12 C 37/2022-23 — Okresní soud v Chebu

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 230,12 Kč s úrokem z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku s tím, že na základě uzavřeného smluvního vztahu dodávala žalovanému do odběrného místa na adrese [adresa], přičemž za tento uskutečněný odběr byla žalobkyní vystavena faktura znějící na částku 1 611,89 Kč, splatná dne 11. 5. 2021 a dále faktura na částku 230,73 Kč, splatná dne 28. 6. 2021, na níž žalovaný dosud ničeho neuhradil. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou plateb požádala žalobkyně distributora elektřiny o odpojení shora uvedeného odběrného místa od distribuční soustavy, když žalobkyně za odpojení odběrného místa, k němuž došlo dne 8. 4. 2021, v souladu s ceníkem uhradila distributorovi za toto odpojení dne 1. 6. 2021 částku ve výši 907,50 Kč, kterou taktéž požaduje po žalovaném. Žalobkyně se taktéž domáhala zaplacení poplatku za upomínku po 240 Kč za upomínku ze dne 3. 2. 2021 a ze dne 12. 5. 2021. 2. Žalovaný se během řízení k podané žalobě nevyjádřil, při splnění podmínek bylo ve věci rozhodnuto podle § 115a občanského soudního řádu (dále jen OSŘ) bez jednání na základě žalobkyní předložených listin. 3. Soud pak za situace, kdy žalovaný, kterého rovněž tíží ve smyslu § 101 odst. 1 OSŘ povinnost tvrzení a břemeno důkazní, v žádném směru nevyvracel žalobní tvrzení, zjistil skutkový stav v zásadě totožný se žalobními tvrzeními. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně dodávala žalovanému elektřinu do shora uvedeného odběrného místa, žalovaný tak byl povinen uhradit cenu za dodanou elektřinu. Z faktury splatné dne 11. 5. 2021, je patrné, že žalobkyně za období od 22. 6. 2020 do 26. 4. 2021 vyúčtovala žalovanému za dodávku elektřiny do shora uvedeného odběrného místa částku 1 611,89 Kč, přičemž žalovaný netvrdil, že by na tuto částku něčeho uhradil. Z faktury splatné dne 28. 6. 2021, je patrné, že žalobkyně za období od 27. 4. 2021 do 2. 6. 2021 vyúčtovala žalovanému za dodávku elektřiny do shora uvedeného odběrného místa částku 230,73 Kč, přičemž žalovaný netvrdil, že by na tuto částku něčeho uhradil. Fakturou [variabilní symbol], splatnou dne 21. 6. 2021, žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku 907,50 Kč představující částku, kterou žalobkyně dne 1. 6. 2021 uhradila distributorovi elektrické energie dle ceníku služeb [právnická osoba] platného od 1. 2. 2021 za samostatné odpojení na hladině nn provedené na shora uvedeném odběrném místě dne 8. 4. 2021. Upomínkou ze dne 2. 3. 2021 a ze dne 12. 5. 2021 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužných částek, přičemž v souladu se Všeobecnými obchodními podmínkami dodávky elektřiny účinnými od 1. 6. 2018 vyúčtovala za každou z těchto upomínek poplatek ve výši 240 Kč. 4. Vzniklý právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené kupní smlouvy podle § 2079 a násl. občanského zákoníku (dále jen OZ) za podmínek stanovených zejména § 50 a násl. zák. č. 458/2000 Sb., energetického zákona. Na základě této smlouvy vznikla žalobkyni povinnost dodávat žalovanému elektrickou energii při současné povinnosti žalovaného hradit její cenu, v uvedeném rozsahu však žalovaný tuto povinnost nesplnil. Žalobkyně v souladu s ust. § 30 odst. 1 písmeno d) zákona č. 458/2000 Sb. ve spojení s ust. § 25 odst. 3 písmeno c) čl. 4 téhož zákona požádala distributora o odpojení shora uvedeného odběrného místa od distribuční soustavy, když žalobkyně v souladu s ceníkem distributora platným od 1. 2. 2021 uhradila distributorovi dne 1. 6. 2021 za toto odpojení částku ve výši 907,50 Kč, přičemž následně tuto částku přeúčtovala žalovanému jako nárok na náhradu škody za porušení smluvních povinností žalovaného dle ust. § 2913 OZ. Žalovanému taktéž v souladu se Všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně vznikla povinnost uhradit žalobkyni poplatek za upomínky o úhradu dlužných plateb. Žalovaný dlužné částky neuhradil, čímž se dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalovaném od prvního dne prodlení, tedy ode dne následujícího po splatnosti předmětných faktur, úroky z prodlení dle § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 5. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 400 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 2,5 úkonu právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva prostá – když k posílání výzvy s právním rozborem nebylo žádného důvodu a nejde o účelně vynaložený náklad, žaloba) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 AT s omezením dle § 14b odst. 4 AT v celkové výši 500 Kč a 3 náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.