 500 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná zůstala v řízení zcela nečinná a neprokazovala zaplacení jízdného či jiné skutečnosti vylučující uplatněné nároky, přičemž žalobkyně doložila nabytí pohledávek v důsledku postoupení, shledal je soud po právu a přiznal žalobkyni právo na zaplacení žalobou uplatněných pohledávek vč. úroku z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí podle § 142 odst. l občanského soudního řádu vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud tak žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu v celkové výši 1 489 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny zástupce žalobkyně ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) podle ustanovení § 11 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, paušální náhrady hotových výdajů celkem ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu a náhrady na DPH ve výši 189 Kč (§ 151 odst. 2 občanského soudního řádu). Plnění povinnosti uhradit náklady řízení pak bylo žalované v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 občanského soudního řádu uloženo k rukám zástupce žalobkyně.