12 C 296/2022-15 — Okresní soud v Chebu

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 50 024,41 Kč s úrokem z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku s tvrzením, že mezi žalovanou a společností [právnická osoba] (právním předchůdcem žalobkyně) byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč, který byl vyplacen dne [datum] bezhotovostním převodem ve výši 50 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala splácet právnímu předchůdci žalobkyně poskytnutý úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 975 Kč, splatných od 15. 9. 2010. Ve smlouvě byl sjednán řádný úrok ve výši 14,92 % ročně, žalovaná byla v souladu se smlouvou dále povinna hradit cenu za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti o úvěr ve výši 500 Kč, cenu za správu a vedení úvěrového účtu ve výši 59 Kč za každý měsíc, stejně jako náklady a výdaje vzniklé v souvislosti se smlouvou. Vzhledem k tomu, že žalovaná porušila sjednané podmínky, když úvěr nehradila, přistoupil právní předchůdce žalobkyně k zesplatnění úvěru ke dni 16. 5. 2012 Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] postoupil právní předchůdce žalobkyně pohledávku za žalovanou ze shora uvedené smlouvy [právnická osoba] S. a. r. l., který tuto následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 postoupil žalobkyni. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení dlužné jistiny ve výši 50 024,41 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 1. 3. 2013 do zaplacení. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, při splnění podmínek bylo ve věci rozhodnuto podle § 115a občanského soudního řádu (dále jen OSŘ) bez jednání na základě žalobkyní předložených listin. 3. Za popsané procesní situace, kdy žalovaná, kterou ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) OSŘ tíží povinnost tvrzení a břemeno důkazní, a která v žádném směru nevyvracela žalobní tvrzení, má soud na základě žalobkyní předložených listin za prokázané, že žalovaná uzavřela dne [datum] s právním předchůdcem žalobkyně Smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované možnost čerpat úvěr až do částky 50 000 Kč, vedený na úvěrovém účtu číslo [bankovní účet], přičemž žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr uhradit spolu s úrokem ve výši 14,92 % ročně pravidelnými měsíčními splátkami v počtu 84 po 975 Kč měsíčně, počínaje 15. 9. 2010, v čl. II, 2. se žalovaná zavázala hradit veškeré náklady a výdaje vzniklé v souvislosti se smlouvou včetně cen za úkony související s poskytnutím a správou úvěru. Z potvrzení realizované úhrady ze dne 2. 8. 2010 má soud za prokázané, že úvěr ve výši 50 000 Kč byl vyčerpán dne 2. 8. 2010, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet číslo [bankovní účet]. Žalovaná se v rozporu se smluvními podmínkami dostala do prodlení se sjednanými splátkami úvěru. Právní předchůdce žalobkyně zesplatnil pohledávku ke dni 16. 5. 2012, což žalované oznámil dopisem ze dne 16. 4. 2012. Žalovaná dosud neuhradila dlužnou jistinu ve výši 50 024,41 Kč. Aktivní věcnou legitimaci žalobkyně prokázala doloženými smlouvami o postoupení pohledávek. 4. Smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou je dle § 497 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen„ ObchZ“) smlouvou o úvěru. Podle § 497 ObchZ se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Právní předchůdce žalobkyně na základě smlouvy poskytl žalované úvěr a žalovaná byla povinna fakticky vyčerpaný úvěr splatit v souladu se smlouvou a § 504 ObchZ ve sjednaných termínech splatnosti, a to včetně sjednaných úroků dle § 502 a 503 ObchZ. Povinnost tvrdit a povinnost prokázat, že došlo k zaplacení úvěru, úroků z prodlení, jejichž výše vyplývá z nař. vl. č. 142/1994 Sb. ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a), b) OSŘ ležela na žalované, která však ani jednu z těchto povinností nesplnila. Soud ze shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu, a proto jí vyhověl, v rozsahu uvedeném pod bodem I. výroku. 5. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 OSŘ, když žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, soud jí tedy přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení spočívaly v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2 002 Kč a v nákladech zastoupení žalobkyně advokátem, kde odměna zástupce žalobkyně činí 9 420 Kč dle § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění) po 3 140 Kč, náhrada hotových výdajů zástupce žalobkyně představuje částku 900 Kč za tři shora uvedené úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a náhrady DPH ve výši 21% z odměny a náhrady výdajů podle § 137 OSŘ, celkem částky 14 489 Kč O místě splatnosti těchto nákladů bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 OSŘ.